SebaCiel Oneshots✔

Stanování

,,Čí to byl vlastně nápad?“ prolomil ticho Ciel. Sebastian se jen letmo otočil svého pána a přítele v jedné osobě, ale jeho největší pozornost měl stan. Přesněji postavení stanu.

,,Samozřejmě, že Aloisův. Jedině on může vymyslet takovou blbost,“ odpověděl Ronald, který si hověl na pařezu mezitím, co William studoval, jak se ten jejich stan staví. Ron odmítal hnout brvou.

,,Že se ptám,“ procedil znuděně Ciel.

Celé tohle ho nebavilo. Kolem žádná civilizace. Jenom zeleň. Stromy, kytky a živočichové. Není to ani pár minut od doby, co jejich místem proběhla srnka a Alois prohlásil; ,,je hele, oběd,“ a že ji má Claude nebo Sebastian chytit. Samozřejmě, že se ani jeden z démonů nehnul.

Blížil se večer. Stany byly postavené a většina se nerozpadla při prvním doteku. Což se nedalo říct o stanu Grella a Hrobaře. Grell klel a Hrobař se chechtal. Ale fakt, že ho bude muset postavit jen za světla mizerné svíčky mu už nedošel.

Sedmice seděla okolo ohniště a krom démonů opékali buřty. Hrobař musel postavit znovu stan. Ale Grell mu odmítl svítit. Takže se k večeři vlastně chudák ani nedostal. Ale stan stál. Ronald je ale dobrák od kosti a jeden buřt Hrobařovi nechal. U ohně si mezi sebou povídali. Nikdo by si nikdy nepomyslel, že se shinigami budou normálně bavit s démony. I když tady nebyly duše, které by mohli ti dva ohrozit. Vlastně jeden. Sebastian se uměl narozdíl od toho patolízala ovládat.

,,Jsem rád, že jsi té kawaii věci řekl, že jedeš na služební cestu,“ zasmál se Alois. Ciel protočil očima.

,,Jmenuje se Elizabeth. A chudák holka by se tady akorát nudila. Jenom jsem ji ušetřil nudy a party divných chlápků,“ vyvrátil mu to Ciel.

,,Divných?“ ozval se Grell.

,,Zrovna ty bys měl pomlčet, Grelle,“ rýpnul si Ronald. Vzápětí však dostal klackem, který sloužil na opékání, přes hlavu od Hrobaře.

,,Nevím jak vy, ale já jdu spát,“ prohlásil William a zívl. Ronald kývl. Všem šel brunet příkladem.

Všichni až na démony, kteří hlídkovali leželi nebo už dokonce spali. Ciel čekal, až to Sebastiana venku přestane bavit. Jak dlouho mohl vydržet s Faustusem? Nečekal dlouho. Sebastian se po chvíli opravdu objevil vedle něj.

Ciel se k němu přitulil. Už byl naprosto spokojen. Sebastian chlapce objal a hladil po zádech. ,,Říkal jsem si, že tě ten pavouk sežral,“ pronesl pobaveně Ciel. Sebastian protočil očima.

,,Otřesná představa,“ utrousil démon.

Vypadalo to na klidnou noc. Jak už bylo napsáno, jenom to vypadalo. Ozval se výkřik. Všichni ihned vylezli ze svých stanů, aby se podívali, kdo řve jako při vraždě. Před stany skákal Alois. Vypadalo to, že něco ze sebe sundával. Ve svém růžovém pyžamu skákal jako králík a třepal hlavou.

,,Co to děláš?“ zeptal se znuděně Ciel svého vrstevníka.

,,Měl jsem ve stanu pavoukaaa!“ zakvílel blonďák. Sedl si do trávy a vydechl. ,,Fuj. Spadl na mě.“

,,Neurážíš právě svého přítele?“ nahodil Ronald pobaveně. Claude nad tím mávl rukou.

,,Jsem zvyklý,“ odvětil nezaujatě pavoučí démon.