m.l.w.5sos // c.h.

49.

Tori

Během filmu usnul, musel být hodně unavený, spal on vůbec nebo si mě celou noc hlídal?

Kolem poledne nás probudil zvonek, Cala ze mě slezl a já se rychlostí světla dostala ke vchodovým dveřím. Otevřela jsem je a stála v nich Chriss a Ashton s kočárkem. Zase ten debil zapomněl klíče.

,,Tori, prosím tě, pohlídáš mi tak na hoďku brášku, máma musela do nemocnice.“ Vyhrkla ze sebe Chriss vyděšeně.

,,Jo jasně.“ Přikývla jsem a zavezla kočár do chodby, když jsem nakoukla, usmívalo se na mě malé stvoření. ,,Ahoj prcku.“ Vyndala jsem ho z kočáru, vzala do náruče, zašla jsem do obyváku a koukala se z okna. Jak Ash s Chriss odjíždí.

,,Na co je tady ten kočár, Tori, o čem nevím, bereš prášky, že jo?!“ Díval se na mě až s vyděšeným výrazem Calum, který stál ve futrech.

,,Neboj se, to až za dlooooouho.. kecám, já a dítě, sotva se postarám o tebe.“ Mluvila jsem a pořád jsem byla otočená tělem k oknu. Svůj pohled jsem odvrátila od Caluma na toho malého chlapečka v mém náručí.

Začal pomalu plakat a já dost zpanikařila, s dětmi neumím a nikdy nejspíš umět nebudu. Calum ke mně přistoupil blíž, obejmul mě ze zadu, bradu si položil na moje rameno, sledoval prcka v mém náručí a pomáhal mi trošku. Bez něj bych nejspíš byla v háji a dítě by mi řvalo v rukách.

,,Chceš ho na chvilku?“ usmála jsem se.

,,Počkat co já? Však mi spadne.“ Ušklíbl se.

,,Blbečku.“ Podala jsem mu prcka a dívala se na ně, usmívala jsem se jako totální debil, bylo vážně něco mimořádnýho vidět Cala s malým dítětem.

,,Počkej tohle si musím vyfotit.“ Usmála jsem se a rozběhla se nahoru pro mobil. Čapla jsem ho z nočního stolku a seběhla zase dolů. Vyfotila jsem si je, bylo to kouzelný. Měla jsem touhu, si pořídit vlastní, ale hned mě to přešlo, když to zase začalo brečet. Pokud je to hodný, okay to bych si i nechala, ale pokud to začne natahovat je to zlý, nemám žádnou trpělivost a všechno mě baví chvilku.

,,Co se tak křeníš?“ zasmál se Calum.

,,Já jen, že vypadáte kouzelně.“ Usmála jsem se.

,,Co, pořídíme si?“ ušklíbl se.

,,Si upad ne? Jo pořídíme, ale kojit, přebalovat, utěšovat a rodit to budeš ty.“ Zasmála jsem se, mu z tváře úsměv však zmyzel.

,,Co?“ dodala jsem a nazdvihla obočí, ,,snad si to nemyslel vážně.“

,,Možná.“ smutně se usmál. Takovej ten jeho psí pohle, jako dítě které nutně něco chce.

,,Ne, Calume, je mi osmnáct, jsem na střední škole, ráda bych si dodělala maturitu.“

,,Já myslel, ale potom ty pako.“ Kdo je u něho jako pako?

,,Jo,“ přistoupila jsem k němu a chytla jsem ho za rameno. ,,potom možná, pokud nás teda, pan otec basista uživí.“ Ušklíbl jsem se, úšklebek mi oplatil a dál se věnoval prckovy.

Nejlepší řešení co jsem mohla udělat, posadit Caluma do křesla do obyváku, před televizi, zapnout jim tam lego příběh a jít pryč, no vlastně jít si pro učebnice, udělat si kafe a jít se za nimi do obýváku učit.

Calum usnul a prcek na něm, vážně vypadali tak rozkošně. Začal mi zvonit mobil ,,Ano bráško?“ šeptla jsem.

,,No, jen ti chci říct, že už jsme za rohem, budem vystupovat z auta, otevřeš, já jako vždy zapomněl klíče.“ Typický Ash, protočila jsem očima a šla otevřít.

,,Pššš.“ Dala jsem si prst před ústa.

,,Spí?“ zeptala se Chriss docela udiveně.

,,Jo.“ Usmáls jsem se a dovedla je ke křeslu kde seděl Cal s prckem. Oba spali jako zabití.

,,Caluma bude jednou dobrý táta. Sice se někdy sám chová jak dítě, ale bude to pro mého budoucího synovce dobrý otec.“ Usmál se a mě spadla brada. Cože to Ashton řekl? To vážně řekl on?

,,Jak víš, že budu mít syna?“ bouchla jsem ho do ramene, když jsem se vzpamatovala z tranzu.

,,Takhle se tě zeptám, budeš mít syna nebo potrat?“ Zasmál se.

,,Zapomeň na to, že ho budeš učit na bubny a budeš ho učit hrát fotbal, já bych nejradši neměla nic, ale když už tak holčičku.“ Vydechla jsem a podívala se na Caluma.

,,Měla bych je vzbudit a jít domů.“ Řekla Chriss. Opatrně jsem vzala ten uzlíček co spal na Calově hrudi  podala ho Chriss.

Ti dva odešli a Cal pořád spal v křesle. Rychle jsem si na něj obkročmo sedla a vpálila mu pusu na rty, než stihl otevřít oči a cokoliv říct. Odtáhla jsem se a usmála se. ,,Nejlepší probuzení, co jsem za život měl.“ Usmál se.

Nic jsem neříkala a znovu se k němu naklonila, začali jsme se líbat, jeho ruky putovali po mém pase a přešli až na můj zadek, který zmáčkl a já jsem vydechla mezi polibky. ,,Jdeme dělat děti?“ Ušklíbl se.

,,No tak na to zapomeň, prášků mám ještě dost.“ Zasmála jsem se.