51.

3.3K 198 4
                                    

Sory, lidičky, ale dneska bohužel nemám ani náladu ani čas, takže je to hodně krátký. ILY^^

Tori

,,A teď otázka kdo z vás se sebepoškozoval?“ zeptal se Luke do publika, většina holek zvedla ruku, i já s NIKI, a dokonce i ASH?!

Stála jsem v hale jako solný sloup a koukala do blba. Kluci už ukončovali tuhle menší akci a mohli jsme se konečně vrátit domů. Rozhodla jsem se odejít o pět minut dřív do jejich šatny, sedla jsem si tam na židli a koukala do blba. Ash co? Ash se řezal? Kdy? Proč?

Najednou mě z myšlenek vyrušil Ashton, který vběhl do místnosti a nevypadal moc přívětivě. ,,A to že spolu nechodíte jste nám řekli kdy?“ Podíval se na mě udiveně. ,,Tak já se tady prvně smiřuju s tím, že spolu jste a teď jako, že co?“ otočil se na Caluma ,, Jak si jí zas mohl ublížit?“ napřahoval se, že mu vrazí.

,,ASHTONE DOST!“ zařvala jsem a všichni se na mě podívali, ,,My spolu ale chodíme.“ Řekla jsem už klidně.

,,Tak proč Cal..?“ Nechápavě se na mě podíval.

,,Nechtěla jsem ublížit fanynkám tak, jak to udělal Luke. Viděli jste je vůbec, jak brečeli, já nechci ubližovat lidem.“ Zamumlala jsem.

,,Ale Allis,“ přišel ke mně Ash a obejmul mě, prostředním jménem mi říká jen, když je to fakt zlý. ,,S tím se musíš naučit žít, jestli chceš být s tímhle pakem.“ Usmál se a podíval se na Caluma.

,,Dobře.“ Přikývla jsem a konečně jsme jeli domů.

,,Konečně doma!“ zařvala jsem a hodila boty do botárky.

,,Počkej princezno, máme pro tebe překvápko.“ Řekl Mike a dal mi pásku přes oči.

Vedli mě po schodech dolů do sklepa a já se bála toho, co nastane, rozsvítili světla, sundali mi pásku, a já nemohla uvěřit svým očím. Otočila jsem se na kluky a ti se jen uculovali. Všechny jsem je naráz obejmula.

,,Mám tu nejlepší rodinu na světě, děkuju!“ zakřičela jsem a každému dala pusu na tvář.

,,No došlo nám…“ začal Mike.

,,že kromě toho nevydařeného stanování…“ pokračoval Luke.

,jsme ti nedali nic.“ A dokončil Ash. Cal jen stál a usmíval se, no vlastně všichni se usmívali jako sluníčka, když viděli, že jsem štěstím bez sebe.

Sedla jsem si na stoličku a začala hrát na staré piano, na které mě učila máma, ty paka ho zprovoznily, když jsem odjížděla, bylo ošuntělé, nedalo se na něj hrát, a teď. Bože. Nevěděla jsem jak jim vše vynahradit. Úvodní zvuky amnesie se rozezněli po pokoji, ve kterém nebylo jen piano, byly tu bubny basa, kytary a všelijaké další nástroje, které kluci používali, sklep byla spíš taková jejich zkušebna. Kluci se ke mně přidali a začali zpívat. Dělali u toho blbosti jako mají ve zvyku, tohle byl ten nejlepší den v mém životě.

Dohrála jsem a podívala se na ně. Všichni na mě koukali jen Ash řekl: ,,Hraješ tak nádherně jako máma, víc pyšný jsem na tebe být nemohl.“ Cítila jsem, jak se mi do očí hrnou slzy, padla jsem mu kolem krku.

,,Mám tu nejlepší rodinu bráško.“ Usmála jsem se a odtáhla se od Ashe, ,,Pojďte sem všichni.“ Zasmála jsem se a všichni se k nám nahrnuli. Velká skupina dospělých puberťáků, které já nazývám rodina. Já, Ash,Mike, Luke, Calum, Chriss, NIKI, všichni jsme na sobě byly namačkaní.

Pro ty co neví, na gifu je Ashton:D

m.l.w.5sos // c.h.Kde žijí příběhy. Začni objevovat