SebaCiel Oneshots✔

Omyl! [Modern AU]

,,Aloisi, víš, že nemám rád kluby a chlast. Jděte sami, já zůstávám doma.“

,,Ale notak. Cieli, každý si v průběhu života zajde aspoň jednou do klubu a odváže se. Ani nemusíš pít. Soma bude smutný, když nepřijdeš a holky taky,“ přemlouval svého nejlepšího kamaráda Alois. Jenže Ciel se tak snadno přemluvit nedal.

,,Řekl jsem ne. A musím se učit, v pondělí mám důležité zkoušky. Víš, ne všichni šli po střední na prodavačku. Zkus přežít týden na vysoké,“ argumentoval Ciel.

Ciel byl hrdým studentem právnické fakulty a úspěšně zdolal i třetí ročník. Čekají ho závěrečné zkoušky a on si velmi potrpěl na dobrých známkách. Jenže jeho pošašení přátelé mu to moc neulehčovali. Každý víkend se ho snažili tahat na párty. Ciel neměl taková místa rád. Přítomnost tolika lidí pohromadě mu nedělala dobře, navíc když věděl, že všichni se tak akorát opijou. Prostě tohle ne.

,,Nebuď takový suchar. Vždyť si s námi nikde nebyl už sto let. Naposledy jsi byl na narozkách Sieglinde,“ zkoušel to dál blonďák. Ciel odložil knihu a podíval se na svého spolubydlícího.

,,Aloisi, ty mě jednou zabiješ. Fajn, ale jen do deseti,“ stanovil svou podmínku Ciel. Alois ho nadšeně objal. Ciel nasadil poker face.

Večer. Bavící se, chlastající a flirtující lidé všude kolem. No, lidé zrovna ne. Spíš zvláštní druh zemské rasy, alias pařmeni. Ciel seděl u baru, pil colu a pozoroval své přátele. Soma tančil se Sieglinde, Mey rin balila nějakého potetovaného kluka a Alois se hryzal s Lizzy. Počkat co? Myslel jsem, že má přítele.

Povzdechl si. Nechápal, co na těch párty vidí. Vždyť je to pořád to samé dokola a bum! Jako největší překvapení, skončíš s cizím člověkem v posteli. Ciel se uchechtl, protože si myslel, že se to jemu stát nemůže. Viděl se jen jako malého, hubeného, dvaadvaceti letého chlapa s nudným životem. Ok, občas si zašel do posilovny, ale kvůli škole na něco takového čas opravdu neměl.

Povzdechl si.

,,Jednu tequilu, prosím,“ poprosil smířeně Ciel barmanku. Ona s úsměvem přihopkala a nalila mu. Kopl to do sebe a chtěl další.

Když se rozhlížel po svých kamarádech, všiml si muže vedle sebe. Vysoký, černé vlasy mu padaly do obličeje a znuděný výraz. Že by na tom byl stejně? Nové známosti se hodí vždycky.

,,Ahoj,“ pozdravil Ciel muže vedle sebe. Ten se na něj jen otočil s chladným výrazem. Ale když si chlapce vedle prohlédl, pohled mu zjemněl.

,,Ahoj,“ odpověděl.

,,Vypadáš znuděně,“ podotkl Ciel. Kdyby byl střízlivý, tak by se s ním do řeči asi vůbec nedal. Nebo možná ano.
,,Jsem tady čistě z donucení. Vidíš tamhle ty dva?“ ukázal na mladý pár. Vysoký muž s tmavými, až fialovými vlasy s brýlemi a poměrně vysoká žena s dlouhými fialovými vlasy spolu tančili a smáli se. Ciel kývl. ,,Tak těm dvoum dělám křena. Mimochodem, Sebastian Michaelis. Rád tě poznávám. A ty?“ natáhl k chlapci ruku.

,,Ciel Phantomhive,“ představil se Ciel a ruku přijal. ,,Jsem tady taky z donucení. Tamhle ti,“ ukázal na výraznou skupinku, ,,jsou moji přátelé.“

,,Vypadají šťastně,“ nahodil Sebastian. Ciel kývl.

Nastalo trapné ticho. Jen seděli vedle sebe, pili drinky a byli potichu. Hlavně to ticho. Ciel i Sebastian si objednávali alkoholické drinky, protože to byl asi jediný možný způsob, jak se trochu zabavit.

,,Nechceš se jít projít. Jako ven. Na vzduch,“ protnul ticho Sebastian. Ciel otočil hlavu a uznal, že je to dobrý nápad. Jen si nebyl jistý, zda ho unesou nohy. To samé i Sebastian. Už teď mu kolem hlavy lítali duhoví jednorožci.