m.l.w.5sos // c.h.

135.

Když jsem si tohle vybavila namáčkla jsem se ke Calumovi ještě víc. Nejvíc co to šlo. ,,Pamatuješ si potom co říkala tvoje famílye?" podívala jsem se na něj a naskytl se mi pohled do dokonalých kaštanově hnědých očí.

,,Ehm, ne to už jsme tě zase pomlouvali s Ashtonem." ušklíbl se.

,,No prostě říkali.. Jak pomlouvali s Ashtonem?!!" vyjekla jsem a zvedla se. Jen se zakřenil a za ruku mě stáhl zpátky, takže jsem ležela na jeho zvedající se hrudi, poslouchala jsem tlukot jeho srdce a nemohla vstát. ,,No prostě, říkali všichni, že stejně skončíme spolu." usmála jsem se. ,,A teď mi vysvětli to s tím Ashem." zamračila jsem se na něj.

,,No Ash tě pomlouval s tím, že si ta nejhorší sestra na světě." zasmál se.

,,To mu vytmavím." řekla jsem a dál zkoumala lem jeho trička.

,,Chtěla bys co?" zasmál se, rukou mi zajel pod tričko a hladil mě na zádech. Sem tam se zastavil u zapínání mojí podprsenky.

,,Ani nevíš jak." zamumlala jsem a pomalu usínala. Lehké škrabání na zádech a zvedání jeho hrudě s tlukotem jeho srdce mě doslova uspávalo.

,,Neříkej mi, že se i chce spát." uchechtl se.

,,Chce." zavřela jsem oči a pomalu odcházela do říše snů.

,,Nespi, chci si povídat." Sakra ať už sklapne.

,,Mmm. Stačí ti když ti takhle budu odpovídat?" dostala jsem ze sebe. Ještě chvilku na mě to pako mluvilo a já doslova vytuhla.

Calum

,,... no a pak, Tori?" trošku jsem se nadzvedl a zjistil jsem, že už spí. So sweet. Po nějaké chvilce jsem taky usnul.

Ráno jsem se probudil a zjistil jsem, že ležím na palandě sám, a že autobus stojí. Slezl jsem a vylezl ven. Zjistil jsem, že stojíme na benzínce, slunce hřálo na obloze a podle toho jak vysoko bylo, mohlo být tak poledne.

Zahlédl jsem Tori, která si to ke mě mířila a s dvouma bategama a kafem v ruce. ,,Ahoj." usmála se a dala mi krátkou pusu.

,,Ahoj zlato." přitáhl jsem si ji k sobě znovu, jen se usmála a podala mi bagetu s kuřecím masem. ,,Díky." usmál jsem se, rozbalil ji a s chutí se zahryzl. Sama se zahryzla do sýrové bagety a zůstal jí kus majonézy v koutku, což jsem palcem setřel. Musím jí naučit jíst maso. Šli jsme pomalu směrem k autobusu, o který stál opřený Gus a potahoval si z cigarety. Všiml jsem si jejího pohledu na něj. ,,Ani na to nemysli." šeptl jsem jí. Zalezli jsme do busu a sedli si na lavičku. ,,Myslela si na to, že?" zeptal jsem se. Jen přikývla. ,,Proč?"

,,Já nevím, prostě kašli na to, neřeš to, zase se budeme hádat." řekla narovinu a měla pravdu, začínal jsem být mírně naštvaný.

,,Okay." Řekl jsem naštvaně a zvedl se na odchod dozadu.

,,Jestli se zase hodláš urazit tak za mnou už se nevracej." A je to tady zase, ale taky být naštvaný na to, že si chce zapálit je nesmysl. No i když.

,,Chtěl jsem si jen sednout vedle tebe." Snažil jsem se to zakecat, jen protočila očima.

,,Jo jasně." řekla sarkasticky. Za tohle bych ji zabil. Hlavu si opřela o stůl jak když ve škole usínáte na lavici. Obmotal jsem ruku okolo jejího pasu a namáčkl se na ni. Začal jsem jí lehce škrabat na zátylku a ona začala usínat, a taky by usnula, kdyby do busu nevtrhli ostatní, kdyby ji nevzbudili. Idioti.

Vzal jsem ji do náruče, i za jejich protestů a donesl dozadu na sedačku, nemá ráda, když jí nosím, ale já se k ní chci chovat jako k princezně.

Tori

Položil mě na sedačku, hlavu jse měla v jeho klíně a pomalu usínala zatím co mě hladil po vlasech. Chvilku se nic nedělo a já pak ucítila jeho rty na mém čele a to jak se snaží zvednou. ,,Nikam." řekla jsem a usmála se. Oči jsem měla pořád zavřené a užívala jsem si jeho přítomnosti.

,,Já myslel, že spíš." řekl mi a podle toho jakým tónem tak hádám, že se usmál. Netrvalo dlouho a já se ponořila do říše snů.

,,Halo? Je tu někdo?" procházela jsem temnou chodbou starého domu, která vedla ke koupelnám, vypadalo to tu jak v nějakém starém koncentračním táboře, nebo jako v hororu. Uprostřed místnosti stál kluk, vysoký, svalnatý brunet. Stál ke mě zády takže jsem mu neviděla do tváře. V ruce držel nějakou pálku od krve, když jsem pootevřela dveře, na zemi ležela dívka. Mrtvá. Chvíli jsem je pozorovala, chtěla jsem utéct, ale nohy mě neposlouchaly. Když se kluk nějak více pohnul couvla jsem o krok a kopla do nějaké flašky, nejspíš od chlastu, protože toto místo bylo cítit alkoholem. Kluk se otočil a já ho poznala, byl to on, moje noční můra. Dylan. Rozběhla jsem se na útěk, pryč, jak nejrychleji jsem mohla, ale dohnal mě a shodil na zem, začal do mě mlátit pálkou. ,,Dost prosím." šeptla jsem s schytala do obličeje. Bolest už jsem přestala vnímat a postupně jsem umírala.

,,DOST!" zařvala jsem a prudce se posadila, srdce mi bylo jako o závod. Můj mozek vstřebával informace, pootočila jsem hlavou a Cal se na mě zděšeně díval. Zatím co Luke s Ashem a ostatními se mačkali ve futrech. Padla jsem Calumovi kolem krku a začala pomalu brečet.

,,Byl to jen sen." řekl a pohladil mě po vlasech, šlo slyšet jak si ostatní oddechli a zase odešli.

,,Byl tam a chtěl mě zabít." šeptla jsem mezi vzlyky. Nebudu si nalhávat, že jsem okay. Nemám ráda noční můry. Klepala jsem se jak nějaké čivava v růžové kabelce Paris Hillton.

She sleeps alone,
my heart wants to come home.
I wish I was,
I wish I was,
beside you!

She lies awake,
trying to find the words to say.
I wish I was,
I wish I was,
beside you!

,,Ty víš jak mě uklidnit. Vždycky." lehce jsem se usmála a věnovala mu polibek na tvář. ,,Děkuju." opřela jsem se o něj a sledovala auta co jeli za námi. Vysvětlím to asi takhle, na konci našeho autobusu je velké okno, takže vidíme na lidi co jednou za námi.

,,Jsme tady!" ozval se Gus po hodině cesty.