m.l.w.5sos // c.h.

59.

Tori

Konečně, zase jsem cítila jeho rty, byla to pro mě obrovská úleva, zjistit, že Ash není takovej hajzl, jak se zdálo a zase si možná něco začít s Calem.  Možná.

Nevím, pořád mám v hlavě zmatek, ale vím, že ho miluju a to je hlavní. Líbali jsme se dlouho, jako kdybychom se neviděli věky. Odtáhla jsem se a zase si skousla ret.

,,Nech toho.“ Řekl docela smutně.

,,Proč?“ zasmála jsem se.

,,Protože mi to vadí.“ Odsekl.

,,Ne, protože si nadrženej.“ Usmála jsem se a rukami přejela po jeho hrudi.

,,Možná trošku.“ Zašeptal mi do ucha. Chytla jsem ho za ruku a zatáhla k sobě do pokoje, když jsem zavřela dveře a otočila se, už na mě byl nalepenej, ruku na mé tváři a druhou na mém pase. ,,Bude něco?" vypadal dost natěšeně, protože jsem zamkla.

,,Ehm, ne.“ Zasmála jsem se a on už si myslel, chudáček.

,,Proč?“ zasmutněl.

,,Ehm, jen tak, jako že já neřekla, že jsme zase spolu.“ Dodala jsem.

,,Já bych řekl, že jsme.“ Opřel se o dveře a nakláněl se ke mně, zase jsem se začala doslova topit v jeho očích.

,,Pro- proč myslíš?“ dostala jsem ze sebe.

,,No za prvé Ashtonovi to nevadí, takže mě nezabije. A za druhé ty mě miluješ a já miluju tebe.“ Poslední dvě slova mi zavrněl do ucha, odtáhl se, pousmál, nahodil na mě jeho štěněčí oči a já to nevydržela, dlouze jsem ho políbila. Začal spolupracovat, později prodral jazyk do mé pusy a nastala válka, ve které jsem jasně vedla.

Začal mi vyhrnovat tričko, ale já ho zastavila, odtáhla jsem se, skočila do postele a zapla si telku. ,,Budeš tam stát a zírat na mě, nebo se jdeme dívat na LOST?“ zasmála jsem se.

Skočil za mnou, ležela jsem mu na hrudi a prstem přejížděla jeho tetování na paži. ,,Bolí to?“ zeptala jsem se po chvilce.

,,Co?“ nechápavě se na mě podíval.

,,No, tetování?“

,,Ehm, moc ne, Proč? Chceš jedno?“ zeptal se udiveným hlasem.

,,No možná.“ Zasmála jsem se.

 ,,A co si představuješ?“

,,No přemýšlela jsem, že si nechám vytetovat sloku z amnesie na záda.“

,,Vypadalo by to luxusně.“ Vydechl ,,Jen, že ta sloka je dlouhá a ty to nedáš ani po druhý slovo.“ Zasmál se.

,,O co?“ nazdvihla jsem obočí a zasmála se s ním. Má hrozně nakažlivý smích.

,,No prostě to vím, na záda to dost bolí.“ Mrknul na mě.

,,Ale já nejsem bábovka jak ty, já to zvládnu!“ vyjekla jsem a bouchla ho polštářem. Vznikla z toho další polštářová bitka, jsme jak malý děti, pořád se mlátíme, mohli by jsme konečně dospět.

,,No uvidíme, fakt ho chceš?“ zeptal se.

,,No jo, ale bojím se toho že to bude bolet.“ Zasmutněla jsem.

,,No bude, ale ty to zvládneš, si moje velká a šikovná princezna.“ Usmál se a dal mi pusu na čelo.

,,Mluvíš na mě, jak kdybych byla tvoje dcera a né přítelkyně.“ Švihla jsem mu polštář do obličeje.

,,Tak to si neměla!“ ušklíbl se, ten ďábelský úsměv se mi teď bude opakovat v hlavě do smrti. Skočil po mě a začal mě lechtat.

,,Hoode přestaň sakra! DOST! POMOC!“ ječela jsem o pomoc.

,,Nikdo není doma, nikdo ti nepomůže.“ Ušklíbl se a pokračoval.

,,UŽ DOST!!!“ zařvala jsem z plných plic.

,,Dobře, dobře.“ Dal ruce pryč a usmál se. Teď jsem měla šanci, skočila jsem na něj, takže jsem na něm seděla a přímo tak pěkně na rozkroku.

,,Tak teď je jen na tobě, jak se zachováš, při každým pohybu co se mi nebude líbit se pohnu a ty víš, co přijde. Takže buď hodnej kluk a dělej, co ti řeknu.“ Nazdvihla jsem koutek a snažila se o malý úsměv.

,,Jak si královna přeje.“ Zamumlal.

,,Takže teď bude pan Hood tak laskav a vezme mě na tetování ok?“ Usmála jsem se.

,,Jak si královna přeje, ale prvně.“ Škubl sebou a já málem spadla.

,,Hoode sakra! Ty nadržený hovado!“ okřikla jsem ho, protože jsem jeho kamaráda tak trošku cítila, chytil mě za stehna a nechtěl mě pustit.

,,Tak a teď jestli princezna nechce další vlhkej feel udělá, co jí řeknu já.“ Zase se tak ďábelsky usmál. Nahlas jsem polkla a nuceně přikývla. ,,Takže, já ti to zaplatím a nebudeš namítat.“

,,Ale..“ Ani domluvit mě nenechal.

,,Ne, žádný námitky, domluvil jsem.“ pustil mě a já z něj konečně slezla.

Naštvaně jsem se dobelhala ke skříni a převlékla se. ,,Jo a nedělej naštvanou nebo tě kopnu.“ Řekl Cal a zasmál se.

,,Haha, moc vtipný, já nechci, aby si za mě ale všechno platil.“ Odsekla jsem.

,,Mě to nevadí.“ Dal mi dlouhou pusu a mrknul na mě.

,,Ale mě jo!“ vyjekla jsem.

,,Nezájem, jdeme.“ Řekl a táhl mě ke schodům, obuli jsme se a jeli do tetovacího salónu.

Po cestě jsem přemýšlela, jestli to tetování chci, nebo jestli z něj mám vycouvat. ,,Tak jsme tady", probudil mě z myšlenek Calum hlas a já se na něj jen zděšeně podívala. ,,Neboj se princezno to zvládneme.“ Zasmál se.

,,Rozmyslela jsem si to, nechci celou sloku z Amnesie chci jen dvě věty z Whereever you are Nothing lasts forever. Nothing stays the same.“ Usmála jsem se, on přikývl, dal mi pusu a šli jsme.

***

,,Docela kurevsky to ještě bolí.“ Zasmutněla jsem a chytla se za rameno.

,,To bude.“ Zasmál se.

,,Hoode do háje, do čeho si mě to ukecal!“ vyjekla jsem.

,,Já tě neukecal, ty si to chtěla, ale jsi moje statečná holka, zvládla si to.“ usmál se. Když jsme došli k autu, opřel se rukou o auto a já se opřela o dveře, zasekla jsem bolestí. Nakláněl se ke mně a dlouze mě políbil. ,,Spaní na břichu pro tebe nebude jednoduchý.“ zasmál se a pohled přesunul na můj výstřih.

,,Haha, fakt vtipný Hoode.“ Protočila jsem oči.

Nasedli jsme do auta a dojeli domů, nikde nikdo, co se dalo čekat, ale něco mi tu přece jen nesedělo...