EUPHORIA for Jimin [Jikook]

Kapitola 55

                                                                                                                     Jimin
    Není mi dobře. Jako... bolí mě hlava a podle Jina mám teplotu. K tomu když ještě připočítám alkohol...

    Když jsem se probral, rak nějak mi ještě nedošel celý včerejšek, ale kdo by na něco takového zapomněl? Nechce se mi věřit tomu, že by Jungkook něco takového udělal. Proč? Pokud chtěl zůstat s Taem, měl mi to říct rovnou. Proč se člověk takové věci dozvídá vždy v té nejméně vhodné situaci?
   
    Srdce mě z toho vážně bolí. Možná i to je důvod, proč mám horečku. Dnes mě z postele nic nedostane. Večer se má znovu zkoušet a co je ještě horší - dnes se má Luke zase vrátit. A co? Možná, že už řešení mám. Když je Jungkook tak šíleně zamilovaný do Taeho, proč by k němu nemohl konečně přejít a já bych zůstal s Lukem? Nikomu by fotky neukázal, naše skupina by zůstala čistá a všem by se žilo dobře. Nebo ne? Jediné co po mě chce je sex, takže co je na tom tak špatného? Jungkook vyloženě může píchat s kým chce i za mými zády, tak proč ne já? Normální lidé mají několik vztahů za život...

    Proč nad tím vůbec přemýšlím? Dotýkal by se mě tak nechutný člověk, jako je on.

    V očích jsem měl slzy a hlavu jako v ohni. A to ani nemluvím o tom, že se mi z jisté představy začal zvedat žaludek. Proč mi to udělal? Čím sem si to zasloužil?

    Hlavu jsem zavrtal pod peřinu a zavřel oči. Jin pro mě už ráno zrušil odpolední program, takže se s Lukem vidět nemusím, ale to nic nemění na tom, že mu budu muset dát odpověď. Kdyby jenom všechno šlo vyřešit lusknutím prstu.

    ,,Jimin!" Uslyšel jsem od dveří. Ani jsem si nevšiml toho, že někdo vešel dovnitř. Pomalu jsem vyndal hlavu z pod peřiny a podíval se, kdo to-
Jungkook.

    Jak se mu mám asi dívat do očí?

    Srdce se mi při pohledu na něj skoro zastavilo. ,,Jun-Jungkook," vypadlo ze mě a skoro jsem nevěřil svým očím. Jak může mít takovou odvahu sem nakráčet a dělat jako by se nic nestalo?

    ,,Jin říkal, že ti není dobře, tak jsem se přišel po- Jimin? Stalo se něco?" Přišel ještě blíž k mé posteli a posadil se nám její okraj. Já jsem se kousek odtáhl a natáhl na sebe deku co nejvíc jsem mohl. Nechtěl jsem s ním být sám.

    ,,Ne," odpověděl jsem, ale do očí jsem se mu nedíval. Neměl jsem na to sílu, asi bych se před ním okamžitě rozbrečel.

    Chvíli bylo ticho a pak začal mluvit. ,,Včera večer-" To mi o tom chce říct? ,,Docela škoda, že jsme do toho nešli na plno... těšil jsem se na opilecký sex~" To mě má rozesmát?! Podíval jsem se na něj dost nevěřícně.

    ,,Vypadni." Bylo to, co jsem mu na to dokázal říct. ,,Neslyšíš? Chci být sám." Zopakoval jsem se, ale Jeon se z místa pořád nehýbal.

    ,,Udělal jsem něco?"

    ,,Ty se mě na to ještě ptáš?!" Už jsem musel lehce zakřičet, ale doufal jsem, že to nikdo jiný neslyšel. Jungkook se vyloženě zamyslel, ale potom zakroutil hlavou. ,,Jimin, co to do tebe vjelo?"

    Momentálně jsem už vzteky bez sebe. On se mě jako ještě ptá co se mnou je?! To bych se měl spíš já ptát jeho! Ne?!

    ,,Jeon Jungkook, ty se mě ptáš, co to do mě vjelo? To bych se měl já ptát tebe!"

    ,,Jimin, uklidni se! V klidu mi řekni, čím jsem tě naštval, protože přísahám, nepamatuju si nic, co bych neměl dělat."

    A tohle přísahám já, že to byla poslední kapka. Zhluboka jsem se nadechl a konečně se mu podíval do očí.

    ,,Miluješ mě?" Zeptal jsem se ho, ale Jungkook na mě pořád jen zmateně koukal. ,,Miluješ mě?" Zopakoval jsem se, protože nic neříkal.

    ,,Jimin, měl by sis odpočinout není ti dobře. Zůstanu tu s tebou-"

    ,,NE! Jdi hned teď pryč! Jdi si za Taehyungem! Určitě na tebe čeká!" Zvýšil jsem na něj hlas a to se končně už odhodlal, otočil se a z mého pokoje vypadnul.

Jungkook
Co to do něj vjelo?

    Zvednul jsem se z postele a podíval se na něj. V očích měl slzy. Něco jsem musel udělat. Napadlo mě. Celý včerejšek jsem si projížděl pořád dokolečka, až... kurva.

    ,,Jimin, všechno to je-"

    ,,Jdi."

    ,,Jimin poč-"

    ,,JDI!"

    Nakonec jsem se nadechl a z těžkým srdcem odešel. Co jsem to udělal? Nic horšího se snad už stát nemohlo.

    Promnul jsem si oči a okamžitě šel za Taehynugem.

Jimin
Odešel. Odešel, odešel, odešel... a ani neřekl, že mě miluje...

    Oči jsem měl plné slz a tváře celé vlhké.

    Rukama jsem si podepřel hlavu a snažil se přemýšlet. Ale bylo vůbec nad čím?

    Miluju ho. Strašně moc. To to nevidí?