SebaCiel Oneshots✔

Přiznání

Ciel chodil po svém pokoji a přemýšlel. Přemýšlel nad tím, jak své, zatím snoubence řekne, že ruší svatbu, protože má vztah se svým komorníkem. Už několik měsíců. Byl si moc dobře vědom Lizzyiných dovedností v šermu. Měl obavy, jak to vezme. Nemohl jí lhát věčně.

Zbědovaně si povzdechl a plácl s sebou do postele. S obličejem v polštáři do něj zařval. Lizzy tu měla být každou chvíli. Věděl, že ten jeho povedený přítel ho nepodpoří a raději uteče. Tch, démon.

,,Cieli," ozval se ode dveřích Sebastianův vlídný hlas. Pohled mu padl na chlapce, ležícího v posteli. Přišel k němu, posadil se na kraj postele a pohladil ho po zádech. ,,Pochopí to."

,,Nemyslím si. Vždyť ji znáš. V lepším případě mě jen napíchne na meč," uchechtl se smířeně Ciel.

,,To snad ne," usmál se na něj Sebastian. ,,Ale přišel jsem kvůli Lizzy. Už přijela. Možná bychom to mohli skrývat dále a vyhnout se nepříjemnostem," navrhl. Ciel však jen zatřásl hlavou.

,,Ne. Nechci jí lhát dál. A vůbec vím, že ti není příjemné se dívat na její sentimentální projevy vůči mně," uchechtl se Ciel. Vstal a vyšel z pokoje.
V hale už ho čekala jeho snoubenka. Ciel musel uznat, že vyrostla do krásy. Bezpochyby byla vyšší než on sám. Byla vyšší vždycky, ale ne o tolik. Na tváři měla úsměv, který tam nejspíš nezůstane dlouho.

,,Ahoj, Elizabeth," pozdravil ji zdvořile. Lizzy se zazubila a už se k němu chtěla rozběhnout, ale Ciel ji zastavil. ,,Za chvíli mě budeš chtít zabít."

,,Um, o co jde? Cieli, jsi nějaký bledý," podotkla dívka a starostlivě si ho prohlédla. Ciel se pousmál.

,,Nic mi není. Ale je tu jedna věc, kterou s tebou musím probrat. Pojď, půjdeme do salónku," řekl chlapec a jemně se dotkl jejích zad a naznačil jí tak, že má jít.

Lizzy napjatě čekala, co má vlastně na srdci. Ale z jeho dlouhé pauzy usoudila, že to nebude nic příjemného. ,,Cieli?" oslovila ho. ,,Tak, co se děje?" pobídla ho.

,,Lizzy, já... musím zrušit svatbu," řekl nakonec s povzdechem.

,,Cože? Proč?" vyjekla.

,,Nemůžu ti lhát. Lizzy, vždycky jsi byla jen moje nejlepší kamarádka a téměř sestra," přiznal Ciel.

,,Eh... To chápu, ale můžeme být spolu i tak. Vždyť kolik lidí je v manželství a vůbec se nemilují. Téměř všichni," říkala s chvějícím se hlasem. Za Cielem si všimla Sebastiana a také si nemohla nevšimnout, jak mu položil ruku na rameno. Přimhouřila oči.

Ciel sebou trhnul, když ucítil dotek na svém rameni. Nemusel se otáčet. Ale polilo ho příjemné teplo po těle, že je tu s ním. Tak přece ho v tom nenechal. Dodal mu jakýsi pocit odvahy. ,,A hlavně je tu ještě jedna věc... Já, mám poměr se Sebastianem," špitl tiše. Otočil se na svého démona. Sebastian se na Ciela jen pousmál.

,,C-cože? Vždyť... Promiň já, už musím jít," šeptla Lizzy a rychlým krokem odešla.

,,Pochopí to," pronesl Ciel. Měl pocit, že z něho konečně spadla ta tíha a on mohl volně dýchat. Jen doufal, že Lizzy nic nepoví. Tím si však nebyl tak jistý.

Lizzy mezitím došla do kočáru, kde na ni už čekala Paula. Bruneta se na ni usmála.

,,Tak co?" zeptala se své paní.

,,Uf, bylo těžké vytvořit ty falešné slzy. Měla jsi pravdu," usmála se Lizzy.

,,Takže opravdu jsou spolu? Já to vždycky věděla," zasmála se Paula.

,,Ani nevíš, jak jim to spolu sluší," uculila se Elizabeth a v očích měla skoro srdíčka.

👨❤👨

Díky těm vaším nápadům mám teď o kapitoly postaráno. :D Děkuji moc a zítra se vidíme u další. <3

Btw, ten obrázek Elizabeth v médiích se mi z nějakého důvodu líbí. 😁