Sen

750 60 7
                                    


Ciel vlezl do pokoje, kde se mu naskytl pohled na jeho přítele jak spinkal. Ciel vydechl a zamilovaně se na něho díval. Tohle bylo jen vzácně. Sebastian totiž nespal. Řekl si, že ho nechá v klidu a šel dělat svou práci.

* * *

Byl v domě. Ale jejich sídlo to nebylo. To nikoliv. Ten dům byl moc přeplácaný a barevný. Připomínal spíš Trancyho sídlo. Taky že tam byl. Ale celé tohle mu nedávalo smysl. Proč by byl v sídle Trancyů a bez Ciela. Nakonec ale trhl rameny a šel dál. Ale působilo to i přes barevné doplňky dost děsivě. Panovala tady podivná atmosféra.

Sebastian se najednou dostal do místnosti, která připomínala nějakou sadistickou hernu. Ale moc se tomu nedivil. Trancy byl zvláštní jedinec.

Když se však otočil, zalapal po dechu. U zdi přímo před ním stál Trancy a na něho se sápal jeho Ciel. Ciel se jen ušklíbl a nechal se od Trancyho líbat. Ten pohled byl opravdu otřesný.

,,Věděl jsi, že tenhle den jednou přijde. Alois mi byl vždycky bližší," řekl směrem k němu Ciel. Sebastian se neměl k ničemu.

,,Vzdej to, démone. Ciel je člověk a já taky. Ty jsi jen chladnokrevná bestie. Nikdy tě nemiloval," přidal se Alois. Místností se rozezněl krutý smích obou šlechticů. Ten smích mu trhal srdce.

,,Tohle není skutečné," zašeptal pro sebe Sebastian. Ohnal se po blonďákovi, ale ten se jen rozplynul a stejně tak i Ciel.

Sebastian otevřel oči a jen zíral do stropu. Byl v ložnici. V jejich sídle. Posadil se a prohrábl si vlasy. Byl to jen sen. Jen zlý sen. Nadechl se a vydechl. Jeho splašený tep se uklidnil a on vstal. Upravil si košili a konečně vylezl z ložnice.

Opravdu byl v sídle Phantomhive. To bylo dobré znamení a fakt, že se mu to skutečně jenom zdálo. Tohle byly jeho největší obavy. Že Ciela ztratí. A toho blonďatého spratka nenáviděl stále.

Ciela našel v pracovně. Popíjel čaj a pracoval jako každý všední den. Ciel zvedl pohled, protože zaznamenal pohyb. Pousmál se.

,,Dobré ráno," pronesl pobaveně Ciel. Ale potom nadzvedl obočí. Sebastian vypadal nějak... Vyplašeně. Jak mu teď připomínal kotě. ,,Sebastiane, jsi v pořádku?" staral se. Vstal a šel k němu.

Sebastian zatřásl hlavou. ,,Ano. Ano jsem. Cieli, byl jsi teď někdy u Trancyho?"

Ciel zamrkal. Tohle bylo zvláštní začínání tématu. ,,Ne. Vždyť víš, že jsem celé dny řešil nový případ. Neměl jsem na něco takového čas. Proč se ptáš?" odpověděl klidně. ,,Sebastiane, co se stalo?" zeptal se něžně.

Sebastian si jen povzdechl. ,,Jednoduše jsem po několika letech usnul a bylo to to nejhorší, co jsem mohl udělat," vysvětlil. Cielovi to došlo. Jen se pousmál a pohladil ho po tváři.

,,Zlý sen?" Sebastian přikývl. ,,Co se ti zdálo?" zajímal se. Dokázal si vyvodit, že s tím měl něco Trancy.

,,Prostě se mi zjevily moje největší obavy. Že mi tě ten spratek přebral. Vadilo ti, že jsem démon a ty člověk," řekl stručně. Nechtěl nad tím moc přemýšlet.

,,Sebby," protáhl láskyplně Ciel. Objal ho. ,,Mě nikdy neztratíš. A už vůbec mi nevadí ten rozdíl. O to je to zajímavější," uculil se Ciel. Sebastian mu objetí oplatil.

,,Zase na něco myslíš, že?" rýpnul si do Ciela.

,,Jasně. Na tebe. A teď si jedeme trochu pohrát. Potřebuješ přijít na jiné myšlenky," řekl zvrhle mladý Phantomhive. Věnoval mu polibek a táhl ho z pracovny.

Jo, tak tohle si nechal líbit. A rozhodl, že už nikdy bez Ciela vedle sebe spát nepůjde. Měl moc bujnou představivost.

SebaCiel Oneshots✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat