Sebastian X sladké

1.1K 93 25
                                    


Ciel seděl na pohovce a cpal se cukrovím, čokoládou a bůh ví, čím ještě. Sebastian seděl za psacím stolem a vyřizoval za Ciela nějaké papíry. Letmo zabloudil pohledem ke svému Cielovi a znechuceně se zašklebil.

,,Nechápu, jak se tím můžeš takhle cpát,“ pronesl znechuceně démon s pohledem upřeným zpátky na papíry. Ciel se na něj otočil s plnou pusou.

,,Co já?“ ukázal na sebe prstem chlapec s modrýma očima. ,,Já spíš nechápu jak to ty,“ ukázal na Sebastiana, ,,můžeš nejíst.“ A nacpal si do pusy perníček. Sebastian nad ním protočil očima.

,,Vždyť je to odporné. To už radši duši od nejzkaženějšího člověka na světě než sníst tenhle infarkt v obalu,“ prodecil démon. Už úplně přestal s papíry a jen pozoroval svého přítele jak se cpe. Přes jeho odpor ke sladkému, byl pohled na věčně vážného Ciela, jak se láduje cukrovím vtipný.

,,A zkusil jsi to vůbec někdy? Výroba sladkostí se od dob tvého dětství, což už musí být let, hodně změnila,“ zkoušel dál Ciel. Hupsnul k Sebastianovi na stůl a posunul papíry.

,,Možná, ale je to pořád infarkt v čokoládě.“

,,Jsi nemožný. Zkus aspoň jeden bonbón,“ řekl prosebně Ciel a natáhl k němu ruku s čokoládovým bonbónem.

Sebastian se znechuceně odtáhl do bezpečné vzdálenosti. ,,Nechci. Dej tu věc pryč.“

,,Prosíím.“

,,Ne.“

,,Sebby.“

,,Cieli.“

,,Jsi zlý.“ založil si uraženě ruce na hrudi. V duchu vymýšlel plán jak ho donutit sníst něco sladkého.

,,Děkuju.“

Ciel zbělal zlostí. Sebastian všechno otočil proti němu. Ale měl dokonalý plán. Sedl si démonovi na klín a zvrhle se usmál. Sebastian nasadil vyděšeně-nervózní výraz.

,,Co si myslíš, že děláš?“ zeptal se nejistě.

,,Chci tě políbit, co asi,“ odpověděl klidně Ciel. Jenže než stihl udělat jakýkoliv pohyb, skončil na zemi.

,,To víš, že jo.“

,,Ale notak! Máš rád, když tě líbám!“ prskl dotčeně Ciel, uražen, že ho Sebastian shodil na zem.

,,Ano, ale ne když chutnáš jak všechny sladkosti světa. Nech mě to dodělat prosím,“ odsekl nevrle Sebastian. Ciel byl někdy opravdu otravný.

,,Fajn! Jestli se hodláš chovat takhle, tak se rozejdeme. Nechápeš jak mám sladké rád,“ řekl na oko uraženě modrovlásek. Zvedl se ze země a oprášil se.

Sebastian sebou trhnul, když slyšel ta hrozná slova. Na chvíli ho opravdu zachvátila panika, že by o Ciela mohl přijít. Kvůli dementním sladkostem.

,,Dej to sem!“ zavrčel Sebastian, ukradl mu z ruky perníček a opravdu ho s největším odporem snědl. Ciel nemohl uvěřit, že to opravdu udělal. A stačilo mu jen trochu pohrozit. Takový návod, jak si omotat démona kolem prstu.

,,Nee... já jsem... tě opravdu donutil... sníst perníček! Sebastian snědl perníček! Vážně sis myslel, že bych se s tebou rozešel jen kvůli tomuhle?“ smál se Ciel. Těžko popadal dech.

,,Cieli Phantomhive, já tě zabiju!“

,,Až tak?“ ušklíbl se. Natáhl se k němu pro polibek, ale Sebastian se odtáhl.

,,Polib mě a uvidíš,“ řekl výhružně Sebastian. Za prvé ho chtěl vytrestat a za druhé nechtěl cítit tu odpornou pachuť čokolády a Satan ví čeho.

,,Jo? A co?“

,,To, co jsi ještě nikdy neviděl.“

Ciel chvíli přemýšlel a pak lusknul prsty. ,,Už to mám! Faustuse v hawaiiské košili a s květinkou ve vlasech. Proboha té představy se už nikdy nezbavím!“ vypískl a oprášil si zběsile hlavu.

Sebastian se chtě nechtě usmál. Ciel měl pravdu. Byla to hrozná představa.
,,Ale nemění to nic na tom, že se ke mně nepřiblížíš. Táhnou z tebe sladkosti. Jsi jak odpuzovač hmyzu,“ poznamenal trefně Sebastian. Cielovi úsměv ze rtů spadl a nevraživě pohlédl na démona.

,,Jsi zlý.“

👨❤👨

Nevím, kdo z nich je ten větší chudák. :D

SebaCiel Oneshots✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat