m.l.w.5sos // c.h.

175.

,,Dobře Babi. Přiletíme co nejdřív drž se." řekl a položil hovor. Vší silou bouchl do zdi a padl k zemi.

,,Co se stalo?" přiběhla jsem k němu a objala ho.

,,Dě-děda umřel." vykoktal ze sebe skrze vzlyky. Dala jsem si ruky před pusu a nechala slzám volný průběh. To nemůže být pravda, děda ne! Nemohl! Nevěřím tomu. Zvedla jsem se od Ashe a popošla krok dozadu. Podívala jsem se na Caluma, která se na mě díval s lítostí v očích. Nevěděla jsem co dělat. Chtělo se mi křičet. Rozběhla jsem se z pokoje, po schodech dolů. Bosky pryč odtud.

Běžela jsem ani nevím kam, prostě někam daleko.

Calum

,,TORI!" zařval jsem za ni, když utekla pryč. Běžel jsem za ní, v ponožkách. Jednou mě ta holka dožene k šílenství. Doběhla až k přehradě, která je od našeho domu sakra daleko. Šla pomalými kroky po římse. Tohle není dobrý. ,,VICTORIE!" zařval jsem na ni z plných plic a ona se ke mě otočila čelem. Byla několik metrů ode mě. Deset, sedm? Nevím.

,,Teď k tobě půjdu a ty budeš stát a ani se nehneš." snažil jsem se mluvit klidně. Udělal jsem krok k ní a ona udělala krok v zad. Půlka její nohy přesahovala okraj. Noha jí ujela. Udělal jsem rychlý pohyb a za ruku si ji přitáhl k sobě. ,,Tohle už nikdy nedělej rozumíš! NIKDY!" řekl jsem přísně.

,,On, on je.." nedořekla to, protože se jí zlomil hlas.

,,Šššššš, neplač." šeptl jsem a hladil ji po vlasech. Vzal jsem ji do náruče a odnesl domů.

,,Tori." řekl Luke a převzal ji ode mě. Posadil ji do obyváku na sedačku. Celá se klepala a byla mírně promočená, stejně jako já. Venku totiž oprchá a já budu nemocnej, stejně jako ona. Výborně.

,,Chriss udělej dva čaje." řekl jsem. Přikývla. ,,Díky." usmál jsem se. Vzal jsem si Tori do náruče a šel nahoru. Posadil jsem jí na postel a zašel do šatny pro nějaké oblečení. Vzal jsem první do mi padlo pod nos a šel zase za ní. Dřepl jsem si před ni a pomalu jí začal vyhrnovat tričko. Začala se u toho ještě víc klepat. ,,Neboj se." lehce jsem zvedl koutky. Oblékl jsem jí moje staré tričko a pomalu jí stáhl legíny.

Byla studená, musela jí být zima. Byla bílá jako stěna a já si myslel, že se mi tady každou chvilku složí. ,,Zůstaň tady a nikam nechoď." usmála jsem se a šel se převléct, potom jsem šel dolů pro čaje, a když jsem zase vešel do pokoje byla pryč. Uslyšel jsem téct vodu. ,,Tori?" zavolal jsem na ni přes dveře. ,,Jsi v pohodě? Jdu dovnitř dobře?" zavolal jsem, když neodpovídala začal jsem se bát. Otevřel jsem. Seděla na okraji vany, nohy měla ve vodě a koukala ze střešního okna jak na sklo padají kapky deště. Sedl jsem si vedle ní a objal ji.

,,Už je ti líp?" zeptal jsem se, jen záporně pokroutila hlavou. Není pěkný, když vám umře blízký člověk. Je to hnus. ,,Ššš, neplač." šeptl jsem. Další promočené tričko, výborně.

,,Kd-když já-já, já ho ch-chci ještě obe-jmout, ř-říct mu, jak moc ho mám rá-da, co všechno pro mě znamená." řekla mezi vzlyky. Málem jí ani nešlo rozumět.

,,Bude zase dobře uvidíš." lehce jsem zvedl koutky a pohladil ji po vlasech.

,,Co když bude ještě hůř? Co když přijdu o tebe? To bych nezvládla." řekla a bolestně se na mě podívala.

,,Nepřijdeš, a i kdyby, tak to zvládneš. Najdeš si někoho a budeš s ním mít pěkný děti a na mě zapomeneš." lehce jsem zvedl koutky a pak se proklínal za to co za blbost jsem řekl.

,,Myslíš si, že kdyby si umřel někoho bych si našla? Myslíš si to? V celým svým doslova zkurveným životě jsem chtěla jedině tebe. A ty si myslíš, že bych někoho jinýho chtěla?" nevěřícně na mě hleděla.

,,Promiň, jen jsem tě chtěl utěšit, ale neumím to." poškrábal jsem se na zátylku. Dala mi pusu na tvář a podívala se mi do oči.

,,Děkuju." šeptla a lehce se otřela o moje rty. Vzal jsem ji do náruče a přenesl do postele. Lehl jsem si vedle ní a hladil ji na zádech. Chvilkama brečela, chvilkama byla ticho a pak konečně usnula.

Opatrně jsem se zvedl a sešel dolů, kde byl Luke s Michaelem. ,,Jak to nese?" zeptal se Mike.

,,Dost špatně." odpověděl jsem.

,,Není sama." povzdechl si Luke. ,,Ash je na tom taky dost zle. Zítra večer letíme do Evropy na pohřeb." dodal.

,,A co zkoušky a ta show?" zeptal jsem se.

,,Domluvili jsme jiný termín. Do show místo nás půjdou nějaký fifth harmony." odpověděl Michael.

,,Myslíš tam ty?"" zeptal jsem se znechuceně. Nemám ty holky rád, jsou dost nesympatické. Co já vím, třeba jsou fajn, ale nesednou mi. Hrajou si na něco co nejsou a naserou se úplně všude. Samopalem bych je střílel. Do kuchyně se přiřítil Ash, udělal si kafe a šel do obyváku společně s námi. Seděli jsme v tichu a koukali na telku. Ash se musel nějak rozptýlit Chriss byla s ním a Luke s Michaelem odešli. K Erin. Pomoct jim s malováním. Annie tam byla sama celý den a to jsme tam měli jít všichni, ale Ash s Tori, pochybuju. Já s Chriss jsme je uklidňovali a Mike s Lukem zařizovali věci ohledně letadla, přeložení show a podobných věcí, i když pochybuju, že to zvládly dobře.

,,Ashi?" ozvala se za námi Tori.

,,Mmm?" otočil se na ni.

,,Je čas." šeptla. On přikývl a nikdo z nás neměl tušení, o co jde. Ash se zvedl a došel pro telefon. V šuplíku z kuchyně vytáhl blok a naťukal nějaké telefonní číslo. Tori jsem nechal s Chriss na sedačce a šel za ním. Nevím o co jde a rád bych to věděl.

,,O co jde?" zeptal jsem se na rovinu.

,,Babička mi dala tohle, že to mám použít až bude nejhůř." řekl vážně a podal mi blok s nějakými čísly.

,,Co to je?" zeptal jsem se.

,,Telefonní čísla na nejlepší psychology v Sydney."