SebaCiel Oneshots✔

Mafie [Modern AU]

,,Máš týden!“ zařval na Ciela muž v obleku a ukázal na něj prstem. Po té se sebral a odešel.

Ciel zavřel oči a opřel se o dveře, po kterých sjel na zem. Chytil se za hlavu a snažil se vstřebat všechno, co se právě teď dozvěděl. Rodiče odjeli před třemi dny na dovolenou a on zůstal s bratrem sám. Jako ten starší měl na všechno dohlížet a samozřejmě se starat o Aloise.

,,Aloisi, cos to provedl?“ zašeptal pro sebe Ciel.

Alois měl podle všeho neuvěřitelný dluh u nějakých mafiánů. A protože jim peníze nevrátil, tak ho teď chtějí zničit. Tedy vlastně Ciela, který o ničem nevěděl. Až do teď. Nevěděl, co v něm převládá více, jestli vztek na Aloisovu nezodpovědnost anebo strach. Ti chlapi jsou schopni všeho. Bál se. O sebe. O Aloise. A taky toho, jak Ciela rodiče seřvou, až se vrátí z dovolené. Měl Aloise hlídat. Ale ten kluk byl prostě spratek.

Ale sezením u dveří ničemu nepomohl. Musel vymyslet, jak jim peníze do pondělí sehnat. Měl tři dny. Sedl si ke stolu v kuchyni a zapnul počítač. Musel si jedině vzít půjčku. Ze svého platu z brigády ji pak splácet, a tak se rozloučit s výletem do Paříže. Nikdo o tom vědět nesměl. Hlavně rodiče ne.

Zaslechl cvaknutí dveří. Alois se vrátil ze školy. Ciel se nadechl a snažil se hned nevyletět. Ale šlo to těžko. Opravdu hodně těžko.

,,Dobré odpoledne, bratříčku,“ ozval se vesele Alois. Jakoby se nic nedělo. Ciel měl po těchto slovech snad ještě větší vztek. Tak on má dluhy jak kráva a on se směje na celé kolo?

,,No nazdar. Jak bylo ve škole?“ Ciel chtěl co nejvíce vyplivnout slovo škola. Mezi nadávkami a vyhrožováním mu ten vymahač řekl, že jeho bratr nechodí ani do školy. Ciel neměl důvod mu nevěřit. Alois byl spratek. Kterého měl momentálně na starosti.

,,Co je? Co se stalo?“ zeptal se Alois. Ciel chytil ještě většího nerva. Vstal od stolu.

,,Tak ty se budeš ještě ptát?“ sykl po něm Ciel. Alois sebou trhl. ,,Byl tady jeden z tvých přátel.“

,,Kdo?“ zajímal se Alois, kterému zlost jeho bratra zřejmě nedošla.

,,Chtěl po mně peníze. Vyhrožoval mi. Mi! Sakra, kolik jim dlužíš!?“ zvýšil na Aloise hlas. Vlastně mu ani nedošlo, že mu ten chlap neřekl sumu. Ale v tu chvíli na to ani nepomyslel.

Alois zbedl. ,,Jak-“

,,Vyhrožoval mi, že pokud jim peníze nevrátím, zabijou buď mě nebo tebe. V čem zase lítáš? Je ti osmnáct kruci!“ Ciel byl z jednání jeho bratra vytočený a znechucený. A hlavně unavený. Alois byl v průšvihu pravidelně. Ale Ciel situaci vždycky zachránil a rodiče byli v klidu. I když dělal problémy Alois, tak dostal seřváno i Ciel, protože je ten starší. Ciel už odmítal dál lepit jeho rány.

,,Já ti to vysvětlím!“

,,Máš co,“ zavrčel Ciel.

,,Chcou po mně padesát tisíc,“ špitl Alois. Ciel vyvalil oči. Otočil se k němu zády, nadechl se a otočil zpátky. Na stole zpozoroval nůž. Hezkou střední kudlu.

,,Já,“ protáhl Ciel. Vzal onu zbraň a sevřel ji v ruce. ,,Tě zabiju!“ s tím se na svého mladšího bratra rozběhl. Nezapomněl u toho nožem máchat.

Alois před ním začať utíkat. Měl smrt v očích. Oběhl stůl a chytil se za hranu. Ciel udělal to samé naproti. ,,Brácho, zbláznil ses? Chceš mě zabít!?“ řekl vyděšeně Alois.

,,Jo! Pojď sem, ty malej parchante!“

Aloise z jeho smrti zachránil zvonek. Ciel se na bratra vražedně otočil a dal mu najevo, že jeden podezřelý pohyb a má nůž v hlavě. Šel otevřít. V ruce držel nůž, mířený na osobu za dveřmi a díval se na Aloise. Ciel otevřel.