Oathbreaker [Alternativní konec] [GOT]

Část 36. - ***

„Slyšel jsi o tom, že Zimohrad padl?" ptal se jeden dřevorubec druhého. Slunce jim pražilo na ramena a hlavy, ale nebylo příliš silné a kůži jim nespálí. Na okraji vykáceného lesa sekali kmeny na špalky a zatím čekali, až přijede zpátky povoz, který nasekané dřevo odváží.

„Jo," zamručel nezaujatě druhý.

„Říkali, že tam viděli i draka," opřel se o sekeru první, chtěl si chvíli odpočinout a se svým novým přítelem popovídat. Nebyl sice příliš sdílný ani upovídaný, ale to mu nevadilo. Svoji práci odváděl výborně. Velcí a silní muži se vždy hodili. Na tváři měl nehezké zranění, seškvařená kůže na čele, ale zatím se jej neodvážil zeptat, co se mu stalo. Jmenoval se Sandor, prý mu dříve říkali Ohař, ale teď nechtěl, aby ho tady takto oslovovali.

Neodpovídal prvnímu na úžasný drb, že byl nad Zimohradem vidět drak, zeptal se proto ještě jednou, „co si myslíš o dracích? Najednou se tu tak zjeví, přitom prý vymřeli před stovkami let."

„Draci jsou mi u pr*ele," zamručel znovu Sandor.

První na to jen pokrčil rameny, byl už vcelku na svého spolupracovníka zvyklý. Bylo mu u pr*ele to a tamto. Na královnu měl také svůj vlastní názor. Nejspíš se jednalo o životní styl.

Opřel dlouhou sekeru o pařez a naskládal nasekané dřevo na hromadu, aby se jim potom lépe házelo na povoz. Sekali v královském lese, dostávali za to slušnou mzdu. Nedaleko s lesem sousedily Bouřlivé krajiny, kde bylo původní sídlo Baratheonů.

„Dokonce nemohou najít jednu lady Stark," pokračoval, vždycky mu takhle vyprávěl různé drby, které vyslechl od vojáků, hospodských, dřevorubců, pekařů a jiných přátel v hospodě.

„Odkud to víš?" zamračil se Sandor a přestal sekat dřevo. Dřevorubec se pousmál, konečně zaujal jeho pozornost, „našemu lordovi přišla zpráva až z Bílého přístavu od lorda Manderlyho. Převážel obyvatele Zimohradu, kteří odjeli před bitvou. Byl problém s tím, že chyběly obě Starkovy. Ta starší se později našla, rusovlasá. Nevím už jméno."

„Sansa," vyštěkl to jméno na něj.

„Jasný, Sansa," praštil se dřevorubec dlaní do čela, „ale právě tu druhou nenašli, tu mladší."

„Arya," zavrčel Sandor.

„Její bratr, král Severu, má teď přijet do Králova přístaviště, říkali. Kam...kam to jdeš, Sandore?" zamračil se dřevorubec, když si Sandor hodil topůrko přes rameno, otočil se a odcházel.

„Sandore?" zkusil na něj zavolat ještě jednou, ale nedovolil si ho zastavit.

-----------------------------------

Vysoký Lannister se po dlouhé noci rozhodl připravit v Králově přístavišti zcela nové vyjednávání. Setkal se s Tyrionem, který ho s úlevou přivítal, „přežil jsi," usmál se na něj mladší bratr. Snad již celé Západozemí se doslechlo o osudu Zimohradu, kolovaly prazvláštní příběhy o jednom drakovi kolem hradu. Mnoho lidí říkalo, že zůstal na hradě, zemřel, jiní zase, že odletěl kamsi za Zeď a druhý, že se navrátil na Dračí kámen. Daenerys si nemohla být jistá ani jedním příběhem, proto, když se dozvěděla, že Jaime Lannister přijel nazpět do Králova přístaviště, přála si, se s ním vidět.