Valentýnské překvapení

739 63 13
                                    


Ciel lítal v sídle jako hadr na koštěti. Sebastian byl pro nějaké informace u Undertakera a on neměl moc času. Naštěstí služebnictvo bylo ochotné a svému mladému pánovi pomohlo. Ciel si byl vědom, že budou stát za dveřmi pokoje a poslouchat. Jidny by z té představy měl osipky, ale dnes myslel jen na svého přítele. A navíc už si plánoval, že jim dá peníze a ať si jdou užívat.

,,Děkuju vám všem. Sám bych to asi těžko stihl,“ řekl mile Ciel směrem k těm třem. Mey rin a Finny měli srdíčka v očích a Bard ten svůj dementní úšklebek.

,,To je samozřejmost, bocchan,“ řekl Bard a uklonil se. Ciel protočil očima.

,,Ale musím vám to oplatit. Pro dnešní den máte volno. V mojí pracovně jsem nechal dost peněz. Tak si je vezměte a běžte se bavit. Dneska už vás tady nechci vidět,“ řekl Ciel.

,,Děkujeme, bocchan!“ vykřikli všichni najednou.

Sebastian šel od Hrobaře celý otrávený. Ten pošuk uměl jednomu zkazit den. Když k němu chodil s Cielem, většinovou obtěžoval jeho a Sebastiana si moc nevšímal. Ale tentokrát se tomu chudák démon nevyhnul. Ani po vtipu mu nedal pokoj s úchylnými připomínkami ohledně Valentýna. Bylo hrozné vědět, že o nich ví ten podivín a využívá toho. Ale když se Sebastian zmínil o Grellovi, Hrobař sklapl. A to byla chvíle pro taktický ústup.

Jaké to bylo překvapení. V sídle byla černočerná tma, ale po schodech se táhl řetězec svíček a pravděpodobně vedl do patra, kde měl Ciel pokoj a pracovnu. Ale taky ho překvapil ten klid. To nebylo zvykem.

Váhavě, ale zároveň zvědavě se rozešel po cestě ze svíček. Zastavil se kousek od Cielova pokoje, kde se o dveře pokoje opíral jeho Ciel. Na sobě měl kočičí sexy obleček, který se skládal z vrchní a spodní části, uší, ocásku, rolničky a černých podkolének. Na tváři měl laškovný úsměv a v očích světélka.

,,Cieli,“ oslovil tiše svého přítele. Pomalu se k němu rozešel. Vždycky si myslel, že Ciel není na takové romantické věcičky. Tedy věděl, že je, ale nemyslel si, že by se odhodlal něco takového udělat. Vždycky Sebastian byl ten, který dělal pro Ciela takové malé překvapení. ,,Tohle je....Úžasné,“ vydechl Sebastian a opřel se lokty o dveře, a tak uvěznil Ciela mezi sebou a dveřmi.

,,Bál jsem se, že se ti to nebude líbit. Dnes je Valentýn. Víš?“ připomněl mu nesměle Ciel. Sebastian se krátce zasmál a kývl. Vzal do ruky ocásek, jež byl součástí oblečku a nechal jej klouzat po ruce. ,,Věděl jsem, že se ti budu jako kocourek líbit,“ zasmál se Ciel a cvrnkl do zlaté rolničky.

,,Je to dokonalá kombinace dvou věcí, které miluju,“ zašeptal chlapci u ucha Sebastian. Ciel si ho přitáhl do vášnivého polibku. Byly to jen vteřiny, ale pro oba to bylo jako celá věčnost. Na chvíli se odtáhli. ,,Jak jsi přinutil ty tři, aby odešli?“ neodpustil si otázku Sebastian. Když je vyhodil ze sídla on, za pět minut je měl zpátky s tím, že neví, co mají dělat.

,,Dej jim peníze a volno a máš od nich pokoj do druhého dne. Pokud se někde nezatoulají,“ zamyslel se Ciel. ,,Navíc, jsem si jistý, že kdyby tady zůstali, měli bychom je za dveřmi celou dobu. Tomu jsem chtěl předejít,“ dodal pobaveně.

Sebastian se pousmál. Zatlačil na dveře za Cielem, ty se otevřely, vpadli do pokoje a Sebastian je stihl jen rychle zavřít. Ciel zatáhl svého démona do postele a hned si přivlastnil jeho rty. Mezitím, co si vyměňovali sliny, Sebastian ze sebe sundával věci. Oči mu žhnuly jako dva rozpálené uhlíky.

,,Ty ouška, ocásek a rolničku ti nechám. Vypadáš s tím neodolatelně,“ zašeptal Sebastian.

Ciel zavrněl, když se Sebastian začal věnovat jeho krku. Zaklonil hlavu a nechal se opečovávat. Přesně tohle od dnešního dne očekával. Sebastianovy doteky ho dokázaly dokonale vzrušit a jen z pohledu na démonovo tělo vlhnul.

Sebastian si až teď všiml růží a lístků růží po celém pokoji. Působilo to tak hezky. Pohladil chlapce po boku a za ty ho následně chytil. Ciel slastně vykřikl a zavřel oči. Předl jako kocour při každé pohybu. Pokoj vyplňovaly steny. Ciel se jednou rukou držel čela postele a druhou rukou zarýval nehty do zad Sebastian. Nechával mu tam škrábance, které jasně říkaly, že Sebastian patří jen jemu.

Svíčky dohořely a pokoj se propadl do černé tmy a ticha.

👨❤👨

💘UwU💘

Tak se přiznejte, kdo je taky na Valentýna alone? Já celý svůj život. Tak tak, Miláčci. :D

Přát vám hezkého Valentýna s prominutím nebudu, protože tenhle svátek mi přijde zbytečný a trapný. Gomene~

Ale měla jsem zajímavé ráno. :D (Vím, že to chcete 'strašně' vědět.) Venčila jsem mojeho pejska a nějaký random boy mi dal kytku. Škoda, že nemám zájem. Já už waifu mám. :D❤

SebaCiel Oneshots✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat