157.

2K 176 19
                                    

,,Myslíš, že se vrátí nebo, že odešel nadobro?" zeptala jsem se jí. No neodpoví mi, přece jen je to pes. Natáhla jsem nohy, Pixie položila hlavu do mého klína a já hlavou bouchla do zdi.

Je půl šesté, už hodinu sedím u dveří. Z očí mi pořád tečou slzy jedna za druhou. Pořád mi nezvedá telefon. Z té tvrdé země necítím zadek. Ruce se mi pořád klepou. Venku už se rozednívá a Pixie vedle mě spí. Najednou jsem uslyšela, jak se klíček otočil v zámku a dveře se pomalu otevíraly. Calum vešel do domu a zděšeně se na mě podíval. Rychle jsem se zvedla a padla mu kolem krku. ,,Proč nespíš?" zeptal se. Byl cítit po cigaretách a alkoholu a to mě dost zarazilo.

,,Kde si byl!?" vyjekla jsem otázku a ignorovala tu jeho.

,,Byl jsem se projít. A teď mi řekni proč nespíš." řekl a obmotal jeho ruky okolo mě. Hladil mě po zádech a já mu vzlykala do trička.

,,Já-já, měla jsem hnusnej sen. Probrala jsem se a ty si tu nebyl. Nebral si mi telefon nic. Víš sakra jak jsem se bála?" zamumlala jsem mu do mikiny. ,,Víš to vůbec?!" vyjekla jsem a víčka přitlačila silou k sobě, zadržujíc slzy, které se stejně dostaly na povrch. Držela jsem ho za mikinu a doslova ji drtila v pěstech.

,,Nic mi není a už jsem tady. Neboj se." šeptal mi do ucha a hladil mě po vlasech.

,,Kde si byl? A neříkej mi, že se projít, protože tohle ti nesežeru." řekla jsem.

,,V baru." vydechl. ,,Kopl jsem do sebe tři panáky, vykouřil dvě cigarety a šel jsem domů." přiznal se. Na jednu stranu jsem byla ráda, že mi řekl pravdu, ale na tu druhou stranu, bych ho uškrtila.

,,Tohle už mi nikdy nedělej, že se vypaříš uprostřed noci." řekla jsem skrze slzy. ,,A to s těma cigaretama a alkoholem si vyřídíme potom." dodala jsem vážně a rukávem od trička setřela slzy. Šla jsem do kuchyně si udělat kafe. Mám v plánu sednout a koukat na telku, protože už stejně neusnu.

Sedla jsem si do obyváku se silným černým kafem a pustila si v televizi The Host. Cal si sedl vedle mě, po chvilce začal usínat, tak mi lehl do klína a já ho hladila po vlasech. Je mezi námi divná atmosféra, a já vážně nechci vidět, jak to bude vypadat, až se vezmeme. To bude hádka každý den a manželství výdrží tak týden, ani ne. Povzdechla jsem si a odložila hrnek před sebe. ,,Musíme si promluvit." řekla jsem a stopla film. Calum si sedl do tureckého sedu naproti mě a díval se na mě provinile. Nechci vědět co víc udělal.

,,Já vím, že jsem tě vyděsil, že jsem odešel uprostřed noci a neřekl ti proč, nebo kam jdu a chci, aby si věděla, že mě mrzí jak jsem se choval a už to nikdy neudělám." řekl a já na něj zírala z otevřenou pusou.

,,Omlouváš se mi za to, že si o mě měl strach? Já to všechno hrotila, já se chovala jako nějaká kráva. Ty si o mě měl jen strach a já tě seřvala. Odešla jsem, když si spal, sice jsem šla jen s Pixie na chvilku ven, ale i tak. Teď jsem usla já a ty si tu nebyl, když jsem vstala. Ale v tomhle to bylo jiný, ty si mi nebral telefon a byly čtyři ráno. Já se klepala strachy jestli jsi v pořádku, jestli ti ona něco neudělala a já, neunesla bych, kdyby se ti něco stalo." řekla jsem se zrakem upřeným na svoje ruce, které se nacházely v mém klíně. Pocítila jsem dotek na mém líci a podívala se před sebe. Lehce se usmíval a za ruku si mě přitáhl do obětí.

,,Miluju tě." šeptl a upevnil stisk.

,,A teď si promluvíme o alkoholu a cigaretách." zamračila jsem se.

,,Ne to je dobrý, to už taky dělat nebudu." dal ruce do obranného gesta a lehl si. Nohy přehodil přes ty moje a já se na něj podívala pohledem alá Jako vážně?. Shodila jsem ze sebe jeho nohy a lehla si na něj. Hladil mě po zádech a jestli jsem říkala, že neusnu tak jsem se mýlila. Usínala jsem a film končil. ,,Chceš se podívat ještě na něco?" zeptal se.

,,Chci spát." zamumlala jsem. Cal přes mě přehodil deku a s hlazením po zádech mi něco šeptal do ucha.

,,Už spíš?" zeptal se po chvilce.

,,Skoro." šeptla jsem se zavřenýma očima. Odebrala jsem se do říše snů a zdál se mi ten samý sen. Ta stejná noční můra. Prudce jsem se posadila a Calum byl pryč zase. Pociťovala jsem známky strachu, úzkosti. ,,Cale?!" vyjekla jsem a pak jsem jen slyšela jak někdo běží z kuchyně.

,,Dělám oběd děje se něco?" zeptal se zděšeně. V ruce držel vařečku a budu ignorovat to, že neměl tričko.

,,Teď nevím, jestli se mám bát toho, že možná vybuchneme, nebo těch nočních můr." řekla jsem potichu. ,,Kolik je hodin?" zeptala jsem se. Cal se opřel o sedačku.

,,Bude jedenáct." oznámil mi. ,,A až to dodělám, řekneš mi o těch nočních můrách dobře?" usmál se a já přikývla. Donesl mi zelený čaj. S úsměvem a lehkým polibkem jsem mu poděkovala a dál se věnovala teen wolfu.

Došel do obyváku a podal mi talíř se smaženým sýrem a hranolkami s tatarkou. Dobře budu přemýšlet jestli tohle je tatarka. ,,Je to tatarka že jo?" zeptala jsem se pro jistotu.

,,Stejně si polykala tak proč to řešíš?" zasmál se. Odložila jsem talíř na stolek a zadívala se na něj.

,,Calume polož ten talíř a všechno co máš v rukách." přikázala jsem mu s vážnou tváří. Udělal jak jsem řekla a nechápavě se na mě podíval. Vzala jsem polštář co ležel za mnou a přetáhla ho po obličeji. To se mu očividně nelíbilo, protože mě svalil na sedačku. Byl nade mnou a já čekala co přijde. Začne mě lechtat, nebo něco jinýho.

Chvilku skenoval můj obličej a potom se začal přibližovat. Jeho rty se otřely o ty moje a pak s nimi začal pohybovat. Začala válka našich jazyků, kterou jsem si užívala každičkou sekundou. A pokračovalo by to, kdyby někdo nepřišel.

m.l.w.5sos // c.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat