Kapitola 15

2.4K 130 3
                                    

                                                                                                                     Jimin
    Konečně doma! Po tak dlouhém letu a boji na letišti se dostat alespoň trochu nepomlácený od fanoušků do auta je vždycky výzva. Někdy si říkám jestli jim to přijde normální...
   
    Ležím v našem společném bytě ve svém pokoji na posteli a projíždím Twitter. Kookie, Hobi a Joon jeli pro něco k jídlu, protože je teprve čas k obědu a já, Tae, Suga a Jin jsme zůstali na bytě. Konečně chvilka klidu.
   
    Zítra máme celý den volno, takže moje plány pro Kooka můžu zrealizovat! Problém byl ale v jedné věci - absolutně nevím jak. Jak mu mám sakra udělat dobře?
   
    Vzal jsem do ruky mobil a začal vyhledávat. Cítil jsem se trapně už jen při zadávání pro vyhledávání věci jako gay předehra nebo sexy oblečky pro muže. Kdyby tohle jen někdo viděl asi bych se hanbou propadl a těžko bych mu vysvětloval co to má znamenat.
   
    ,,Jimin, pojď mi pomoc vybalit oblečení!" Zavolal na mě V. Jako vážně?

    ,,To to nezvládneš sám?!"

GROUP CHAT
V: Jimin je na mě zlí!
Jin: Cos mu zas udělal?!
V: Chtěl jsem jen s něčím pomoc a....
RM: HaHa
JK: Doufám, že vše jen v dobrém
V: HA! JK, na co si to jako myslel?
JM: JK!
V: JMMMM prosím...
JM: ...
JM: Jsme od sebe pár metrů, proč píšeš sem do skupiny?!

    Blázen. Zvedl jsem se z postele a šel za ním. Mobil jsem nechal na svém nočním stolku. Pokoj má hned naproti mě.

    ,,Tak? S čím pak potřebuješ mou odbornou pomoc?" Zeptal jsem se ho.

    ,,Mám tady nějaké oblečení, které už nenosím... můžeš mi ho vytřídit? A taky vybalit kufr." Podíval jsem se na tu hromadu hadrů co se válela na podlaze a už se mu nedivím, že chtěl něčí pomoc.
   
    ,,Fajn, takže tohle je na vyhození?"

    ,,Nechci to vyhodit! Mám to oblečení pořád rád."

    ,,Neříkal jsi, že to chceš přebrat?"

    ,,Neřekl jsem vyhodit."

    Na to jsem radši jen protočil očima a začal se přehrabovat v té ohromné hromadě.

     Cink, cink.

    ,,Tae! To byl můj mobil, podal bys mi ho, prosím?" Měl jsem v ruce několik triček a nechtěl jsem je házet na zem, takže jsem ho poprosil, aby mi je donesl.

    ,,Máš ho u sebe v kapse?" Zašklebil se a zmáčkl mi zadek.

   ,,T-Tae!"

    ,,Hah, dělám si legraci, takže u tebe na stolku?"

    ,,Hmm," zabručel jsem a Taehyung zašel pro můj iPhone.

                                                                                                                     Taehyung
    Co bych pro něj neudělal? Skočil jsem do jeho pokoje a našel jeho mobil ležet vedle postele na stole. Přišla mu zpráva od Kooka. Tohle si nemůžu nechat ujít! Znám jeho heslo, takže jsem se za něj přihlásil a nemohl se dočkat těch uchyláren, co Kook poslal. Jenže BAF.
   
    Když jsem mobil otevřel, byl zapnutý Safari a stránka s... předehra pro vašeho přítele? Wow. Jimin se nezdá. Vyvalil jsem oči a nevěřil tomu co jsem to viděl. Myslel jsem si, že Jimin není tak zkažený, ale asi jsem se pěkně mílil. Tohle by se dalo využít.
   
    ,,Tak kde jsi tak dlouho?!"

    ,,Už letím!" Zhasnul jsem mobil a šel zpět za Jiminem.

   Když vše bylo konečně hotovo, sedl jsem si na postel a oddechnul si.

    ,,Fuuu. Tohle bych sám dělal do zítra."

    ,,Nemáš za co," prsknul Chim.

    ,,Vážně za to nic nechceš?" Zeptal jsem se mrknul na něj.

    ,,Co?" Divil se.

    ,,Možná bych ti mohl pomoct."

    ,,Tae, s čím jako?"

    ,,Nechceš pomoct natrénovat předehru pro Kooka?" A poslal jsem mu vzdušnou pusu.
   
    ,,C-co to meleš?!" Úplně zrudnul.

    ,,Sám si to googloval. Tak co, nechceš pomoct?"

    ,,Proč! T-tohle nikomu nikdy nesmíš říct, že já ti kdy říkal moje heslo!" A plácnul se rukou do čela.

    ,,Nikdy jsem neřekl, že jsem se ti podíval do mobilu."

    ,,A nepodíval snad?"

    ,,No fajn, podíval jsem se." Začal jsem se smát.
   
    ,,Nikomu to neřeknu, hele, Kook tady není a zítra je volno, proč bys to jinak hledal? Proč ses nepřišel zeptat mě? To se nespoléháš n svého nejlepšího kamaráda?" A začal jsem hrát na uplakánka. Jimin vždycky začne šílet abych nebrečel, že jinak začne taky. Tohle na něm vážně miluju.

    ,,B-budu mít oblečení..." řekl. On s tím opravu souhlasí?
   
    ,,Pojď sem." Rukou jsem mu naznačil aby si sedl na můj klín.

    ,,A žádné líbání!" Napomenul mě. ,,Oblečení zůstane nahoře a jazyk ven nevyndám."

   ,,Jen jazyk?" Zeptal se a trochu se zamračil.

    ,,Jo, i moje nádobíčko zůstane v kalhotách." Odpověděl jsem mu a Chim se posadil na můj klín.
   
    ,,Tak, co ses všechno už stihl naučit?"

EUPHORIA for Jimin [Jikook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat