SebaCiel Oneshots✔

Prádélko

Ciel se celý unavený vracel z jednání. Těšil se na svého manžela, na dcerku a na Čumáčka. Musel se usmát. Jeho hroznou minulost dokonale zastínila jeho rodina. Rodina.

Pejsek ucítil přítomnost Ciela a s nadšeným štěkáním běžel do haly svého pána přivítat.

,,Pejsku! Pojď ke mně," vískl nadšeně Ciel. Už velký pes mu skočil do náruče a začal jej horlivě olizovat. ,,Pojď, dám ti něco dobrého," řekl Ciel. Pes samozřejmě rozuměl, že se jedná o jídlo. Začal skákat a motat se oko Cielových noh.

Pejsek dostal šunku a nadšeně odběhl na místo v ložnici. Ciel šel tedy za dcerkou. Ta poslušně psala domácí úkol. Když uviděla svého mladšího tátu, rozzářila se jako sluníčko a skočila mu do náruče.

,,Ahoj tati, dnes jsi byl pryč opravdu dlouho. Mimochodem dnes na večeři budou špagety. Potřebuju po dnešním dnu něco dobrého," řekla zklesle dívka. Ciel si sedl na postel s ní na klíně a starostlivě se na ni podíval.

,,Co se stalo?“ zeptal se.

,,Zkazila jsem test z matiky,“ fňukla. Ciel se jen vlídně usmál a pohladil ji po vlasech.

,,Opravíš si to. A vůbec, je táta doma?“ zajímal se Ciel.

,,Ne. Někam odešel. Ale do večera bude doma,“ usmívala se Eileen. Ciel kývl. Nechal dceru samotnou a šel do ložnice.

Prvně chtěl hned padnout do postele, ale věděl, že by už nevstal. Sundal si sako a šel do skříně. Přehraboval se v šuplíku s tričkama, ale jak chtěl otevřít svůj šuplík s kalhotama, omylem otevřel ten Sebastianův s košilema. Ono by to tak nevadilo, ale jeho pozornost upoutal růžový, velmi malý kousek oblečení.

Vzal to do ruky a při bližším prozkoumání zjistil, že to jsou tanga. To by asi tak neřešil, ale problém byl v tom, že to byly ŽENSKÉ tanga. Naštvaně s nimi plesk o nohu a zvedl se. To mohlo znamenat jen jedinou věc. Sebastian tu má ženskou, když je on v práci nebo na jednání.

Ciel nevěděl jestli má být naštvaný, smutný nebo to neřešit a dělat, že nic neviděl. Ale předstírat dokonalé manželství se mu nechtělo. Sedl si na postel a naštvaně čekal na Sebastiana, až přijde.

Jen co se Sebastian konečně objevil ve dveřích, tak začal výslech. ,,Kdes byl?“

,,Taky tě zdravím. Byl jsem venku,“ odpověděl nezaujatě Sebastian.

,,Co to je!?“ prskl Ciel a hodil po něm tanga.

Sebastian zamrkal a nechápavě onen kousek oblečení zvedl. ,,Já nevím. Nikdy jsem to neviděl,“ hájil se Sebastian. Ciel zbělal zlostí.

,,Nelži mi, démone! Tyhle kecy používá snad každý chlap v každé knize pro holky. Vodíš si tu ženské, když nejsem doma?“ zavrčel. Vstal a založil si ruce na hrudi.

,,Ne. A nežlu ti. Nikdy ti nelžu. Určitě se to dá rozumně vysvětlit,“ mluvil stále klidně Sebastian. Bylo příliš očividné, že mu Ciel nevěří a dost ho to uráželo.

,,Tch, tak určitě. Až to vysvětlení budeš mít, tak mi dej vědět,“ řekl naštvaně Ciel. Chtěl odejít z pokoje, ale hned dveřích se málem srazil s Mey Rin. Dívka odskočila.

,,O-omlouvám se, bocchan. Neviděl- moje spodní prádlo!“ vyhrkla dřív, než stihla položit otázku, zda neviděli její spodní prádlo. Ciel i Sebastian se zarazili a oba koukli na růžový kus oblečení v Sebastianově ruce. Mey zrudla.

,,To je tvoje?“ zeptal se zaraženě Ciel.

,,A-a-ano. Musela jsem to omylem hodit do tvého prádla, Sebastiane. Dáte mi to?“ špitla. Tvář měla téměř stejnou jako své vlasy. Sebastian se držel, aby se nerozesmál.

,,Prosím,“ řekl pobaveně Sebastian a hodil jí to. Mey rychle utekla. Cítila se opravdu trapně. Sebastian se podíval na Ciela, který evidentně nevěděl, co říct. ,,Tak?“

,,Já... Jak jsem měl vědět, že mi nelžeš?“ bránil se Ciel.

,,Cieli, jsme spolu tak dlouho a ty mi právě řekneš, že mi nevěříš?“ Sebastian mluvil naprosto vážně. Ciel si skousl ret.

,,No...“

,,Přijď za mnou, až si budeš jistý, jestli mi věříš, Cieli,“ řekl chladně s podtónem zklamání Sebastian. Odešel z ložnice, nechaje Ciela samotného.

👨❤👨

Ciel zase něco slušně pokonil.

Miláčci, v mých kapitolách chci mít minimální počet slov 300, ale někdy je opravdu těžké vymyslet i tohle. Snažím se, abych vás pobavila, ale vzhledem k tomu, že to opravdu píšu ze dne na den, tak trochu mi vadí škola. Co z toho plyne? Pokud některý den nevydám kapitolu, budou následující den dvě. Což se nejspíš stane zítra.😅 Takže ve středu budou nejspíš dvě. Ale uvidím, jak budu stíhat. Možná něco krátkého bude.❤

*Jo jo, už mizím. Jsem se zas rozkecala. XD*