SebaCiel Oneshots✔

69

Klidně přeskočte. Tahle kapča bude naprosto o ničem. Tady se jen To... To a To. Pochopili jste, bezva. :D Ale 69. kapitolku jsem nemohla nechat tak.

👨❤👨

Jedenáct v noci. Všichni normální lidé by měli už v tuto dobu spát. Ale jak už bylo řečeno, všichni normální lidé, což Ciel Phantomhive nebyl. Minimálně mu to pár lidí řeklo. Ale dost o jeho normalitě.

Ciel ležel znuděně v posteli, civěl do stropu a přemýšlel. Možná to bylo úplňkem nebo vypil moc kakaa. Měl chuť. Ale na jídlo ne. To ani v nejmenším. Měl chuť na Sebastianův... Všichni máte dost zvrhlou představivost, domyslete si to.

Spustil nohy z postele a vydal se nočními chodbami sídla za svým démonem. Doufal tedy, že ho najde u něho a nebude takhle, jen v košili a s ptáčkem v pozoru, muset jít přes celé sídlo.

Klepat se neobtěžoval. Jednoduše do Sebastianova pokoje vešel a měl štěstí. Sebastian byl v posteli, obklopen svými chlupatými miláčky. To se Ciel rozhodl ignorovat a snažil se nepšíkat. Úspěšně. Sebastian se na chlapce překvapeně podíval. Myslel si, že už dávno spí.

,,Cieli, co ta-"

,,Mlč. Ukliď ty potvory a pojď ke mně," rozkázal zastřeně Ciel. Sebastian jen zamrkal, ale neměl se k ničemu. Ciel na to šel ale rychle. Rychlým krokem přešel k posteli, po čtyřech na ni vylezl a poté na Sebastiana, který pod ním zůstal ležet jako prkno. Kočky se moudře samy uklidily do skříně. ,,Nejsem unavený. To ani zdaleka," řekl s úšklebkem Ciel. Nahnul se k jeho uchu a pošeptal: ,,Mám chuť na tebe."

Sebastian se jen usmál. Pohladil Ciela po zádech a políbil jej na krk. Ciel vydechl. Vrhl se na Sebastianovu košili a pak na svou. Sebastian si ani nevšiml, kdy se Cielovi povedlo mu svázat ruce k čelu postele. Vždyť ještě před chvílí jej hladil. Chlapec se od Sebastiana odtáhl a s potěšeným úsměvem se na něho podíval. Polibky mu začal mapovat dokonalou hruď a břicho. Mučivě pomalu mu rozepínal opasek u kalhot.

Sebastian slastně vydechl, když ucítil Cielova ústa okolo své chlouby. Nikdy nepochopil, kde se to ten kluk naučil tak dobře. Ciel své pohyby pusou a jazykem pořád měnil. Sebastianovi se z něho motala hlava. Ale cítil se celkem blbě, že Ciel převzal dominantní roli. Ciel však v jednu chvíli přestal a trochu od něj poodstoupil. Sebastian kdyby chtěl, tak by ony pouta, což byl vlastně jenom šátek, mohl kdykoliv roztrhnout, ale musel uznat, že takhle to bylo o dost zajímavější.

Ciel si klekl. Rukama se chvíli dotýkal sám sebe a nezapomněl se na Sebastiana zvrhle usmívat. Naslinil si prsty a jeden do sebe strčil.

,,Hej, to je moje práce!" štěkl po něm Sebastian. Ciel se jen ušklíbl. Přidal i další dva. Schválně u toho vzdychal a doháněl tím svého přítele k šílenství.

,,P-počkej," špitl Sebastian. Ciel se na něho jen podíval. ,,Chci se udělat až v tobě," řekl zastřeně a roztrhl ten prokletý šátek. Ciel se nestihl ani pohnout a už ležel pod ním. ,,A ten dominantní jsem tady já, bocchan," ušklíbl se.

Ticho pokoje proťal Cielův výkřik, když do něj Sebastian prudce vnikl. Ciel si skousl ret a zavřel oči. ,,To bylo za co?" zaúpěl Ciel.

,,Za to, že máš už dávno spát," řekl a tvrdě do něj přirazil. Ciel vykřikl a kousl se do ruky, aby tolik nekřičel. ,,Za to, že si nebudeš hrát na dominanta," pokračoval.

,,Ah!" vykřikl Ciel a sevřel v ruce peřinu.

,,A za to, že jsi mě tak vyprovokoval."

Ciel se však jsem pousmál. Prvotní bolest zmizela a dostavila se ta slast. Pokojem se nesly jen steny a vzdechy. Ciel v rukou drtil peřinu. Dravě Sebastiana políbil. Tohle bylo lepší než nějaký spánek. Sebastian do něj nemilosrdně přirážel, Cielovi se motala hlava a oba cítili, že už jsou na pokraji sil. Tedy Ciel.

,,Ah, už... B-budu. Přidej," sténal Ciel. Vybízel se mu boky. Cítil svůj vrchol a nepříjemný tlak v podbřišku. Stačilo pár silných přírazů a oba se se zasténáním jména toho druhého udělali.

Ciel ze sebe udělal hadrovou panenku a jen oddechoval. Otevřel oči a podíval se na muže nad sebou. Pohladil ho po tváři a zastrčil mu pár neposedných vlasů za ucho. Sebastian se na svého Ciela pousmál. Slezl z něj a natáhl se po oblečení.

,,A teď padej spát," řekl Sebastian a ušklíbl se. Věděl, že to Ciela naštve. Taky že ano.

,,Co? Ale no ták... Vždyť je teprve jedna ráno. Pojď, dáme druhé kolo," žadonil Ciel.

,,Už mám na sobě kalhoty. Znovu se svlékat nebudu," odporoval mu.

,,Tak tě svléknu já. Tohle mi nemůžeš udělat!" zkoušel to dál Ciel.

,,Dobrou noc, srdíčko."

,,Bastarde!"

,,Taky tě moc miluju."

,,Áááh!"