EUPHORIA for Jimin [Jikook]

Kapitola 26

Jungkook
Po tréninku, který byl kvůli zkoušce líčení kratší jak normálně, jsme se já, Tae, Joon a Yoongi přemístil do maskérny. Zbytek měl volno, ale rozhodli se, že s námi ve studiu zůstanou a budou si dál procvičovat části choreografie individuálně.

     Luke byl poměrně rychle hotový. Byl mladý. Podle mě mohl být ve stejném věku jako já nebo Jimin. Jeho líčení taky nebylo špatné. Líbilo se mi. Luke sám mi připadal jako fajn' chlap.

    Po dlouhých dvou hodinách jsme byli všichni připravení na odjezd domů. Teda... skoro všichni. Jimin trval na tom, že tu ještě zůstane a bude dál trénovat. Jedna část mu stále nešla a Jimin se jen tak nevzdá. Může tu být klidně až do rána, jen aby to odtančil správně. Vážně ho zbožňuju.

    ,,Zůstanu tu s tebou.," řekl jsem mu a objal ho. Všichni už odešli a já a Chim jsme se momentálně mazlili v taneční místnosti. Všude kolem nás jsou zrcadla a jen představa toho, že mu právě tady dělám nemravné věci mě vážně vzrušuje. Jenže NE! Nic takového zrovna tady dělat nebudeme...nebudu.

    ,,Nejsi unavený?" Zeptal se mě Chim a otočil se tak, aby na mě viděl.

    ,,Hmm~" Zabručel jsem a položil jsem si hlavu na jeho rameno. Park se jemně zasmál a odstrčil mě. ,,Jsem tu abych trénoval. Ne abych se s tebou mazlil," brblal.

    ,,Je v tom nějaký rozdíl?"

    ,,Jako mezi trénováním a tanečním?" Jimin se odtáhnul a cvrnknul mě do nosu. Zamrkal jsem a nos si chytil mezi své prsty. Znovu se zasmál a udělal pár kroků ke stěně ze zrcadel. ,,Trénovat se dá obojí. Tanec i se..x-"

     ,,Jungkook!" Okřikl mě a tentokrát jsem to byl já, kdo se smál.

    Asi po hodině našeho 'tréninku' navíc jsem dostal žízeň. Nikdo z týmu tu už nebyl, takže jsem si pro vodu musel dojít sám. Jaká hrůza.

    ,,Dala by si princezna něco k pití?" Mrknul jsem na něj a on mi pohled oplatil.

     ,,Když bude sluha tak hodný," řekl a podíval se na mě skrze zrcadlo. Poslal jsem mu vzdušný polibek a vyšel dveřmi ven na chodbu do jednoho z automatů pro petku.

Jimin
Miluju ho. Tak strašně moc, že bych se snad mohl i zbláznit. Jenže co když Kookie nemiluje mě?

    Když Jeon odešel, posadil jsem se na podlahu a pozoroval dveře v zrcadle, kdy se můj Kookie vrátí. Dnes mám očividně dobrou náladu, ještě jsem ho nestihl poslal do hrobu. Při té myšlence jsem se musel sám sobě zasmát.

    Dveře se pak začali otevírat a já se radostí hned otočil. Jenže nebylo proč...

     Stál tam Luke a v ruce držel dvě petky s vodou. ,,Neruším?" Zeptal se a na tváři měl úsměv. Oplatil jsem mu ho a přišel k němu blíž.

    ,,Ne," odpověděl jsem a vzal si jednu flašku, kterou mi nabízel.

     ,,Kde je Kookie?"

     ,,Jungkook? Dal mi to," řekl a ukázal na pití, které právě donesl.

    ,,Dal ti to? A kam šel?"

    ,,Někdo mu volal. Řekl, že to musí vzít, že to chvilku potrvá." Někdo mu volá? V tuhle dobu?

    ,,Proto jsem se nabídl, že ti to donesu." Dokončil se poklepal mi rukou po rameni. Díky bohu za rolák, Kook na mě nechal v noci pěkně fialové cucfleky, který by jeden jen tak nepřehlédl.

    ,,Jsi krásný," vypadlo z něj a já vyvalil oči. ,,Prosím?" Zvedl jsem obočí a čekal na jeho odpověď.

    ,,Myslím, tvůj obličej. Make-up se mi na tobě dělal opravdu dobře."

    ,,Aha..." Zabrblal jsem a dál konverzaci nedržel.

    ,,Podívej," začal po chvíli ticha, vzal do ruky svůj iPhone a v galerii našel několik fotek. Ukázal mi je a zastavil se na jedné s bílou košilí s mašlí u krku a volány na rukávech. ,,Tohle na tobě bude zítra perfektní," řekl a prohlédl si mě.

     ,,Tohle?"

     ,,Hm." Kývl a přimáčkl se na mě ještě víc. Byl milý, to se musí nechat...

     Znovu jsem uslyšel, jak se dveře do místnosti otvírají a konečně v nich stál můj Kookie. Otočil jsem se něj hlavu a našpulil pusu. ,,Takže hovor?" Zabručel jsem a jazykem se šťouchl do tváře.

     Jeon kývl, mobil si strčil do kapsy kalhot. ,,Tae volal... kvůli-"

    ,,Tae?" Nenechal jsem ho dopovědět, obešel jsem Luka a stoupl si vedle něj. Vzal jsem mu mobil z kapsy a naťukal do něj heslo. Jistě, že znám jeho id.

    ,,Tohle není Tae!" Křiknul jsem a Kook jen zvednul ruce na obranu. Zkousl jsem si rty a snažil se nezačít jančit.

    ,,Tohle si, můj drahý Jeone, ještě vyříkáme." Zmáčkl jsem mu zadek a odešel pryč. Musel mi nutně lhát? Mohl prostě jen říct, že to byl soukromí hovor.

     Jeho mobil jsem měl stále u sebe, když mu přišla sms. Tentokrát opravdu od Taeho. Jenže...

Tae<3: Zlato? Až přijdeš domů, pojďme se dívat na televizi...

Co prosím? Zlato? Tae, miluji tě, ale tohle jste oba přehnali. Já se vyspím s Jeonem Jungkookem a tohle mám na oplátku!

     Tak proč je oba tak strašně miluju? Protože to jsou pitomci... moji pitomci... a já jsem nečekaně pitomec taky... zamilovaný pitomec do pitomce Jeona Jungkooka.