SebaCiel Oneshots✔

Soused I. [Modern AU]

,,Oh, bože!"

Ciel pootevřel oko, ale hned jej zase zavřel. Ale když se zvuk ozval znovu, otevřel obě oči a rozhlédl se po pokoji, který nepoznával. Můj nový byt v San Francisku. Po zemi bylo spousta krabic a fólií. Usmál se. Vždyť dnes se sem teprve nastěhoval. Avšak jeho poznávání nového bytu přerušily hlasité steny ženy za stěnou.

Ciel už dokonale věděl, co se za zdí odehrává. Nemohl tomu uvěřit. Bylo po páté ráno a sousedi jeli ve velkém. Ciel ale ještě vstávat nechtěl. Naplácl si na hlavu polštář a snažil se ještě pár minut pospat. Ale bohužel už se mu usnout nedařilo.

S povzdechem vstal a šel si do kuchyně udělat čaj a něco k snídani. Dnešní den měl naplánovaný do puntíku. Vybalit nejlépe všechny věci a uklidit. Neměl toho zase tolik.

V tureckém sedu seděl na parketách v kuchyni, pil čaj a žvýkal croissant. Mezitím si prohlížel katalog s doplňky do bytů. Venku už bylo světlo a on se zamračeně koukl na zeď v ložnici. Okradli mě o drahocenný spánek.

Možná za to mohla jeho sexuální frustrace. Jinak by mu to bylo zřejmě jedno, ale on sám neměl nikoho už pěkně dlouho. Protočil očima. Nechtěl přemýšlet nad něčím takovým.

Když zaslechl na chodbě hlasy, zvědavost mu nedala a on se rozběhl ke kukátku, přičemž se málem zabil o jednu z krabic. Natiskl své modré oko na kukátko a šmíroval. Viděl ženu. Měla delší hnědé vlasy a byla menší postavy. Ale na muže kvůli špatnému úhlu neviděl.

,,Byl jsi úžasný," vískla žena. Ciel se ošil a znechuceně zašklebil.

,,Já vím, kotě. Ozvu se ti, až se vrátím z cesty," řekl neznámý. Ciel se zaposlouchal do toho sametového hlasu. Musí být sakra krásný. Minimálně tak, jako jeho hlas.

Ale co ho zarazilo bylo, že neslyšel při odchodu žádné; ,,miluju tě, já tebe taky." Ale trhl nad tím rameny a radši šel dělat něco užitečného.

* * *

Ciel dokončil poslední návrh interiéru domu a šel se obléct. Práce interiérového designéra ho bavila a naplňovala jeho nudný život. Tady nikdy nebylo nic stejně.

S dobrou náladou se vracel z práce domů. Šlapal unaveně schody, ale těšil se na nový byt. Vzhledem k tomu, že uklidit a vybalit jej stihl už první den, tak nemusel krom večeře dělat nic. První týden proběhl hladce. V práci si ihned zvykl a večerní dobrodružství tajemného souseda už naštěstí neslyšel. Měl dokonce pocit, že ani nebyl doma.

Zvedl pohled, aby nezakopl o schod a zmerčil před sebou muže. Vysokého, štíhlého s černými vlasy. Pohledem na něm zůstal viset jak pes na pešku. Páni. Muž mu pohled jen krátce opětoval a šel po schodech dál. Ciel se však zastavil a koukal na něho dál. Když se však neznámý otočil, chtěl rychle vylézt poslední schod a utéct, ale zakopl a rozplácl se na zemi. Pi... Cieli! Okřikl se v duchu.

Černovlasý muž se otočil a vyběhl schody zpátky. Podal mu ruku a pomohl mu vstát. Ciel zrudl.

,,Jste v pořádku?" optal se Ciela neznámý a prohlédl si ho.

,,A-ano. Jsem nemehlo," špitl Ciel a zazubil se. Muž se usmál a obešel ho.

,,To je dobře. Příště koukejte před sebe... A ne na mě," ušklíbl se černovlasý a zmizel mu.

Ciel chvíli vstřebával okamžiky. Raději rychle zalezl do bytu. Fajn. Ztrapnil jsem se před mega hezkým klukem, málem jsem si rozbil držku a mám hlad.

Jelikož lenost zvítězila, tak si objednal čínu. Doufal, že klidná noc bude pokračovat. Byl pátek a on se chtěl pořádně vyspat. Ale ten klid mu nebyl dopřán.