Oathbreaker [Alternativní konec] [GOT]

Část 50. - Bitva v přístavišti

Loď z flotily se celá nebezpečně zhoupla, nikdo nevěděl, zda se má pokusit zachránit loď, odjet s ní z přístavu před drakem anebo si alespoň zachránit holý život. Pár lodí již hořelo. Některé lodě se pokoušely sestřelit nebezpečné zvíře z oblohy. Ale nikdo neměl dostatečné zkušenosti se sestřelením draka z oblohy, vše se dalo předtím nacvičit pouze teoreticky. Jenže skutečnost byla jiná.

Proudy vzduchu, které Rhaegal rozviřoval, vždy když přiletěl, se opíraly do plachet a rozhoupávaly lodě.

„Bratře!" volala.

„Bratře!" volala na Theona, vystrašena rozhoupanou lodí. Yara se držela mříží. Loď se znovu zhoupla na druhou stranu a Theon díky tomu dokázal přiskočit k cele, kde byla.

„Jsem tady," řekl, když se zachytil mříží naproti ní, „dostanu tě odsud."

Bronn si těžkopádně vyměňoval rány s muži z Euronovy flotily, loď se houpala sem a tam.

„Zásah," ozývalo se nad nimi z paluby lodě. Naráz projela velká střela z kuše podpalubím. Všechny to odhodilo do všech stran. Naštěstí schody na palubu byly stále v jednom celku.

Střela narušila i část vězení, kde byla zamknutá Yara. Theon lomcoval s dřevěnými kusy, co trčely ze stěny, aby sestru odsud dostal.

„Hodila by se mi pomoc!" zakřičel na Bronna skrze rámus, co dělalo praskající dřevo, rozrušené hlasy mužů a především zvuky potápějící se lodi. Doba, než se naplní vodou, bude ještě dlouhá, ale na nepřátelském území by se neměli zdržovat příliš dlouho. Už vůbec ne na potápějící se lodi.

Bronn se k nim raději připlazil po čtyřech, protože po dvou by se mu šlo rozhodně hůře na rozhoupané lodi. Zatáhl za roztříštěné dřevo u cely Yary. Ona nakopla kusy dřeva zevnitř. Společně dokázali vytrhat dostatečný prostor k tomu, aby se lady Greyjoy dostala ven.

„Jdeme," podotkl Theon, držel sestru, jakoby byla zraněná, nechtěl ji ani pustit. Konečně ji po takové době osvobodil, teď jí rozhodně znovu neztratí.

Vylezli po schodech nahoru na palubu. Všichni se snažili dostat z lodi ven.

Bronn se zadíval k obloze, barvitě zanadával na Rhaegala, co se opět schoval mezi mraky, „jsme v pasti," zamračil se ještě k tomu. Yara se nevěřícně rozhlížela na spoušť kolem sebe.

Lodě se značně pohupovaly na vodě, několika již hořela plachta. Ty nejblíže k hradbám města, odkud mohly střílet po chodcích, byly již v plamenech celé. Ve vodě plavaly dřevěné kusy, mezi některými i lidé z posádky.

„Nejsme v pasti, jen se odsud musíme dostat," zkusil Theon zlepšit bezradnou náladu, která Bronna pohltila. Theon od něj dostal jen nabručený pohled, „jak se chceš dostat na naši loď? Když se sem Davos přiblíží, pohltí ho plameny jako všechny ostatní," vysvětloval a dál obezřetně sledoval oblohu.

Yara nechala Theona a Bronna přemýšlet o jejich plánu útěku, protože její oči se zaměřily na něco mnohem horšího, než bylo tohle rozpoutávající se peklo na vodě. Na druhé straně paluby si jich již všiml Euron Greyjoy. Měl mokré vlasy i kabát od vody šplouchající až na palubu. Bohové ještě dovolili, aby se tato loď nepotopila, bylo to až k podivu, že s tak roztříštěným podpalubím stále vydržela plavat na hladině.

Euron svíral meč, šílenství v jeho očích se dnes pouze stupňovalo.

Yaru zamrazilo v zádech a Theona stejně tak, když spatřil strýce, na kterého jeho sestra tak zírala.

Studený vítr vytvářel na jejich těle ledový pocit skrze promočené oblečení. Prostoupila je zima.

Theona prostoupila i zlost, když se Euron přiblížil.
„Takže tak..." začal Euron, ukázal na sourozence přitom svým mečem, ale Theon ho nenechal ani promluvit. Pustil Yaru a rovnou se vrhl proti strýci. Bronn se rychle vzpamatoval, tasil své dýky a snažil se ubránit Theona před ostatními Železnými, kteří začali bránit svého lorda.