SebaCiel Oneshots✔

Neustávající pláč [Modern AU]

Můžete brát jako volné pokračování 'Ciel je v tom!'

👨❤👨

,,Ahhhh!" Ciel si unaveně a otráveně povzdechl. Bylo pozdě v noci. Měsíc prozařoval oblohu a většina lidí už dávno splala. Tichem černé noci se ozýval dětský pláč. Jen Ciel stál v dětském pokoji a v náručí držel jejich dceru Melanie. Byl jí sotva rok, ale Ciel už šílel. ,,Mel, spinkej," šeptal dcerce a v náručí ji kolébal. Ale holčička ne a ne přestat plakat.

Ciel si už nevěděl rady. Napapat dostala, přebalená také byla a už opravdu netušil, proč by mohla plakat. Celou noc ji utěšoval, ale ona nepřestala plakat. Konečně nad ránem se mu podařilo zaspat s dívenkou v náručí.

Chudák spal ale sotva půl hodiny a už mu zvonil budík. Ciel byl neuvěřitelně unavený. Melanie spala. Opravdu spala. Uložil ji do postýlky a potichu odešel. Byl vyřízený a věděl, že dnes mu obyčejný čaj nepomůže.

Sešel do přízemí do kuchyně a udělal si extra silnou kávu. I když kafe neměl rád, potřeboval dnes fungovat. Čeho si ale všiml, Sebastian se doma vůbec včera neobjevil. Nebylo to poprvé. Ciel si začal ale dělat závěry. Sebastian se opravdu hodně změnil od doby, co zjistil, že bude mít další dítě. Bella byla naštěstí už dost stará, ale také dělala jiné problémy. Jenže tohle křičelo dvacet čtyři hodiny, sedm dní v týdnu.

,,Dobré ráno, tati." Do kuchyně vešla Bella ještě v pyžamu. Ale když viděla tátu, zhrozila se. ,,Melanie nechtěla spát?" zeptala se. V noci ale nic neslyšela.

Ciel si povzdechl. ,,Jo. A tvůj táta zase nebyl doma," řekl tiše. Napil se kávy a hned na to zakřenil. ,,Nechutný."

,,Táta je poslední dobou pořád pryč. Já v noci nic neslyšela," zamyslela se černovláska.

,,Spala jsi jako mrtvola. Začínám se bát, že už pro něho nejsem... nejsme důležití. Když se dozvěděl, že budeme mít další dítě, už v tu chvíli byl divný. Podvádí mě," povzdechl si smířeně. Bella vytřeštila oči.

,,To ne! Určitě ne. Má tě moc rád a mě a sestru taky," zkusila Bella. Ciel zatřásl hlavou. Dcerka k němu přišla a objala ho. ,,To bude v pořádku," špitla.
,,Nebude a ty to víš. Bellinko, je sedm. Ujede ti autobus do školy," řekl Ciel a pohledem ukázal na hodiny.

,,Nechci tě tu takhle nechat," špitla a více ho objala. Ciel se usmál. Jak on ty své holky miloval. Melanie sice byla miminko, ale jeho.

,,Jsem v pohodě. Běž už," řekl a odlepil ji od sebe. Bella si povzdechla. Jen nerada poslouchla.

Ciel měl strach. Sice nebyl pryč pořád, ale jednou měsíčně byl minimálně pryč. Nečekal, že Sebastian by byl schopný něčeho takového. A nechtěl nad tím ani přemýšlet. Dopil kafe a šel se obléct. Musel do práce a Melanie odvézt k tetě Francis.

Šel po schodech do patra, když klaply dveře. Ciel se zastavil a zkřížil ruce na hrudi. Máš co vysvětlovat, kamaráde...

👨❤👨

Tak co? Myslíte, že Sebastian Ciela skutečně podvádí?

Musím se omluvit. Upřímně se za tuhle kapitolu stydím, ale od rána mám migrény jak sviň. Někdy se dočkáte i pokračování. :(

Ale nenechte si mnou zkazit zbytek večera, Koťátka. *3*