EUPHORIA for Jimin [Jikook]

Kapitola 27

                                                                                  Jungkook
Flashback

    Když jsem byl na cestě zpátky od automatu, potkal jsem Luka, jak si to míří do naší zkušebny. Ruce měl složené v kapsách a prameny jeho vlasů mu padaly do obličeje.

,,Luke!" Zavolal jsem na něj a hned si mě všimnul.

,,Ah, Jungkook." Mávl na mě rukou, zastavil se a čekal, až k němu dojdu.
   
,,Nešel si' ještě domu?" Zeptal jsem se ho a on zakýval hlavou.

,,Ne. Zapomněl jsem si... mobil." Na chvilku se odmlčal a nakonec se usmál.

,,Na to se nezapomíná." Odpověděl jsem mu a dloubl ho do ramene. Cuknul sebou a pokračoval.

,,Tak já-" Nestihl se ani dokončit a můj telefon začal zvonit. ,,Promiň."  Vytáhl jsem ho z kapsy a podíval se, kdo volá. Byl to jeden můj starý známý, kterému jsem slíbil, že se s ním během pár dní uvidím. Nikomu bych to moc neměl říkat. Kdyby se  se tom někdo nedej bože dozvěděl - predevším Jin - asi by se zbláznil. Navštěvovat se s kamarády přeci jen tak nemůžeme, takže si udržovat vztahy je někdy docela těžký.
   
,,Luke," oslovil jsem ho znovu. ,,Vezmeš to? Jimin je ve zkušebně," řekl jsem a Luke souhlasil. ,,Bude to na dýl, hned jak to vyřeším jsem zpátky."

,,V pohodě." Vzal si ode mě petky a odešel. Já zůstal na chodbě a řešil jsem příští týden...

          Flashback END

    Tohle si mohl Jimin odpustit. Nemusel se hned tak naštvat. Odešel i s mým telefonem pryč a nechal mě tu samotného. Super, dnes v noci si nezharaju.

,,Stalo se mu něco?" Zeptal se Luke, když přišel blíž ke mně.

,,Ne. Ne, nic se nestalo," odpověděl  jsem a protočil jsem očima. Můj seeex... Ale to mu fakt říct nemůžu.

,,Jdeme? Není tu už nic co dělat," řekl jsem a oba jsme odešli. Luke do svého auta, Jimin na mě naštěstí čekal s tím naším. Otevřel jsem dveře a sedl dovnitř.

,,Když pojedeme v jednom autě, nehrozí mi zakopání do hrobu?"

,,To by bylo málo," odpověděl. Ani se nesnažil na mě podívat. Můj mobil měl pořád u sebe a popravdě nevím, kdy mi ho hodlá vrátit. Takhle se chovaj všechny ženy v domácnosti? Tohle kdyby jen slyšel, vzal by si na mě rovnou bagr. Zhluboka jsem si oddechnul a koukal se z okna. Venku byla tma. Taky aby ne, když bylo kolem desáté
večer.
   
Po celou cestu ani jeden z nás nemluvil. Chim dnešek bude asi ještě dlouho vstřebávat. I když je pravda, asi jsem mu měl říct rovnou, že ten co mi volal Tae nebyl. Ale to je snad uražený jen kvůli tomu?

Auto zastavilo a konečně jsme dojeli domů.

..Chim~" Brouknul jsem, ale odpověď jsem nedostal. ,,Jimin?" Zeptal jsem se znovu a ruku mu položil na rameno. ,,Tady se někdo unavil," usmál jsem se. Jimin usnul. Ani se mu nedivím, tolik tance během jednoho dne.

Vystoupil jsem, obešel auto a vzal Parka do náruče. ,,Neseš se jak princezna." Políbil jsem ho na čelo a odnesl ho do našeho bytu. Můžu mluvit skoro o štěstí, že všichni byli u sebe v pokojích, jinak bych řeči typu; 'Jak jako budete zítra vstávat?' 'Budete jak zombie...' vážně dnes nesnesl. Chim to vyřešil jednoduše. Usnul už za jízdy.

Když jsem vešel do jeho pokoje, opatrně jsem mu sundal oblečení a položil ho na postel. Vyndal jsem si z jeho kalhot svůj telefon a dal mu malou, rychlou pusu na tváč. Miluju jeho tváře. ,,Dobrou noc..ARMY." Lehce jsem se zasmál a znovu jsem ho políbil. Potom už jsem radši z pokoje vypadnul, jinak by to vážně nemusel přežít.

Šel jsem k sobě do místnosti a zabouchl za sebou dveře. Dneska budu zase spát bez Jimina... ale pro moje dobro, nechám ho v klidu u sebe.

Vzal jsem do ruky telefon a začal projíždět Twitter. Pak mi ale přišla sms.

Tae<3: Děje se něco? Odpovědi se asi nedočkám...

Tae? Vždyť mi nic nepsal...
Otevřel jsem aplikaci a zprávu si zobrazil. Do prdele! Jimin mi vzal telefon a ta předchozí sms od Taehyunga musela přijít zrovna v dobu, kdy Park odešel. Tohle snad není možný. Taehyung mi jednou přenastavoval všechny přezdívky v iPhonu a já se nikdy nestaral o to, abych je předělal na zpět. Nikdy mi nevadily... vlastně se mi i líbily, ale Chim si to přebral očividně špatně. A taky to zlato. Tohle budu žehlit dlouho.

Tae<3: Děje se něco? Odpovědi se asi nedočkám

~Už jsme doma, nic se neděje.

Tae<3: Chce se ti spát?

~Jdu k tobě.

Zvednul jsem se z postele a šel za Taem. To zlato mu taky jen tak projít nenechám. Nemyslel to špatně, ale jestli si chci u sebe Jimina udržet, měl bych se starat jen o něj.

,,Na co se budeme koukat?"

——————————