Hluční sousedi [Modern AU]

1K 88 7
                                    


,,Ah! Ah! Ah, bože!"

Ciel se zavrtěl v posteli a pootevřel oči. Rozespale se posadil a prvně koukl na svého manžela, který tvrdě spal a pak na digitální hodiny na nočním stolku. 2:32? Co to je za kravál v tuhle nekřesťanskou hodinu? Prolítlo mu hlavou.

Jenže, když se zvuky opakovaly a přidávaly na intenzitě, tak Cielovi po chvíli, co už se stihl kompletně probrat, došlo, co že to vlastně slyší. Jeho soudsedi si vedle užívali a moc neřešili kolik je vlastně hodin. Jen s vytřeštěnýma očima hypnotizoval zeď za sebou.

Nakonec už byl klid, což znamenalo jediné, holka, jež vzdychala jako o život vyvrcholila a usnula. Ale to se nedalo říct o Cielovi. Dnes už neusnu, povzdechl si mladík a potichu vstal. Šel do své pracovny a začal dodělávat svou práci.

Ráno. Ciel, když skončil s prací bylo něco po šesté hodině, a tak se jal udělat Sebastianovi kafe, protože vždycky jen přiletěl do kuchyně, vzal si kafe, věnoval mu polibek a odešel do práce. A sobě udělal extra silné.

,,Dobré ráno, srdíčko," řekl Sebastian, když přišel do kuchyně. Políbil Ciela do vlasů a chystal se odejít, ale všiml si, že jeho manžel vypadá jak zombie. ,,Jsi v pořádku? Vypadáš hrozně."

,,Uh, dobré," zívl, ,,jo, je mi fajn. Jsem se moc nevyspal, ale dnes už to bude v pohodě," řekl unaveně Ciel a naznačil mu, že má jít. Sebastian se mu rozhodl věřit a šel.

On sám musel jít do práce. Dnes měl na programu hned čtyři soudy a z toho zastupoval opravdu příjemného chlapa, který žaloval svou ženu za to, že mu ukradla syna. Ten chlap nikdy nebyl s Cielovou prací spokojený, i když jasně vyhrávali. Ciel byl však úplně mimo, a proto si nechal nadávat do neschopného supa a bůh ví, čeho ještě. Kdyby byl při smyslech, pohádal by se s ním jako vždycky.

Utahaný mladý právník se těšil domů a na to, jak půjde hned spát. Ano, měl by se věnovat i Sebastianovi, ale nebyl pomalu schopný ani vyjít schody do svého bytu. Těšil se na spánek. Jenže tu noc se odehrávalo to samé. Ciel ležel s vytřeštěnýma očima v posteli jak prkno a civěl do stropu.

,,Oh bože! Oh bože! Ano! Ano! Už budu, už budu!" skandovala křiklounka vedle v bytě. Ciel zaúpěl a naplácl si na hlavu polštář. Copak mi není souzeno se normálně vyspat?

Následují ráno seděl Ciel u hrnku s kávou, obrovskýma pytlema pod očima a nepřítomě zíral do zdi. Sebastian, který vešel do kuchyně se zhrozil, když ho viděl.

,,Neříkej mi, že jsi v pořádku," utrousil Sebastian a sedl si na židli vedle Ciela. Ciel se ironicky uchechtl.

,,Taky přeji dobré ráno, manžílku," odsekl ironicky a napil se kávy. Sebastian si povzdechl a jemně ho pohladil po rameni.

,,Nevyspal jsi se?"

Ciel jen přikývl a zase se napil.

,,Roztahuju se, beru ti peřinu nebo dokonce chrápu?" začal vyjmenovávat jednotlivé věci, kvůli kterým by se jeho miláček nemohl vyspat.

,,Ne. S tebou to nemá nic společného. A navíc mi nevadí nic z toho, co jsi řekl. No, možná až na to braní peřiny," uchechtl se Ciel. Sebastian si oddechl a čekal vysvětlení. ,,Jen naši noví sousedi si to už druhou noc velmi drsně rozdávali a věř nebo ne, ty zdi jsou z papíru."

Sebastian nadzvedl překvapeně obočí a uchechtl se. ,,To ne ne. Jakto, že jsem to neslyšel i já?" řekl pobaveně.

,,To jo jo. Možná proto, že spíš jak zabitý," řekl s malým úsměvem Ciel. ,,Musím jít. Vím je sobota, ale můj skvělý klient si vyžádal soukromou schůzku. Zas budu akorát poslouchat, jak jsem neschopný," utrousil zhnuseně.

,,Je to blb. Neschopný je on, protože říká, že ty jsi neschopný," řekl Sebastian a Ciel ho políbil. Nějakou dobu se jen líbali, ale Ciel musel jít.

Ciel nebyl vůbec schopný pracovat a racionálně uvažovat. Byl nevyspalý a už se jenom těšil na svoj postel. Cestou domů se musel opravdu snažit, aby neusnul za volantem. Ale dojel živý. Doma rychle proletěl bytem, pozdravil Sebastiana a po rychlé sprše ulehl do postele. Spokojeně se přitulil k Sebastianovi, když si šel taky lehnout.

* * *

Ciel měl doširoka otevřené oči, křečovitě svíral peřinu v rukou a jen na pokraji šílenství poslouchal ženu, vzdychající u sousedů.

,,Ano! Ano! Ano! Přidej!"

Ciel vystřelil do sedu, přičemž prudkým pohybem vzbudil Sebastiana, který se jen unaveně podíval na svého manžela. Ciel zuřivě zabušil na společnou zeď jejich ložnic.

,,Buďte už sakra ticho! Ráno vstávám do práce a chci se vyspat!" zakřičel Ciel. Vedle to opravdu utichlo, ale vzápětí se ozval mužský hlas.

,,A já chci udělat mou ženu! Sklapni spratku!" Ciel zlostí zbledl. Sebastian ho jen pobaveně pozoroval, ale k ničemu se neměl. Vidět takhle aktivního Ciela bylo jen vzácně. Sebastian byl už dokonale vzhůru.

,,Já ti dám takového spratka! To to musíte dělat každou noc!? Lidi chtějí spát!" bránil se Ciel.

,,Nemůžeme za to, že tvůj sexuální život je jako zdechlý pes!"

,,Cože?" řekl si už pro sebe Ciel. Ten otravný chlap měl ale pravdu. Dlouho spolu nic neměli. Ciel měl moc práce a Sebastian většinu večerů koukal na filmy a do ničeho ho nenutil. Trochu se zastyděl, protože Sebastiana tak trochu zanedbával. V tom uslyšel tiché pochechtávání svého manžela. ,,A ty se směješ čemu?" sykl po něm.

,,Je to jako ze špatné komedie," zasmál se Sebastian. Ciel protočil očima.

,,Že můj sexuální život chcípá, jo? Tak poslouchej!" zakřičel zničehonic Ciel. ,,Pojď sem," otočil se na Sebastiana. Obkročmo si na něho lehl, chytl ho za límeček košile a dravě ho políbil. Sebastian se samozřejmě nebránil a hned začal spolupracovat.

,,Proto, aby ses se mnou vyspal stačí jen, aby tě někdo naštval?" přemýšlel nahlas Sebastian, když ho Ciel začal líbat na krku. Ciel přestal a zamrkal.

,,Ani na to nemysli. Prosím tě, vem si mě už. Já jim dám, prý chcíplý život."

👨❤👨

Ehm... vlastní zkušenost? Až bez toho konce. XD

Story time! Ok... spala jsem u kamarádky. Má sousedku, která si to údajně každý večer rozdává se svým klukem. A o tom jsem se mohla sama přesvědčit. No a jelikož jsem následují den měla vstává brzo ke koním, tak jsem se nasrala a začala s bušením na zeď křičet pěkné nadávky. A světě div se. Já tu hádku vyhrála, bylo ticho. XD

SebaCiel Oneshots✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat