Ciel byl nakupovat, děti u Cielových rodičů a Sebastian měl dům pro sebe. A celý volný čas mohl využít pro sebe. A bylo to to nejhorší, co mohlo být. Bez Ciela a dětí tu zdechl pes. Sebastian znuděně seděl na gauči a přepínal programy na televizi. Ciel byl pryč moc dlouho. Začínal se bát, že jestli rychle nepřijde tak za chvíli asi koupí univerzální kráječ z teleshopingu, který hrál už od Cielova odchodu.Jenže Ciel skončil v kauflandu mezi houfem lidí. Už chtěl být doma. Neměl toho moc, ale i tak se rozhodl, že pojede taxíkem. Konečně se dostal k pokladnám. Chudák taxikář byl poslán do pekel, když stáli v zácpě.
Ciel se domů vrátil naprosto otrávený. Chtěl si sednout a nic nedělat. Položil tašky na zem u linky a pomalu začal věci vybalovat. Do kuchyně za ním přišel Sebastian a zezadu ho objal. Ciel se pousmál.
,,Pomůžu ti,“ usmál se Sebastian a začal vytahovat věci z druhé tašky. ,,Vypadáš otráveně,“ podotkl mírně pobaveně.
,,Jo. Jsem. Takže mě neštvi,“ sykl Ciel a hodil brambůrky do skříně. Chudáci nepřežili v celku.
,,Pojď si mi postěžovat,“ řekl chápavě Sebastian a šel s ním do obýváku. Ciel si sedl a vydechl. Na chvíli si připadal jak u terapeuta. Sebastian seděl naproti němu a zaujatě čekal.
,,Moje cesta by se dala shrnout asi nějak takto,“ začal dramaticky Ciel a nadechl se. ,,Dostal jsem třikrát košíkem do zad,“ ukázal tři prsty. Sebastiana soucitně přikývl. ,,Jedno šlápnutí na nohu.“
,,Ty chudáčku,“ pronesl Sebastian. Pohladil ho po hlavě. Ciel po něm šlehl pohledem.
,,Dvě nadávky. Jako bylo jich víc, ale to spíš ode mě. A jednou do mě někdo narazil. Ti lidi byli jako stádo krav. Člověk se nemohl ani naklonit a už tě někdo vošoust zezadu,“ povzdechl si zničeně Ciel. Sebastian zamrkal.
,,No páni. To musel být zážitek. V kauflandu jsou slevy nebo co?“
,,Jo,“ přitakal Ciel. ,,Nebo nejvíc mě dostalo jak mi jedna ženská před ksichtem ukradla bonbonieru, kterou jsem opravdu chtěl. Pro Aloise ke svátku. Byla jediná jeho oblíbená. Jenom jsem si odložil košík, abych se pro to mohl natáhnout...“ Ciel se dramaticky odmlčel. ,,A ženská agresivní mi to sebrala téměř z ruky. To je jak kdyby ti někdo vylíz z držky jídlo. Tohle se prostě nedělá.“
,,Kde ses naučil takhle nadávat?“ uchechtl se Sebastian.
,,Jsem ještě slušnej. Slušnej a znechucenej. To byl nejhorší nápad jít nakupovat sám,“ povzdechl si.
,,Co z toho vyplývá?“ protáhl pobaveně Sebastian. Čekal, že Ciel řekne, že už budou chodit jen spolu, ale ten kluk to zabil.
,,Že nakupovat budeš chodit jenom ty.“
👨❤👨
Aneb já a pondělní nakupování. >.< Nejlepší na tom byla asi část, jak jsem se s nějakým sprostým chlapem hádala, že já na cestu pozor dávala. Jednoduše do mě vrazil, srazil mě a těch pár věcí, které jsem měla v rukou mi popadaly. Nakonec se uráčil otočit, ale že by mi pomohl? To né. Však jsem holka. Nějak si poradím. Jenže ten Ķ®€Ţ€~ mi začal nadávat, že nedávám pozor. Tak jsem mu to vracela. Pak přišel nějaký druhý a pomohl mi. XD Měl to hold blbý. Tady zavládla spravedlnost. XD
Máma be like: proč chodit do obchodu, když tam můžu poslat dceru.
Hlody z mého života v karanténě.👏 Začíná mi slušně hrabat.
ČTEŠ
SebaCiel Oneshots✔
FanfictionMáš rád/a yaoi, Kuroshitsuji, anebo ship Sebastian x Ciel? Nebo hlavní roli hraje tvoje zvědavost, co je tohle za blbost? Tak neváhej a pojď se mnou do mého světa, kde se SebaCiel stává skutečností!... ... ...Ne, dělám si srandu. Je to jen můj trap...