SebaCiel Oneshots✔

Útěk

,,Vy se spolu zase nebavíte?" povzdechla si Lizzy. Vždycky věděla, že její bratranec ji přivede do hrobu. ,,Co Sebastian provedl tentokrát?" zeptala se znuděně.

Ciel nervózně spojil ukazováčky do stříšky a sklopil pohled. ,,Nic. To já," špitl potupně.

,,Tak, co jsi udělal?"

,,Nemůžu jít na rande. Uvidí mě kluci ze školy a zbijou mě," říkal Ciel. Ve skutečnosti to byly jenom výmluvy. Ve skutečnosti to o něm a pár dalších ve škole téměř všichni věděli. Ciel jen nechtěl, aby ho Sebastian viděl v módu hladového psa. Spíš prasete.

Sebastian jen nadzvedl obočí. Založil si ruce na hrudi a propálil ho pohledem. ,,Ty víš, že kdyby ti něco udělali, tak v lepším případě skončí jen v kanále," řekl pobaveně Sebastian.

,,A tam-"

,,Je sežere Pennywise, že?" uchechtl se a mrkl na Ciela. ,,Měl by ses přestat dívat na ty horory."

Ciel si povzdechl. Obhlížel únikové cesty. Cítil se trapně. Sebastian se snažil a on jen kvůli svým nedostatkům s ním odmítal někam chodit. A tak to bylo už celé dlouhé měsíce. Nechápal, že s ním Sebastian pořád byl. On by se se sebou už dávno rozešel. Ale rozhodně rozchod nechtěl, Sebastiana miloval.

Udělal moudrou věc. Tedy v tu chvíli pro něj moudrou věc. Utekl.

Vzpomínal Ciel na událost z minulého týdne. Od té doby za ním Sebastian pořád chodil až domů a snažil se ho dostat aspoň před dům.

,,Cieli, každý má chyby, i on. Měl by tě vidět u jídla. Hlavně je to zajímavý pohled," zasmála se blondýnka. Ciel se urazil.

,,No právě," povzdechl. ,,Je pořád venku?" zeptal se Ciel. Lizzy šla k oknu a koukla se.

,,Ano. Je tam," usmála se. Jí to přišlo náhodou romantické. Sebastian si Ciela nenechal utéct. Ale její bratranec byl jednoduše blb.

Ciel se připlížil k oknu a nenápadně se podíval. V tu chvíli se Sebastian otočil a v okně uviděl blondýnku s úsměvem na tváři. A taky Cielovy vlasy. Musel se zasmát. Zamával jim. Lizzy mu zamávala zpátky a i s jednou rukou od Ciela, kterou držela.

,,Lizzy... Už to mám!" Vypískl. Začal pobíhat po svém pokoji a vázat dohromady peřiny a deky. Bylo to jen patro rodinného domu. Nemohlo to být tak vysoko.

,,Cieli, co to děláš?" zeptala se nejistě svého bratrance. Ciel se usmál.

,,Utíkám, co asi." Rozhlížel se z druhého okna. Bylo za rohem, a tak tam Sebastian neviděl.

,,Tobě už dočista přeskočilo, že?" povzdechla si Lizzy. Nemohla uvěřit, že je někdo z její rodiny je tak mentálně postižený.

Mezitím dolů přišla Cielova matka. Vřele se usmála na Sebastiana. Sebastian jí úsměv oplatil a pozdravil ji.

,,Ahoj, Sebastiane, Ciel je u sebe," řekla Rachel a zazubila se.

,,Zvláštní, před malou chvílí mi psal, že je v obchodě," zamyslel se a pobaveně koukl do okna Cielova pokoje. I když tu zprávu četl, tak věděl, že ten jeho kluk kecá.

,,Byl tam ráno," uchechtla se. ,,Cieli, nedělej ptákoviny a pojď dolů!" zavolala na svého syna Rachel.

Ciel ztuhl. Mrkl na Lizzy a šel k oknu. Hodil dolů boty a naboso vylezl z okna.

,,Tohle nemůže skončit dobře." Lizzy se plácla do čela.

,,To víš, že nemůže, ale furt lepší, než se ztrapnit!" stál si za svým Ciel. A už ho nebylo. Pomalu lezl po provizorním laně domácí výroby a doufal, že to nerupne. Asi by to bolelo.
Když se dotkl trávníku nohama, usmál se. Seskočil a dal ruce v bok.

,,Jsem borec," pochválil se jako největší machr.

,,To byl pokus o útěk?" ozval se za ním pobaveně Sebastian. Ciel zbledl a vyskočil do vzduchu.

,,Sebby," vypískl. Zrudl a snažil se splynout se stromem za sebou. ,,Možná..."

Sebastian protočil očima. Přišel k němu, vzal ho kolem ramen a usmál se. ,,Tak si vem boty a pojď."

,,A nemůžeme jít raději do zábavního parku?" zkusil Ciel. Byl si jistý, že tam nebude jíst jak největší prase. Hranolky jsou bezpečné jídlo. Asi.

,,Abys mi zase pozvracel boty jako minule?" rýpl si do něj Sebastian. Ciel zbledl.

,,Ty si to pořád pamatuješ!?" vyhrkl Ciel.

,,To nejde zapomenout, srdíčko." Políbil ho do vlasů.

,,Ou."

👨❤👨

Z toho gifu nemůžu. To jsem přesně já a moje kamarádka. Nikdy mě nic nezajímá. :D Škoda, že nemá wattpad. :(( Asi ji začnu otravovat. XD