SebaCiel Oneshots✔

Narozeniny

,,Vypadá to skvěle,“ zhodnotil svůj výtvor Bard. Důležitě si stoupl s rukama v bok a koukal na svůj výtvor. Barevné papírky, visící ze stropu.

,,Vypadá to hrozně,“ okomentoval Sebastian.

,,Vypadá to skvěle! Nekritizuj mou práci!“ vybuchl blonďák. Sebastian po něm jen šlehl pohledem.

,,Ty barvy jsou příšerné. Jakoby tu proběhla Midfordová. Myslím, že s tímhle nás pošle Ciel někam,“ přidal se Alois Trancy.

,,On nás pošle někam i tak,“ dodal Grell. ,,Mám dojem, že spratek nemá rád oslavy ani lidi. Myslím, že zdrhne už ve dveřích,“ přiblížil budoucnost červenovlasý shinigami.

,,Kdo ho sem pozval?“ Sebastian se zděšeně otočil na Grella, jehož si všiml až právě nyní. Grell se zazubil a ukázal tak své žraločí zoubky. Přiblížil se k démonovi a roztomile zamrkal.

,,Já se pozval sám, Sebby-chan,“ zašvitořil a chtěl Sebastiana obejmout. Akorát se setkal obličejem s podlahou. Uraženě si odfrkl a vstal. S ostatní se jal dále pokračovat s přípravami. On měl toho spratka přece jen trochu rád.

Sedmnáctiny Ciela Phantomhivea. Ten kluk rostl nějak rychle. Sebastian měl pocit, že teprve nedávno s ním uzavřel kontrakt. Sedm let. Už to bude sedm let. O jeho duši už dávno nestál. Nedokázal by ho zabít. Ona schránka, jež tu duši chránila byla sama o sobě vzácná.

Sebastian zkontroloval čas. Ciel se měl za chvíli vrátit ze schůzky. Všechno okolo sjel pohledem. Věděl, že Ciel bude mít kecy, ale prostě všechny ty tupohlavce nedokázal ani za Satana vyhodit. Byli jak pijavice. Když si Trancy usmyslel oslavu tak už s tím nikdo nic neudělal.

,,Zhasnout! Ciel právě přijel!“ vykřikl Alois, uviděje kočár zastavit před sídlem. Odběhl od okna.

Mladík unaveně zívl. Narozeniny nebo ne, práce se odložit nedala. Sebastian měl prý něco velice důležitého, a tak s ním nemohl jít. Ještě nedávno by mu to dal rozkazem a jít by musel. Jenže nyní už nebyl pouze jeho věrný sluha. Byl jeho všechno. Přítel, milenec a především ho chránil. Všechno se hodně změnilo. Trochu ho překvapilo, že mu ráno ani nepopřál k narozeninám. Ale vyložil si to tak, že už možná pochopil, že narozeniny nesnáší. Jenže ho to začalo celkem mrzet. Přece jen to bylo hezké slyšet. Nadechl se a vešel do sídla.

Ciel překvapeně zamrkal. V sídle byla naprostá tma. Neměl odvahu pokračovat v chůzi. Nechtěl se natáhnout na podlaze. Chtěl udělat krok, místo toho však vylekaně vyskočil do vzduchu.

,,Překvapení! Hodně štěstí, Bocchan!“ vykřikli všichni nadšeně. A někteří raději dělali, že tam vůbec nejsou.

,,Eh...“ Ciel nevěděl, co říct. Jak reagovat.

,,No tak! Usměv, ty trubko!“ výskl Trancy a zavěsil se kamarádovi kolem krku.

,,To je... Řekls mi trubko!?“ Ciel zabil Trancyho pohledem.

,,Vím, že oslavy nemusíš. Zapírej jak chceš, ale vidím, že jsi překvapený mile,“ zazubil se blonďák.

Ciel by lhal, kdyby řekl, že ten blb nemá pravdu. Byl překvapený. Celý den byl k ničemu. A tohle mu ho zlepšilo. Neměl oslavy rád, ale od poslední nevydařené oslavy se tohle celkem lišilo. Nebyla tu Elizabeth.

,,Já moc nevím, co na to říct, heh,“ řekl nervózně Ciel a prohrábl si vlasy. Pohledem vyhledal svého přítele. Sebastian se na něho vlídně usmál. Ciel si dovolil taky menší úsměv.

,,Tak neříkej nic. Hlavní je, že jsi nás nevyhodil,“ zasmál se Grell a rozcuchal Cielovi vlasy.

,,Ty máš sedmnáct!“ zapištěl Soma a menšího chlapce objal. Ciel se zašklebil. Měl z toho spíš deprese. Byl už starý.

Oslava byla v plném proudu. Všichni udělali nálet na jídlo. Přesněji modrý dort. Potom už se všichni bavili po svém.

Ciel seděl v koutě a s malým úsměvem se díval na lidi, kteří ho měli rádi. I přesto, že byl někdy opravdu protivný. Nikdy nepochopil, jak se z něj a Trancyho mohli stát nejlepší přátelé. Nebo vůbec přátelé z něho a Grella. Měl by ho přece nesnášet za to, že na Sebastiana dělal oči.

,,Vidím to,“ ozval se vedle něj ten sametový hlas. Ciel se otočil.

,,Ty nenažrance? Jo, já taky. Na tom stole bylo před půl hodinou ještě plno jídla,“ řekl pobaveně Ciel.

,,Ne. To, že jsi šťastný. Měl jsem z toho celkem obavy. Ale Trancy je docela neodbytný.“ Sebastian se zasmál.

,,Na to jsi přišel až teď? A máš pravdu. Jsem rád, že vás to napadlo. Myslel jsem si, že jsi zapomněl,“ řekl nervózně Ciel.

,,Nikdy. Jen jsem o tomhle věděl asi týden dopředu. Měl jsem jen podpořit tvou bídnou náladu, aby bylo větší překvapení. Ježíš, to znělo strašně. Jenom jsem odříkal Trancyho slova,“ zasmál se. Ciel ho objal.

,,Alois je šílený,“ uchechtl se Ciel.

,,Páni, nemůžu uvěřit, že máš sedmnáct,“ řekl najednou Sebastian.

,,Já taky ne. Neměl jsi si vzít moji duši, čistě náhodou?“ řekl pobaveně Ciel.

,,Měl. Ale už nemusím,“ odvětil. Letmo políbil Ciela na tvář. Ciel se začervenal.

,,Sedm let. Neuvěřitelné,“ pronesl Ciel.

,,Jo. Seš už prostě starej,“ řekl Sebastian. Zasmál se. Ciel vyvalil oči. Urazil se? Jo. Když to o sobě řekl sám, tak to znělo normálně. Jenže to o něm řekl někdo jiný. Dal Sebastianovi pohlavek.

,,Ty seš šulin!“

👨❤👨

Není 14. prosince. Ale... je 31.7. :D

Nope. To je akorát připomínka toho, že jsem zas o rok starší. x( Ono je to celkem deprimující. Zvlášť, když vám pár lidiček řekne, že už jsi stará. XD

Oukej, užívejte prázdniny. Já jdu papkat dortík.😁