SebaCiel Oneshots✔

Tanec

Ciel
Nenáviděl jsem pondělky. Odjakživa. Možná za to mohl i fakt, že ten den mám vždy hodinu tance. Jak bezvýznamná věc. Tanec v boji nevyužiju. Vlastně ho nevyužiju vůbec nikde. To už raději hru na housle se Sebastianem než tanec s tou otravnou ženskou.

Povzdechl jsem si. Tři hodiny. Už jen z té představy mě bolely nohy. Podíval jsem se z okna. Ale kočár jsem neviděl nikde. Zajímavé, většinou jezdí přesně. V tom se ozvalo zaklepání. Jen jsem zamručel.

,,Bocchan?" otočil jsem hlavu a jen mlčel. ,,Slečna Brownová dnes nepřijede," oznámil mi můj komorník.

,,Takže mám volno?" zeptal jsem se nadějně. Sebastian se však jen pousmál, což nevěstilo nic dobrého. Jeho úsměvy předpovídaly buď něčí smrt nebo nějakou levárnu.

,,Ne. Budete mít hodinu se mnou. Pokud se budete snažit, skončíme dříve," řekl rozhodně. Jak říkám. Něčí smrt.

,,Ale no tak. Copak už jsi zapomněl, jak do dopadlo posledně? Zničil jsem ti boty," připomněl jsem mu. Věděl jsem, že nemá cenu smlouvat.

,,Na to snad ani zapomenout nejde. Jen tak pro zajímavost, zdržujete sám sebe," pronesl pobaveně. Démon jeden! Ale co ti tak vadí? Vždyť s ním rád trávíš čas. Polkl jsem. Moje podvědomí mělo pravdu.

,,Fajn," souhlasil jsem nakonec. Sebastian se potěšeně ušklíbl. Chtěl jsem křičet. Ale moje hrdost mi to nedovolila.

Dovedl mě do sálu a já si stoupl ke zdi. Tohle bylo divné. Tedy ne to, že mám mít hodinu tance, ale že budu muset cvičit se Sebastianem. Dlouho jsem s nikým netančil. Úplně se ztrapním. Už tak ze mě měl srandu.

,,Vezmu to trošku jinak než vaše učitelka. Mám dojem, že její metody nejsou dobré pro vás," protnul to ticho. Jeho rudé oči mě sjížděly a já se cítil zvláštně.

Znáte takový ten pocit, kdy se cítíte opravdu bezbranně? Tak jsem se cítil právě teď já. Byl jsem ta oběť a Sebastian byl ten predátor. Vždycky se mu líbila ta nadvláda nade mnou a zneužíval toho. On mi nepatřil. Patřili jsme si navzájem.

,,Tak to jsem zvědavý. Ani ty mě nepřinutíš hýbat se," uchechtl jsem se. Ke slečně Brownové bych si nedovolil takhle chovat, ale Sebastian si o to koledoval. On si mě dobíral moc často. Teď jsem na řadě já.

Ani jsem se nestihl pohnout a byl jsem přiražen u zdi. Sebastian mi znemožnil útěk. Srdce se mi rozbušilo a já ani nevěděl proč. Z té blízkosti? Z toho, že mi to ale vůbec nevadilo? Polkl jsem.

,,Znervózňuji vás, bocchan?" jeho škodolibý úsměv by měl někdo zakázat.

,,N-ne. P-pojďme raději tančit," špitl jsem. Odstrčil jsem ho a sám ho chytil za ruku.

Sebastian mě chytil kolem pasu. Ztuhl jsem. Sklonil jsem pohled k zemi a zhluboka se nadechl. Ano, znervózňoval mě. To jak lehce, ale zároveň pevně mě držel. Mohl bych spadnout, ale on by mě chytil a nepustil.

V rytmu pomalé melodie jsme tančili. Já se o to minimálně snažil. Možná mi to i šlo. Zatím jsem nezakopl, nešlápl Sebastianovi na nohu a ani se neztratil v krocích. Nevím, co za metody Sebastian používal, ale na mě platily. Měl jsem pocit, že za tu chvíli toho umím více, než za ty roky.

,,Musíte se svému partnerovi dívat do očí," podotkl Sebastian a prstem mi zvedl bradu. Partnerovi? Sebastian měl krásné oči. ,,Jde vám to, bocchan."

Nesměle jsem se pousmál. Netuším, kdy se to stalo, ale byl jsem natisknutý na Sebastiana, objímal jsem ho a on mě. Tohle už mělo k tanci daleko. Cítil jsem jeho tlukot srdce. Bilo pro mě?

Váhavě jsem zvedl pohled. Vydechl jsem. Polib mě. To je rozkaz. Ale nevyřčené rozkazy se nepočítají. Povzdechl jsem a pustil ho.

,,Omlouvám se. Asi chvilková slabost," zašeptal jsem. Prvotní okouzlení zmizelo a nahradil jej stud. Tohle se mi nepodobalo. ,,Jak dlouho chceš ještě cvičit?"

,,Slíbil jsem vám, že hodinu zkrátím, když se budete snažit. Teď máte volno," řekl tiše a pousmál se. Najednou jsem ale nechtěl, aby tato hodina skončila. Pocítil jsem osten smutku a prázdnoty. Chtěl jsem do toho objetí. Proč mě objal zpátky?

,,Já... Asi bych to zkusil ještě jednou. Nikdy nevíš, kdy mě Elizabeth zatáhne na nějaký ples," řekl jsem. Cítil jsem, jak mě polilo horko. S Elizabeth to nemělo společného nic. A myslím, že i Sebastian to věděl.

,,Říkal jsem, že se budete hýbat, bocchan. Ale nečekal jsem, že dobrovolně."

To je ale...