SebaCiel Oneshots✔

Práh

Vyzdobený sál byl plný bavících se lidí. Někteří seděli a ládovali se jídlem, další tančili na rytmické písničky a pár se jen tak koukalo na ostatní.

,,Sebastiane, už jsme tu moc dlouho. Nikdo si ani nevšimne, že jsme pryč. Pojď už,“ žadonil chlapec s modrými vlasy a přitom tahal svého, teď už manžela za rukáv. Sebastian se nakonec nad Cielem slitoval a kývl.

,,Tak dobře. Ale za to od tebe budu něco chtít,“ ušklíbl se Sebastian. Ciel protočil očima, ale ve skutečnosti se už těšil na to, co se odehraje za dveřmi jejich hotelového pokoje.

,,Zase myslíš na prasečinky, že?“ rýpnul si Ciel s laškovným úsměvem. ,,Já už tě znám. Doufám, že jsou aspoň o mně,“ ušklíbl se.

,,Vždycky jsou o tobě, srdíčko,“ usmál se a přitáhl si ho do vášnivého polibku. Mladší se hned poddal a polibky mu horlivě oplácel. Sebastian ho vzal do náruče, aniž by rozpojil polibek a šel s ním do pokoje.

Ciel měl pravdu, nikdo si ani nevšiml, že odešli, všechny totiž zajímalo jenom jídlo.

Sebastian bez problémů otevřel dveře do pokoje a Ciel rozpojil polibek, aby se mohli nadechnout. Pak si ale Ciel všiml velmi nebezpečné věci.

,,Hlavně nezakopni o práh,“ uchechtl se modrovlásek a ukázal na zem, kde na ně zíral dřevěný, celkem vyvýšený práh.

Sebastian po něm hodil pohled typu; to si jako děláš srandu? Potom, ale nahodil zpátky svůj úsměv a s klidem mu odpověděl; ,,Už se snad někdy stalo, že jsem s tebou o něco zakopl?“

,,Se mnou ne. Ale povedlo se ti zakopnout o vlastní nohu. Tak si nehraj na machra, manžílku,“ protáhl líně jeho novomanžel a zašklebil se. Sebastian strnul, nechápal, jak si to mohl pamatovat, když se to stalo před třemi lety.

,,Abys neměl po zbytek manželství celibát, chlapečku,“ snažil se vyhrožovat Sebastian. Ale ani tohle Ciela nevyděsilo.

,,Nevydržel bys beze mě ani dva dny, natož celé roky. To ty už celý hoříš nedočkavostí až budeš zase ve mně. Já jsem klidný,“ provokoval dál. Sebastianovi došlo, že se ho snaží vyprovokovat, tak jen nasadil zpátky ten hravý úsměv.

,,No počkej. Budeš ještě prosit, abych tě už přefikl.“

,,To chci vidět. Tak už jdi,“ řekl pobaveně mladší. Sebastian se chystal udělat krok, když Ciel zase promluvil. ,,A pozor na ten práh.“

,,Cieli!“

👨❤👨

Já se osobně u téhle kapitoly bavila. :D Ze Sebastiana jsem tu dělala až moc velkého úchyláka, ale on to přežije. Von přežije šecko ne? :))