SebaCiel Oneshots✔

Byla to sebeobrana!

Alois se vesele bavil se svým kamarádem cestou ze školy. Spolu šli lesní cestou na svá panství. Škola oboum končila opravdu pozdě a začínalo se stmívat. Ciel nesnášel zimu. I v kabátě mrznul a na rameni nesl těžkou tašku s knihami.

,,Už aby bylo jaro,“ sykl Ciel a promnul si paže. Od úst mu šel obláček páry.

,,Léto,“ opravil ho Alois.

,,Jo,“ přitakal Ciel.

Ciel se rozhlížel okolo sebe. Neměl rád chození ve tmě. Neměl tmu rád. Od mala se ve tmě bál. Teď šel aspoň s Aloisem, ale běžně chodíval sám.

Alois šel trochu napřed. Ciel zpomalil krok. Měl dojem, že je někdo sleduje. Otřáslo jím. Bylo to jako klid před bouří. Začínal být nervózní.

Alois se na kamaráda otočil. ,,Jde- Cieli, pozor!“ vykřikl. Za menším chlapcem stál muž a chtěla ho uhodit nějakou tyčí.

Ciel se otočil. Vzal těžkou tašku a přetáhl chlapa přes hlavu. On omráčen se skácel k zemi. Ono těžké učebnice byly i užitečné.

,,Jsi v pořádku?“ zeptal se Alois.

,,Já ho zabil?“ pípl Ciel. On se nezvedal a nejevil známky života. Vlastně mrtvý pravděpodobně nebyl, ale nehýbal se. ,,Já ho zabil!“ vykřikl.

,,Neřvi. Pojď odsud. Než ho tu někdo najde, budeme doma,“ řekl Alois klidně. Ciel však začal panikařit.

,,Já ho zabil. Musím sehnat pomoc. Nemůžeme ho tu tak nechat,“ řekl Ciel. Alois ho zatáhl za ruku.

,,On tě chtěl přinejmenším praštit. V horším případě té chtěl unést. A ty mu chceš pomáhat?“

,,Zabil jsem člověka!“ vyhrkl Ciel.

,,Nezabil. Dýchá. Pojď než se probere,“ tahal Ciela dál.

Ciel přemýšlel. Ten chlap mu opravdu chtěl ublížit. A on tady teď přemýšlí, že mu zavolá pomoc. Vzal do ruky tašku. Nechal se Aloisem opravdu odtáhnout. Ten kluk měl pravdu. Bylo lepší zmizet. Nikdo se to nedozví.

* * *

Ciel za sebou zavřel dveře. Opřel se o ně a pokoušel se z hlavy dostat tu myšlenku, že na ulici leží člověk po jeho útoku.

,,On si začal. Alois má pravdu. Byla to sebeobrana!“ ukliňoval se.

,,Cieli?“

Chlapec zvedl pohled na svého komorníka. Bez komentáře k němu přišel a objal ho. Sebastian moc nechápal, ale objal ho zpátky. Věnoval chlapci polibek do vlasů.

,,Neptej se,“ pípl Ciel.

,,Fajn. Nebudu,“ ujistil ho Sebastian.

,,Co je k večeři?“ změnil téma Ciel.

,,To upřímně nevím. Zabýval jsem se případem mezitím, co tys byl ve škole. Bard má na starosti večeři. Zatím nic nebouchlo, takže by ses jí mohl i dočkat,“ uchechtl se démon. Bard po Sebastianově přednášce o používání plamenometu v kuchyni měl pravděpodobně trauma.

,,To je fajn. Mám hlad.“

Sebastian Ciela zavedl do jídelny. Chlapec si sedl a zaklonil hlavu z opěradla. Sebastian ho sjel pohled. Řekl, že se starat nebude, ale něco se mu stalo. Nadechl se.

Ciel pod stolem nervózně dupal nohou. Kousal si ret. Začínal mít pocit, že když to někomu neřekne, tak mu vybuchne hlava z nervozity. Zblázní se z toho.

,,Zabil jsem člověka,“ protnul ticho Ciel mezitím, co mu Sebastian naléval čaj. Démon přestal v pohybu.

,,Cože jsi?“

,,No, asi nezabil, ale ležel na chodníku a nehýbal se,“ řekl chlapec a poškrábal se ve vlasech.

,,Tohle mi vysvětli.“ Sebastian si založil ruce na hrudi a čekal vysvětlení toho, co právě slyšel. Ten kluk ho přivede do hrobu.

,,No, šli jsme s Lojzkem ze školy. Byla už skoro tma. No a za mnou se objevil nějaký chlap a já ho přetáhl přes hlavu taškou. Těžkou taškou. No a on tam teď leží a asi žije,“ vysvětlil Ciel. ,,Jdu mu zavolat tu pomoc!“ chtěl vyskočit ze židle. Skončil Sebastianovi v hrudi.

,,Nikam. Kde leží?“ zeptal se démon.

,,Počkej, nemůžeš tam jít a dorazit ho,“ vyhrkl Ciel.

,,Ale můžu. Co od tebe asi tak mohl chtít, Cieli?“ protočil očima. ,,Ty seš můj,“ řekl Sebastian.

,,To víš, že jo. Ale stejně ti zakazuju ho zabít. Pravděpodobně už tam ani nebude. Nebyl mrtvý,“ uculil se.

,,Za chvíli bude.“ A už démona nebylo. Ciel zamrkal. Povzdechl si a sedl si. Jakoby nic se pustil do večeře. Rozhodl se toho chudáka už neřešit.

👨❤👨

Inspirováno skutečnou událostí. :D Aneb když chodíte po tmě domů.

Udělám si menší reklamu. XD Gome, že vás s tím otravuju. Už jsem to sem jednou psala, ale: S kamarádkou jsme před nějakou dobou začaly psát společnou fanfikci Free x Kuroshitsuji. Ale jelikož jsem se neuměla do anime Free moc vžít a ztratila jsem chuť pokračovat, rozhodly jsme se, že příběh smažeme a publikujeme znovu jako Haikyuu x Kuroshitsuji. Vím, že pár z vás to ,veledílo' četlo, a tak bych byla ráda, kdybyste tomu dali šanci i teď u nové verze. Nejedná se ani tak o yaoi. Je to prostě pouze pro naši a vaši zábavu příběh typu: Haikyuu/Kuroshitsuji charakter x OC.

Příběh najdete u této holčiny Michaelis_Eliz pod názvem Jak Se To Stalo?
Každá hvězdička, komentář nebo jenom přečtení nás potěší. :)

A ty nežárli, waifu moje. :D❤