EUPHORIA for Jimin [Jikook]

Kapitola 77 END

                                                                                                                  Namjoon
Zabralo to několik masivních interview. Několik šílených rozhovorů a dlouhých měsíců.

     Ale teď je všude jasno. Tedy, minimálně tak, jak se nám sedmi zdá dobře.

    Ode dne, co jsem Jiminovi a Jingkookovi vešel do pokoje přesně v jejich moment uteklo už spoustu času. Ani bych neřekl, že to tak rychle uteklo. Všichni jsme od té doby nějakým stylem zesílili. Ať už vztahy mezi fanoušky, nebo jen ty mezi námi. Naučil jsme se spolu mluvit. A tím myslím... nic si mezi sebou netajíme. Ať už máme úzkosti, nějaké problémy, všechno si řekneme. Od jistého incidentu se k sobě snažíme být otevřenější a všechno řešit společně. Žádné výjimky.
   
    Ode dne, co Jimin s Jungkookem vyšli se svým vztahem ven, se vzneslo několik různých vln. Někdo je podporoval, někdo jimi opovrhoval, nebo dokonce nenáviděl a celou vaši skupinu zavrhl. No co. V mých očích jsou tihle lidé - tihle ARMY- jen odpad. A to to říká někdo, jako jsem já. Kdo je tam kde je jen díky fanouškům a jejich neuvěřitelné podpoře.
   
    Divte se nebo ne, ale Jikook couple do měsíce utichlo a média se o ně už skoro vůbec nezajímají. Twitter a jiné sociální sítě s jejich fanpagema jsou jich pořád plné, ale tak to pravděpodobně bylo vždycky. A popravdě, ti dva na nich tráví hodně času. Hlavně Park, ten mobil nedá pomalu z ruky.
   
    Každopádně, všechno je zase na stejných kolejích a jedeme víc jak kdy jindy. Jimin se věnuje zpěvu snad veškerou jeho volnou chvíli  - když zrovna nemá plnou pusu práce s našim nejmladším členem - a stále se zlepšuje. Jin se k němu často přidává a ti dva spolu znějí božsky.
    
    Když už je řec o Jinovi... víte, jak sexy dokáže být?
    
    Jin se společně s Yoongim často věnuje rybaření. I když to Sugu moc nebere, vždy jde s Kimem bez řečí a s úsměvem. Třebaže se na to nezdá, ale náš Min Yoongi zbožňuje Jinovu přítomnost a jeho vtipy. Ale, kdo by taky ne? Docela se zlepšuje!

    Vzal jsem si do rukou svoji knihu, otevřel ji na straně, kde jsem naposledy skončil a lehl si do lehátka kousek od rozlehlého rybníka.

    Akorát jsem na naši 'dovolené', kde natáčíme in the soop. Je to krásné místo v přírodě a daleko od lidí, kde si můžeme dělat takřka co chceme. Odpočineme si a i když pracujeme, ten pocit není tak silný. Můžeme tu relaxovat, sportovat a jednoduše i spolu užívat.
   
     ,,Hobi, natoč tu vrtuli víc!" Uslyšel jsem Kooka, jak volá na Hobiho. Společně se snaží pustit do vzduchu letadlo, které Hoseok několik hodin sestavoval dohromady.
    
     ,,Letí to!" Smál se po chvilce Hoseok, když se letadlo konečně prohnalo vzduchem. Všichni jsme tady jak nějací malý haranti, kteří jsou poprvé na dovolené. Dovolená je bohužel něco, co tak často nemáme.
   
    ,,Namjoon! Jdeme si zahrát?" Mával na mě Jimin pálkou, ale já ho zakýváním hlavy odmítl. Místo mě si jako oběť vybral nakonec Taeho. Já si teď chci nechat vyčistit hlavu a na chvíli se ponořit do příběhu mé knihy.
   
     Tedy popravdě, je to fanfikce. Našel jsem ji na wattpadu a vytiskl si ji.  Jeden by se divil co tam nenajde. Některé příběhy opravdu stojí za to přečíst,  i když je to jen ona fanfikce. A o čem je? Haha, tomu neuvěříte. Zrovna tahle je o našich dvou zaláskovaných členech. O jejich cestě k jejich "odhalení vztahu". Naši fanoušci mají tedy fůru fantazie, to se musí nechat. I já čtu něco, jako je ff! A to se Kim Namjoon jmenuju!

    Oddechnul jsem si. Tolik let jsme už spolu, že si to jen tak někdo nedokáže představit. Vyrůstáme spolu, stárneme spolu. A až jednomu už nebudeme, naše cesty se stejně plně nerozejdou. Vždy tady nějakým způsobem budeme, na to se každý může spolehnout.

     Nezáleží kolik času ještě na scéně budeme, jak dlouho se budeme ukazovat jako hvězdy v televizích a rádiích. Jistá část z nás vždy zůstane.
 
    ,,Jungkookieeee, umíš tenhle kop?" Jimina vyloženě přestala zajímat jeho hra s Taehynugem a šel otravovat jeho přítele, který se sám od Hoseoka přemístil k jeho boxovacímu pytli. Jungkook se v boxu pěkně rozjel a žije tím. Kdyby nebyl zpěvák, dokázal bych si ho představit jako někoho, kdo hraje MMA. A jeho malý přítel ho neustále napodobuje. Ten špunt potřebuje hodně pozornosti.

    Tae si zapnul mikrofon a zpívá si u kláves. Zbytek se možná někde považuje, nebo vymýšlí nějaké pitomosti. To bysme nebyli my.

    Mimochodem, pamatuje si někdo ještě na to, kdy to Jimin malém dostal v letadle? Bylo to na cestě z Kanady a nikdo - NIKDO - z nás opravdu nespal. To ale on neví a radši se to nidy nedozví, protože bych nechtěl být v Jeonově kůži bez sexu třeba i měsíc.

    Ah, motám tady milion myšlenek dohromady a svoji knihu skoro nevnímám. I tak jsem ale uvolněný a cítím se skvěle. Vlasy se mi prohnal jemný vánek, až se mi v hlavě snad dokonce vyvalila nová melodie pro písničku. Nechám si ji pro sebe a pokusím se ji zapamatovat.

    Ale teď už opravdu, na co jsem si šel lehnout a číst si, když ty řádky pomalu nevnímám? Asi proto, protože je nám všem tak dobře a musím se jen a jen usmívat. Samozřejmě, stále máme sem tam těžké chvíle, které si jen tak někdo ani nedokáže představit, ale společně jsem nezničitelní a dokážeme všechno. Sebemenší hate nás nerozhodí, stačí se jen podívat na ty, co nás milují a všem je hned dobře.

    Hmm... možná by se další písnička mohla jmenovat Euphoria.

    Život je bezva.

    A... než jsem si to stihl uvědomit, přece jenom jsem svoji knihu, fanfikci, dočetl až do konce, kde mi bývala už jen poslední stránka. Není to smutné? Svět, do kterého vás příběh vtáhne se kolem najednou jakoby rozplynul a my s tím nemůžeme nic dělat. Zase ale nemůžeme jen snít. Není skutečný život přeci jen alespoň někdy lepší?

   Zavřel jsem svoji vytisklou knížku a zhluboka se nadechl. Budu muset autorovi nechat nějaký pěkný komentář za jeho vtipné dílo. Nebylo to nejlepší, co by člověk mohl hledat, ale každý někde začíná a někam se posouvá.

    Akorát volal můj worldwide handsome Seokjin k večeři. Tak vy taky běžte. Za rodinou, za přáteli.

END
Děkuji Vám.