Jimin
Hned jak Hobi odešel, já a Kook jsme si sedli vedle sebe na gauč.,,Tohle už dělat nebudeme," řekl jsem a Kook se na mě hned otočil. Jeho oči by mě snad byly schopné probodnout.
,,Nikomu to nevadilo... a tobě taky ne!" Odsekl a zahyhňal se jako holka.
,,Tohle jsem nemyslel... já... nemůžeme tohle dělat když jsou ostatní kolem."
,,Nikdo tu do teď nebyl," odpověděl, jako by to byla naprosto normální věc.
,,Jeonkooku! Už na mě dneska nesáhneš!" Prsknul jsem a odešel pryč. Vím, že jsem možná až zbytečně přeháněl, ale tohle si zasloužil. Musel jsem se nad svým momentálním vítězstvím pousmát. Vyhrál jsem nad tím nadržencem!
Hrdě jsem kráčel zpět k sobě do pokoje, když mi ale došlo, že je tam Tae a s ním se mi mluvit taky nechtělo. No stejně jsem ty dveře otevřel a vešel jsem dovnitř.
Taehynug byl zachumlaný ve své a Hobiho posteli a já jsem se rozplácnul na tu svoji. Tae si mě nevšímal, takže jsem měl aspoň klid. Nebo to jsem si možná myslel. Tae se zvednul a šel si lehnout vedle mě.,,Taetae! Co to děláš? Máš snad svoji postel." Prsknul jsem na něj. Ten si mě otočil na bok a namáčknul se ze zadu ke mně.
,,Chci se chvíli mazlit," mumlal. Normálně by mi to nevadilo, ale potom, co on a Kook předvedli dneska na balkoně se mi do toho vážně nechtělo. Ještě k tomu když jsem před chvíli umlčel Kookieho. Ta má radost nad 'výhrou' nad ním mě už přešla a začalo mi být líto toho, jak jsem se k němu zachoval. Kdybych to vážně nechtěl, dal bych mu to vědět už dávno a popravdě, kdyby mi řekl, že mě 'chce', neváhal bych a ležel bych klidně i s mašlí na penisu na posteli jen proto, aby mi můj milovaný Kookie to své nářadí narval do zadku.
Ta představa se mi začala nějak moc líbit, až jsem musel sám sebe napomenout, ať toho nechám, jinak by mi snad ještě začal tvrdnout.
Tae mě políbil na krk a obejmul mě rukou kolem boků. Nechal jsem ho, protože to bylo příjemné a s Taem takhle vždycky ležím rád. Na to už jsem cítil jak V z hluboka vydechuje a jeho klidný dech pomalu upsal i mě. Jen jsem si nějak neuvědomil, že by nás takhle Kook vidět nemusel...
Jungkook
Když Jimin zmizel z obýváku, slyšel jsem jeho dupot jak šel do schodů. Na to jak si Jimin myslel, že se naštvu nebo toho budu litovat... Je na to prostě moc roztomilý a naštvat se na něj jen tak nedokážu. Nechal jsem ho být a dál jsem seděl na pohovce s mobilem v ruce.
Po nějaké době jsem se zvednul, šel se napít do kuchyně a jednu petku jsem vzal pro Jimina. Vyšel jsem schody k našemu pokoji a když jsem neslyšel žádný hluk a opatrně jsem otevřel dveře, kdyby někdo spal. A taky že spal. Tae objímal MÉHO Jimina jako lžička lžičku a oba dva spali jako by nic jiného na světě neexistovalo. Cítil jsem jak se mi po těle rozlévá zlost, ale když jsem si pak uvědomil, jak jsou tam tak oba dva brutálně roztomilý, zlost mě přešla.
Jimin by nikdy nic za mými zády neudělal a měl mou naprostou důvěru. No i tak mě to rozčilovalo, tak jsem se naklonil k Jiminovi a dal jsem mu polibek na čelo. Ten na to zamumlal jen naprosto slaboučce; ,,Guukie..." A dál pokračoval ve spaní.
Ruce jsem dal v bok a zavrtěl jsem hlavou. Jak s tímhle dokážu pohnout. Mumlal jsem. Vzal jsem do ruky telefon a ty dva si vyfotil. Docela jsem se nad svým chováním pousmál, protože kdyby tam s Jiminem nebyl -můj milovaný- Tae, byl bych vzteky bez sebe. Ti dva spolu mají prostě krásný vztah. Není romantický, ale nemůžou bez sebe žít.
Koukl jsem se na čas a už byla skoro hodina srazu se štábem. Pokračování natáčení RUN epizod bylo dneska. Vzal jsem polštář z druhé postele a hodil ho na Taeho a Chima.,,Vstávat vy dva zaláskovaný!" Prsknul jsem, abych dal aspoň trochu najevo to, že jsem naštvaný a za to, s kým je v posteli.
ČTEŠ
EUPHORIA for Jimin [Jikook]
FanfictionDOKONČENO Jimin a Jungkook jsou členy skupiny BTS. Jenže jejich vztah se postupem času změnil v něco docela jiného. __________________ Top: Jeon Jungkook Bottom: Park Jimin [start:září2019/end:11.září2020]