EUPHORIA for Jimin [Jikook]

Kapitola 69

Jimin
Jízda v autě byla tichá. Jel jsem společně s Jungkookem, který mě za celou dobu nepustil do sebe. Asi jsem ani neměl energii si o čemkoli povídat... taky, kdo by ji o tom všem měl?

     Ani když jsme dorazil do našeho společného bytu toho nikdo míč nenapovídal. Všichni jsme unavení z našeho koncertu a potřebujeme si odpočinout. Taky hned jak jsme vešli dovnitř, namířil jsem si to k mému pokoji s Jungkookem za zadkem, zabouchli jsme za sebou dveře a v pokoji bylo pro změnu... hrobové ticho.

   
    ,,Jimin," začal Jungkook. Sedíme akorát společně na kraji mé postele a a Kook mě pevně drží u sebe za ruce. Asi abych mu neutekl... ,,Jimin, proč jsi nikomu z nás nic neřekl? Proč jsi nic neřekl mně?" Zeptal se. Nespěchal na mě, za což jsem byl rád. Musel jsem si oddechnot. Ani jsem nevěděl, že celou dobu nějaký dech zadržuju. Zvedl jsem hlavu a podíval se mu do očí. Popravdě, dlouho jsem je tak blízko neviděl.
   
    ,,Jak ses o tom vůbec dozvěděl?" Odpověděl jsem mu a nadzvedl jsem obočí. Ne, vážně, jak mohl vědět, že mě někdo vydírá fotkama? Nebo jinak, jak mohl vůbec vědět, že se něco děje? Luke se přede všema choval jako super chlápek tak- ,,Jimin, to teď není důležité," odsekl mě a zamračil se. ,,Proč jsi to sakra nikomu neřekl?! Víš vůbec, co se mohlo stát? Bože, Jimin, co si myslíš, že ti chtěl udělal? Kdybych nepřišel, měl byl zachodovej sex s cizím chlapem!" Jungkook byl najednou vážně naštvaný. Řekl bych, že to ze sebe potřeboval dostat, ale - to i snad myslí, že je tady jediný, kdo si chce vyřvat duši?
    
    ,,Jungkook, jak se budeš tvářit když ti řeknu, že jsem se mu chystal říct ANO pro sex se mnou?" Řekl jsem vážně, až mu z toho spadla brada. ,,To snad nemyslíš vážně?!"
    
    Znovu jsem si oddechnul. Proč začínám být taky tak podrážděný? Neřekl jsem si snad, že už všeho bylo dost?
    
    ,,Jungkook, ty ses taky malém vyspat s Taehyungem," zavřel jsem oči. Nechtěl jsem se mu zrovna dívat do obličeje. ,,Ale neudělal jsem to - AH, Jimin, já- omlouvám se. Lásko, nebyl jsem úplně při smyslech a-" položil jsem mu ukazováček před pusu, aby už nic víc neříkal. ,,To už jsem slyšel. Jungkook, ten chlap mi dal na výběr. Buď mu dám, nebo všechny ty fotky pustí na internet. To jsem nemohl dovolit! Víš co by se všechno mohlo stát-" ,,Stejně se to stalo," zarazil mě. ,,Já - jo, ale - když to, když se to stalo, popravdě, myslel jsem, že už si na nic nedovolí... asi jsem u toho všeho nepoužíval hlavu. Jak mě taková blbost mohla někdy napadnout?" Promnul jsem si oči rukama, zaklonil hlavu a zkousl si rty. Vážně, kde jsem na něco takového mohl přijít?
   
    ,,Jednoduše," tiše jsem se zasmál jako blázen, ,,když jsem tebe a Taeho viděl, napadlo mě... není to jedno? Je to jenom sex, ne? Ale... ta představa byla nakonec tak odporná, nechutná," řekl jsem a upřímně, asi jsem se vážně potřeboval složit. Oči jsem měl plný slz a ty vůbec nechtěly zmizet.
    
    ,,Jimin, udělal jsem chybu. Neměl jsem nikdy dovolit to, co se mezi mnou a Kimem stalo, ale... možná kdyby jsme se ten den neopili, možná bych nenaboural do tvého nočního stolku a -" usmál se. ,,Asi je to divný, ale schodil jsem z něho pár věcí. Vypadli náměstí ty fotky. Byl jsem úplně na šrot, nevěděl jsem co to, jenom jsem si myslel jak je to cute! Dokonce jsem si jednu vzal a schoval si ji," pokračoval. Popravdě, i mě to přijde malinko vtipné. ,,Všechno se mi tak nějak poskládalo až dneska, těsně než jsme odjeli pryč, dokončil se a sám si oddechnul.
    
    ,,Jimin, nikdy si už něco takového nenechávají pro sebe. Ano?" Zeptal se mě tím jeho hlubokým hlasem, ruce dal kolem mého pasu a přitáhl si mě blíž. Ja já ho miluju.
    
    ,,Jungkook, ani nevíš jako moc tě milu-" a než jsem se dokončil, někdo zaklepal na dveře. Dostal jsem ze sebe dále, Jungkook mě stále nepřestával objímat a ten někdo vešel dovnitř. Byl to Tae.
    
    ,,Ťuk, ťuk? Um, můžu?" Zeptal se a jednou jeho rukou se nervózně drbal na krku. ,,Tae," usmál jsem se na něj a dal jsem mu tím tak najevo, že je v pořádku aby tady byl. Rukou jsem mu naznačil, aby si sedl vedle mě. Ten tak udělal, stejně nervózně se podíval na mě i na Jungkooka a když pochopil, že nám - že mě - tady nevadí, sám mě obejmul a namáčkl se na mě jako klíště. Sám jsem se k němu a tulil a tak z nás byl akorát jeden velký kokon.
    
    ,,Stejně jsem na vás oba naštvaný," zabrblal jsem a oba se mi oba znovu začali omlouvat. Vážně... kdo by se na ně mohl zlobit? Po chvilce jsem se začal hyhňat jako malé dítě. Takovou pozornost bych si nechal líbit.
     
    Miluju je. Miluju moji rodinu. Jen dneska nesmím myslet na ten chromol, do kterého se zítra probudím. Mobil jsem do ruky radši asi nebral, nemám na to dnes náladu ani sílu. To, co momentálně chci, je mazlit se v teplé posteli s lidmi, které mám nejradši. I když jsou někdy na zabití...