Kapitola 46

1.5K 89 0
                                    

                                                                                                                     Jimin
    Takhle... rozhozený jsem ještě snad nebyl. Co mám teď asi jako dělat? Nějaký magor se se mnou chce vyspat a vydírá mě nějakýma pitomíma fotkama?! ,,AAHHH!" Zařval jsem si pro sebe, protože takový vztek jsem v sobě snad nikdy necítil. Na druhou stranu se mi chtělo začít brečet, chtěl jsem běžet za Jungkookem, všechno mu říct, ale tím by se snad všechno ještě zhoršilo.
     Když už byl ten roztrhaný dopis celý zpláchnutý, uklidnil jsem se tolik, jak jen jsem mohl a rychle se vrátil na focení. Samozřejmě se do mě Jin hned pustil, kde jsem byl takovou dobu a proč vypadám jako by mě někdo praštil. Jedním uchem mi jeho řeči plavaly dovnitř a druhým ven. Připadal jsem si jak schránka bez duše a to bych mohl být jen rád, že tu Luke není.
    ,,Jimin." Uslyšel jsem potom, co mě Seokjin konečně nechal. Byl to můj úžasný Kookie~ ,,Opravdu, neděje se nic?" Zeptal se. Děje, Jungkook! Musíš mi pomoc! Křičel jsem na něj v duchu, ale doopravdy jsem to udělat nemohl. Chtěl jsem, ale nemohl jsem!
    ,,Ne." Ztěžka jsem se usmál a ruce dal v bok. ,,Jsem unevaný." Řekl jsem a Jungkook zakýval hlavou. ,,To my všichni." Řekl a odešel, protože ho volal fotograf. Samozřejmě, nezapomněl mi dát malý, rychlí polibek na rozlučenou.

                                                                                                                Jungkook
    Jimin mi něco tají... nechce mi říct, co se děje, ale jestli si myslí, že to na něm nepoznám, tak to se silně milí.
    Když konečně Jimin přišel ze záchoda, nevypadal jako by se nic nedělo. Oddechul jsem si a hned jak od něj Jin konečně odešel, přišel jsem za ním. Vypadal, jako by se mu chtělo každou chvíli brečet a jeho oči po mě volaly. Jako by mi chtěl něco říct, ale nenašel na to dostatek odvahy.
    Když jsem se ho zeptal, jestli se něco neděje, odpověděl mi jako vždy... že mu nic není, že je jen unavený. Opravdu si jako myslí, že mu to pokaždý sežeru? Dnes si s ním budu muset vážně promluvit.
    Bohužel, i když jsem s ním chtěl mluvit déle, byl jsem zavolaný na focení. Rychle jsem ho políbil a odešel.

Timeskype

                                                                                                                    Jimin
    ,,Konečně zase doma!" Zamumlal Hobi, když sebou plácnul na pohovku. Lehce jsem se zasmál a sedl si vedle něj. ,,Hmm." Zamumlal znovu, když jsem se k němu přitulil. ,,Děje se něco?" Zeptal se. Kolikrát jsem tohle za poslední dobu slyšel? ,,Jungkook se šel vysprchovat." Odpověděl jsem a objal ho kolem krku. ,,Heeej!" Prsknul Tae, který se u nás objevil. ,,A na mě serete?" V se zašklebil a skočil na nás. ,,Tae!" Okřikl jsem ho. ,,Slez! Nemůžu dýchat!" ,,Ah! Když na tobě leží Jungkook, nemáš nic proti!" Kecal Tae. ,,Jenže to má jeho péro ve svým zadku, takže si ani zatěžovat nemůže." Řekl Yoongi, když akorát procházel kolem. Otevřel jsem pusu, abych si hned začal ztěžovat, ale V mi ji hned svou rukou zacpal. ,,Je to pravda!" Hobi i Tae se smáli a já se hambou mohl propadnout. ,,Alespoň se cítím dobře!" Oplatil jsem jim to, ale když se na mě Tae začal šklebit, do té chvíle mi vůbec nedošlo, co jsem to vypustil z pusy.
    ,,Tady je někdo nadržený~" Brouknul Tae, mrknul na Hobiho, ten mě otočil a záda a opřel si mě o svoji hruď. Ruce mi chytil do svých, abych se mi nemohl vyvlíknout a zákeřně se usmál. Nee. Tae se nade mě naklonil a našel si místo mezi mýma nohama. ,,Co to děláte? HEJ!" Prsknul jsem, ale Tae ani Jhope vyloženě přestat nechtěli.
    ,,Noták, Chimmm! Řekni nám, je Jungkook dobrý v posteli?~" Zavrněl za mnou Hoseok a pak se zasmál. Taehyung se náramně bavil. Vždycky ho baví mě provokovat. ,,Á! Tákhle-" Začal Tae znovu, ale než se vůbec dokončil, vyhrnul mi tričko a začal mě lehtat. ,,T-Tae-Taehyng! HAHAhaha!" Ze smíchu mi pomalu začali téct slzy z očí a můj jekot snad slyšeli až na druhé straně města.
    ,,T-Tae! Haha! U-už-áh! Nemůžu! P-prosím!" Hoseok mě držel pevně a protože má větší sílu jak já, neměl jsem žádnou šanci na únik.
    ,,Ale, ale!" Jungkook! Záchrana! ,,K-Kookie!" Řekl jsem mezi smíchem, když Tae vůbec nepřestával. ,,Prosí-" Dělá si ze mě prdel?! ,,JEONE!" Jungkook měl v ruce jeho kameru namířenou směrem na mě. Děláte si ze mě prdel?! ,,Ber to jako trest za to, že jsi přišel pozdě na focení!" Smál se Hobi. Jungkook se taky vyloženě nemohl nabažit pohledem na to, jak mě ti dva mučí. Už jsem to vážně nemohl vydržet. Tváře mě bolely stejně tak jako břicho. TOHLE UŽ NEVYDRŽÍM!
    ,,JEON JUNGKOOK! DNESKA JSEM TI CHTĚL DÁT, ALE ZA TOHLE SE TO NESTANE!" Zakřičel jsem jak nejvíc nahlas jsem mohl. Jungkook vyvalil oči, kameru dal na stranu, obešel gauč a vytrhl mě od Hobiho a Taehyunga. ,,Co by ten nadrženec nedal za sex." Řekl Hobi a zakroutil očima. ,,Teď ti nevím, máš na mysli Jimina nebo Kooka?" Brouknul Tae a než někdo další stihl něco říct, Kook se mnou šel k němu do pokoje.
    Tohle jsem potřeboval... odreagovat se... prozatím...


——————————————
Lechtací drama!

EUPHORIA for Jimin [Jikook]Kde žijí příběhy. Začni objevovat