m.l.w.5sos // c.h.

181.

,,Co potřebuješ?" zeptal se. Zatím co já jsem nasedala do Dylanova auta. I po tom všem co udělal mu důvěřuji, vy si myslíte, že jsem bůh ví jak blbá. No jak to říct, jen dávám lidem druhé šance.

,,Je čas na akci." řekla jsem vážně. Slyšela jsem jak Calum nahlas polkl.

,,Kam máme jet?" zeptal se. Bál se, poznala jsem to, ale po tom všem co jsem mu řekla se nechal přemluvit na tuhle "akci".

,,Do staré továrny za město." řekla jsem a tipla to. On přesně ví, kam má jet, často jsme tam chodívali všichni, když jsme byli menší. Mike si tam tehdy zlomil nohu a teď tam jedeme. Když jsem byli skoro tam, Dylan zastavil.

,,Vylez z auta a vlez do kufru." nakázal mi. Přikývla jsem a přišla ke konci auta. Otevřela jsem kufr. Dylan mi svázal ruce a napatlal mi umělou krev do oblasti spánku. ,,Lehni do kufru a ať se děje cokoliv, dělej, že jsi omráčená. Budu tam a nedovolím, aby se ti něco stalo. I kdybych se měl sám obětovat." řekl a chystal se zavřít kufr, ale já ho zastavila.

,,Kdyby se cokoliv stalo pamatuj si, že jsem ti odpustila a za tak krátkou chvilku si tě i oblíbila a věřím ti." řekla jsem vážně.

,,Děkuju." usmál se a zavřel kufr. Sedl za volant a auto se zase rozjelo. Začínala jsem se čím dál víc bát a měla svoje tušení. Celé tohle se zvrtne, já to vím.

Pocítila jsem jak auto zastavilo, Dylan otevřel kufr, přehodil si mě přes rameno a donesl do budovy. Zavřela jsem oči a čekala co se bude dít. Dylan mě položil na zem a já pořádně poslouchala.

,,Co teď Tan?" zeptal se.

,,Teď." uchechtla se. ,,Teď to s ní skončím, jednou pro vždy. Doufám, že jí bude stejně fajn, jak její povedené rodince a nejlepší kamarádce s dědkem." řekla. Bylo to pěkně nechutný. Oči jsem stále měla zavřené a snažila jsem se být klidná. Moc se nehýbat a mít klidný dech.

Slyšela jsem další hlasy co se sem připletly. ,,Hej." zařval někdo u vchodu. Byl to Luke, podle hlasu. Slyšela jsem ránu¨, ale né výstřel, a jak někdo padl k zemi. Pocítila jsem jak se provazy na mých rukách uvolnily. Otevřela jsem oči a první co jsem zaostřila, byly černé vlasy a hnědé oči.  Cal mě zvedl ze země a šli jsme pryč. Ven odtud. Policie už je na cestě, tu jsme zavolali, když jsme sem jeli s Dylanem. Když se zdálo, že všechno vyjde, zase se to posralo.

,,Ne tak rychle." uslyšela jsem za námi hlas. Byla tam Lydie. Přesně ta Lydie, která mi před rokem chtěla přebrat Caluma. Ona, moje bývalá kamarádka. Měla pistoli a před sebou držela Annie.

,,Nech ji jít!" zařval na ni Michael.

,,Drž hubu Clifforde! Neublížím jí, pokud mi předáte ji." řekla a pistolí ukázala na mě.

,,Nikdy." Přecedil přes zuby Calum.

,,Tak ji odprásknu i s tím děckem! Přijdeš o oba, Mikey." šeptla a udělala smutný obličej. Tolik ironie.

,,Promiň Mikey, chtěla jsem ti to říct." řekla skrze slzy Annie.

,,Drž hubu krávo." řekla a hodila ji na zem.

,,ANNIE!" vyjekla jsem a rozběhla se k ní. ,,Fajn máš mě, nech je jít!" zařvala jsem na ni.

,,Mmm, to nebude tak jednoduchý. Calum se bude dívat, jak ti vystřelím mozek z hlavy." řekla. Mikey zatím vzal Annie a odnesl ji. Stála jsem několik metrů od Lydie. Bála jsem se hodně, ale byla jsem ochotná, ze ně všechny obětovat život. ,,Co Calum, všichni. Bude to dobrá podívaná." zasmála se a pistolí namířila na mě. Silně jsem přitiskla víčka k sobě.

,,NE!" Ozval se výstřel a následné houkání policejních sirén. Ale já necítila nic. Otevřela jsem oči a viděla Dylana, jak leží přede mnou na zemi a z rány na břichu, mu teče krev.

,,Zachránil jsi mě." šeptla jsem a začala brečet. Ruce jsem přiložila k jeho ráně a snažila se zastavit krvácení. Marně.

,,Bylo to to nejmenší co jsem mohl udělat." zachraptěl. A potom jeho ruka, která byla na mém líci padla dolů.

,,Dylane!" zařvala jsem a propukla v obrovský pláč.

,,Dylane!" z imitovala mě Lydia. ,,Teď ty, děvko." namířila na mě.

,,Odhoďte zbraň!" ozvalo se za ní. Policie je tu. Přesně na čas. Lydii padla zbraň na zem. Nasadili ji pouta a posadili do auta. Tanyu si taky odvezli, ale do blázince, né do vězení.

_

Zrovna stojím vedle Caluma opřená o sanitku a dívám se jak nakládají Dylanovo tělo do auta. Vybavila se mi Nikoleta. Bolelo to, když jsem viděla jak nakládají její tělo a teď to bolí stejně. Ale teď je to Dylan, ten kdo je mrtvý. Kluk který mě chtěl zabít a kluk, který mi zachránil život. Tolik ironie je v téhle jedné větě.

,,Budete muset s námi jet na stanici." oznámil mi policista a zase odešel.

,,Dobře." přikývl Calum. ,,Měli by jsme se dohodnout co jim řekneme." řekl vážně a podíval se na mě.

,,Jak to myslíš?" zeptala jsem se nechápavě. Byla jsem celkem mimo a na rukou jsem pořád měla jeho krev. Dylanovu krev. Bylo to, jak z nějakého hororu.

,,Nemůžeme jim říct, že tohle byl plán a no, prostě chápeš ne?" nazdvihl obočí. Zavolala jsem ostatní a vymysleli jsme přesně co jim řekneme.

_

Lydii zavřeli do vězení. Doživotí.

Tanyu zavřeli do blázince.

Nás všechny odvezli na policejní stanici. No teda až na Mikea a Annie. Ti jeli do nemocnice.

,,Slečno Irwin, teď vy." pobídl mě jeden policista. Sedla jsem si do místnosti, kde byl jen stůl, pár židlí a dost nepříjemné světlo.

,,Takže co se všechno stalo?" zeptal se jeden policista. Nevím jak vy, ale já spíš policistům říkám švestky. Ani ne cajti, fízli, debili s puškama, ale švestky. Divný že?

,,Co bych vám říkala. Maximálně to co ostatní." uchechtla jsem se. ,,Byla jsem omráčená. Kluci mě našli, Dylan omráčil Tanyu. My chtěli jít dostatečně daleko a zavolat vás. Ale objevila se tam Lydie. Namířila na mě pistolí, chtěla mě zabít. Ale Dylan do toho skočil a ona zabila ho. Pak jste přijeli. Tohle slyšíte už po desáté, tak proč nás nepustíte domů?!" vyjekla jsem poslední slova.

 ,,Ještě si tu chvilku poseďte slečinko." řekl mi jeden a slizsky se usmál.

,,Uklidni se Olivere. Hned vás pustíme jen vám dáme pár posledních otázek." usmál se na mě další. Ten už byl milejší a né tak nechutnej. Přikývla jsem.

,,Vy jste byla dřív s Dylanem ve sporu, nebo tak něco?" zeptal se mě.

,,Ne."

_

Ola amigos! <-- mám to dobře? snad jo..

Takžéééé... konečně Dylan chcípl, pro některý dobře, pro některý ne..

Někteří se teď budou radovat. Někteří breřet, protože i za ty poslední dva dny si ho oblíbili.

Co chci ještě říct? Už asi nic. Jdu si udělat kafe a dál psát dokud mám v hlavě ideu..

Bye-Bye

Tori xx