m.l.w.5sos // c.h.

192.

,,Broučku jdu si odskočit, počkej tady, nikam nechoď. Budu hned zpět." dal mi pusu na tvář a odešel. Dobrých pár minut jsem tu stála sama a pak jsem uslyšela jak na mě někdo volá. Mráz mi přejel po zádech.

,,Hej kočičko, co ty tu tak sama?" zeptal se mě někdo. Otočila jsem se a viděla nějakýho slizouna, jak se ke mě blíží s jeho partičkou, kterou tvořili dva vychrtlí šprti, jestli tohle je gang, tak já jsem královna Elisabetha. 

Byl z něj cítit alkohol a cigarety, docela se mi z toho navalovalo. K vrcholu nechutnosti přispívaly i mastné vlasy a tváře plné akné. Dělalo se mi z něj zle. Bílé umazané tričko sice ladilo k jeho vytahaným teplákům, ale bylo to dost odporné. O těch dalších dvou ani nemluvím. 

,,Nejsem sama." odsekla jsem a dál vyhlížela Caluma. Kde ksakru je? Je horší jak holka. Šel si jen odskočit, ale je tam pět minut, zase tráví čas u zrcadla a nedívá se na hodinky. 

,,A máš tu snad někoho?" zeptal se mě a za pas si mě přitáhl k tělu. Myslela jsem, že přijde dávivý reflex.

,,Jo." odsekla jsem ,,A nehrab na mě." vyjekla jsem, když mi strkal ruky pod tričko. Bránila jsem se, ale byla jsem oproti němu slabá. 

,,Nebo co?" zeptal se s úšklebkem a ruku dopracoval až k mojí podprsence.

,,Nebo se do toho vložím já! Nehrab na ni." přecedil přes zuby Calum, který se objevil za mnou, akorát v čas. Bože, děkuju ti! 

,,A ty si co? Nějakej random týpek, co si hraje na ochránce?" zeptal se s nazdviženým obočím. ,,Dej si odchod buzíčku, tuhle nesbalíš." prskl na něj a dál mě osahával, i když jsem se bránila. 

,,Řekl jsem ti kurva nesahej na ni!" zařval a za zápěstí si mě přitáhl k sobě. Obličejem jsem narazila do jeho hrudi, ale vůbec mi do nevadilo. Během chvilky jsem nasála jeho vůni a zase mi bylo dobře.

,,Ale tahle kurvička je moje, najdi si vlastní." odsekl a natahoval se po mě, ale Calum mu vrazil. 

,,Nikdo se mojí princezny dotýkat nebude." přecedil přes zuby a podíval se na toho hajzla na zemi. Vzal mě za ruku a odtáhl pryč. ,,Jsi v pohodě?" zeptal se, když jsme zastavili u auta, a přejel mě pohledem od shora, dolů. Přikývla jsem. ,,Neměl jsem tě nechávat samotnou. Promiň." šeptl a jeho svalnaté ruky se obmotaly okolo mého pasu. 

,,Neomlouvej se, nemáš se za co omlouvat, není to tvoje chyba." zamumlala jsem mu do trička a nasála voňavku od Davida Beckhama. 

,,Ale já.." začal, ale já ho přerušila. 

,,Šuš, ticho, nemůžeš za to." usmála jsem se na něj. 

,,Dobře." odpověděl mi. 

,,Zítra musím za Tylerem." změnila jsem téma. ,,Odvezeš mě? Nebo mám jet autobusem?" zeptala jsem se. 

,,Hodím tě tam a přijedu si pro tebe." usmál se a opřel mě o dveře auta. S rukou na mém pase a s druhou na autě se mi díval do očí. ,,Chceš ještě někam zajet? Nebo už pojedeme domů?" zeptal se mě. 

,,Jela bych domů, najíme se, vykoupeme se, půjdeme se mazlit do postele a možná i něco víc." zavrněla jsem mu do rtů. 

,,Slečno Victorie, tohle mi neděla dobře." přesunul ruky na můj bok a za pásek si mě přitáhl blíž k tělu. Přitiskl jeho rty na ty moje a začal mírně pohybovat. Spolupracovala jsem. Malé a pomalé pohyby tvořily naše rty ve stejném rytmu.

,,Ale, ale pane Hoode." uchechtla jsem se mezi polibky. Nasedli jsme do auta a jeli domů. Najedli jsme se, vykoupali jsme se a lehli do postele. Mazlili jsme se a najednou se Calum objevil nade mnou. 

,,Víš, že jsi mi něco slíbila?" uculil se. 

,,Řekla jsem možná." odvětila jsem a zívla si. ,,Jsem unavená." zakňourala jsem. Calum beze slova padl vedle mě. ,,Jsi zklamaný?" zeptala jsem se. 

,,Ne, měl bych?" odpověděl mi otázkou a objal mě.

,,Ne." usmála jsem se a usnula. 

_

,,Calume dělej!" zařvala jsem, když sebíhal schody. 

,,No jo furt." odfrkl si a dal do kapsy klíče od auta.

,,Jedeme pozdě." zamračila jsem se. 

,,Typická ženská, myslí si, že nestíhá a přitom jede přímo na čas." uchechtl se, když nasedal do auta. Dojeli jsme před budovu a já se rozběhla dovnitř. ,,Zavolej mi, až skončíš." To bylo to poslední, co jsem od Caluma slyšela. Vyběhla jsem schody a vrazila do mladé holky. ,,Moc se omlouvám." vyjekla jsem a pomohla jí vstát. Mohla být tak mého věku, možná mladší. Drobná brunetka. 

,,To je v pořádku." usmála se na mě a podala mi ruku. ,,Maky." 

,,Victoria." odpověděla jsem. 

,,Victoria Irwin?" zeptala se a já přikývla. ,,Tak to já bych se měla omlouvat tobě, že jsem do tebe vrazila." řekla mi. 

,,Hele, teď spěchám, ale jako omluvu, tě zvu na kafe." zasmála jsem se. ,,Za hodinu mě tady čekej, teď už vážně musím. Měj se." zasmála jsem se a odběhla. Zaklepala jsem na určité bílé dveře.

,,Ahoj Vic." ozval se Tyler za dveřmi.

,,Jak víš, že jsem to já?" zeptala jsem se s úsměvem.

,,Vždycky klepeš takhle." řekl a zaťukal na stůl. ,,Ale, co tady děláš? Už sem nemusíš, ne že bych tě vyhazoval, ale všechno je v pohodě. Můžeš jít domů." řekl mi a já mu zamávala. 

,,Tak.." odmlčela jsem se. ,,Ahoj." dodala jsem a odešla. Fajn, strachuju se, že nestíhám a pak zjistím, že můžu domů. Výborně. Protočila jsem očima. Snad ještě stihnu Maky. ,,Tamhle je." šeptla jsem si pro sebe a podívala se na východ. ,,Maky počkeeeej!" zařvala jsem za ní. 

,,No?" zeptala se.

,,Jdeš teď někam?" zeptala jsem se udýchaně.

,,No ne, tak můžeme na to kafe ne?" zeptala se mě. 

,,Jasně, jen si zavolám." řekla jsem a vytáhla telefon z kapsy. 

,,Už si skončila? To brzo." uchechtl se Calum. 

,,Pff, už tam nemusím, ale jdu do centra, takže pak dojdu domů sama." řekla jsem mu. 

,,Dobře, ale stejně bych byl rád, kdyby jsi mi zavolala, abych pro tebe přijel." stál si za svém. Paličatej trouba to je. Ale chápů, že má o mě strach. 

,,Dobře, pak ti zavolám." usmála jsem se. ,,Zatím." řekla jsem a tipla to, než stihl něco říct. Jeho typická slova, buď opatrná a bla, bla, bla.

,,Jdeme?" zeptala se mě Maky. 

,,Jdeme."