Cesta vlakem [Modern AU]

733 61 11
                                    


,,Proč máme jet vlakem? Vždyť máme limuzínu!“ vřískal blonďatý chlapec naštvaně. ,,Navíc jedeme do míst, kde lišky dávají dobrou noc. Claude, proč mě tam taháš?“ otočil se na svého přítele Alois.

,,Protože ti čerstvý vzduch prospěje. Viděl jsi, že by si Ciel nebo Sebastian stěžovali?“ zeptal se nezaujatě vysoký muž s brýlemi a věčně chladným výrazem. Podíval se na zmíněnou dvojici kus od nich.

Alois si odfrkl. ,,Jenže Ciel se spokojí s průměrnou třídou. Já ne! Chci. Svoji. Limuzínu.“

Claude ho už raději ignoroval. Alois se urazil a sedl si na jeden z mnoha kufrů, který s sebou tahal.

Sebastian s Cielem tu scenérii pobaveně pozorovali. Sebastian taky původně nechtěl nikam jet. Hlavně tedy kvůli toho podvraťáka Faustuse, ale když se dozvěděl, že starej Claude dělá do Trancyho, tak přece jen změnil názor. Hlavně když si představil chvilky s Cielem o samotě večer. Týden strávený na chatě, mimo město a s milovanou osobou nezněl tak špatně. I když by ty dva klidně někde zapomněl.

,,Ještě že ty jsi normální,“ uchechtl se Sebastian a podíval se na Ciela. Chlapec se na něj pousmál a objal ho.

,,Uvidíš, nebude to tak hrozné. Navíc se můžeme zamknout v pokoji a ty dva ignorovat,“ řekl vesele Ciel. Sebastian ho pohladil po hlavě.

,,Ti dva si stejně najdou způsob, jak nám otravovat život. Uvidíš.“

,,Nesmíš vidět všechno tak černě, Sebastiane.“

,,Že to říkáš zrovna ty, srdíčko,“ uchechtl se Sebastian a věnoval Cielovi polibek do vlasů.

Cesta vlakem byla pro dva naprosto skvělá a pro jednoho utrpením. Sebastian odtáhl Ciela na druhý konec vlaku do volného kupé daleko od nich. Ciel si hned udělal pohodlí a hlavu měl v klíně svého přítele. Sebastian sledoval krajinu z okna a hladil Ciela po vlasech.

Za to Claude by z toho vlaku nejraději vyskočil za jízdy. Bylo mu to jedno. Alois se urazil. Ale ne tím stylem, že jen mlčel a ignoroval všechno, ale on si neustále stěžoval. Claude z něho měl už nervy na pochodu. Začínal toho všeho litovat.

,,Aloisi, to přežiješ. Je to jen hodina a půl. Vzali jsme sebou karty. Můžeme si pár her zahrát než dojedeme na místo,“ zkusil ho uklidnit Claude. Alois se na něho zamračil. ,,Nebo ne.“

,,Víš co, radši mlč. Jednou v životě chceš jet pryč ze sídla a skončí to takhle. Jediní, kdo jsou spokojení jsou Ciel a Sebastian. Beztak se tam teď cucaj,“ prskl Alois a koukl z okna. Claude nad ním protočil očima a rozhodl se vzdát všechny pokusy o uklidnění toho kluka. Pochopil, že to nemělo smysl.

Mezitím Sebastian, jako před malou chvíli Ciel, usnul. Takže Alois se mýlil. Jenže průvodčí vzbudil Ciela, který mu musel dát lístky. Ale už znovu neusnul. Jen se zamilovaně díval na Sebastiana, který se mu opíral o rameno. Nevědomky si začal hrát s jeho vlasy. Z kapsy vytáhl gumičku, kterou tam měl snad sto let a z delších vlasů na jedné straně mu upletl copánek. To zhodnotil jako ohyzdnost, protože Sebastian připomínal hippies. Nakonec mu udělal culíček a uculil se nad svým dílem.

Přemýšlel, co teď dělají ti dva pošuci. Jestli je u nich taky taková pohoda nebo je Alois pořád uražený. Rozhodl se jít podívat. Potichu z kupé odešel a téměř přes celý vlak šel za nimi. Ale když uslyšel Aloisův křik, raději to otočil a vrátil se. Sebastian měl nejspíš pravdu s tím, že si najdou způsob jak jim zkazit chvilky.

,,Co jsi mi to na té hlavě udělal?“ řekl pobaveně Sebastian Cielovi hned při vstupu do kupé. Ciel se usmál a sedl si zpátky vedle něho.

,,Náhodou ti to sluší,“ zasmál se Ciel. ,,Usnul si a já toho musel využít,“ s tím ho objal a zavřel oči. Jak on měl rád jen takové tulení.

,,Kde jsi vůbec byl?“

,,Za nima. Ale raději jsem utekl zpátky. Hádají se. Alois je pořád uražený. Ještě že my takové problémy nemáme,“ řekl Ciel. Přesunul na Sebbyho klín a dal mu ruce kolem krku.

,,Protože ty jsi jednoduše dokonalý,“ usmál se na něj Sebastian.

Ciel ho políbil. Sebastian ho na sebe natiskl a polibky mu ochotně vracel. Takové chvilky milovali oba. Sebastian mu zaplul rukou pod tričko a vyhrnoval jej nahoru. Ciel se na milimetr odtáhl a zasmál se.

,,Ve vlaku? To není dobrý nápad. Někdo sem přijde,“ zašeptal Ciel a políbil ho na tvář. Rozpustil mu tu věc na hlavě a prohrábl mu jeho černé vlasy. ,,Jak můžeš být tak krásný?“ řekl zasněně.

,,Ty jsi krásný, Cieli,“ vrátil mu to. Tentokrát Sebastian políbil Ciela. Procítěně a s láskou.

Ale i tento krásný okamžik muselo něco zkazit. Nebo spíš někdo.

,,Vy dva,“ vtrhl jim do kupé Alois celý vyplašený. Ciel od Sebastiana odskočil celý rudý a Sebastian odvrátil pohled.

,,Co tu chceš?“ vyjel po něm Ciel naštvaný, že jim Trancy zkazil chvilku. Měl jsi pravdu, Sebastiane.

,,Claude vyskočil z vlaku!“ vypískl blonďák. Narozdíl od Aloise, Ciel se Sebastianem se na sebe jen podívali a následně rozesmáli. Úplně odignorovali vyděšeného Aloise.

,,Já myslel, že se odpadky z vlaku házet nesmějí,“ pronesl pobaveně Sebastian a ukázal na obrázek zákazu.

,,Claude není láhev!“ Všichni snad víte, že na obrázku je přeškrtnutá láhev.

,,Ale vyjde to nastejno. Láhev, odpad, kdo by to řešil,“ odvětil Ciel. Se Sebastianem si plácl a snažili se trochu uklidnit.

👨❤👨

Jee, tolik jsem to chtěla udělat. Vyhodit Clauda z jedoucího... něčeho. Bylo jedno z čeho. :D

Mám otázku, jaký máte názor na m-preg?😁

SebaCiel Oneshots✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat