Oathbreaker [Alternativní konec] [GOT]

Část 10. - Dopis ze Zimohradu

Na Dračím kameni vládl chaos. Královna Daenerys byla obestoupena svými věrnými vojáky a odvedena do bezpečí nejvyšší části pevnosti. V případě nejhoršího, že by se vzpoura povedla a nepřátelé se probili až k jejím dveřím, mohla královna vystoupit na širokou plochu věže, kde by drak neměl problémy s přistáním. Celý Dračí kámen byl dobře vybaven k životu draků – široké podzemní kobky, ploché věže vhodné k přistání mohutných zvířat.

Daenerys neustále vrhala zamračené pohledy, přemýšlela, kdo byl natolik troufalý, aby vyvolal takový chaos pod její střechou. Zajatých Lannisterovských vojáků tu nebylo dost na to, aby měli proti Neposkvrněným šanci. Dbala i na to, aby v zajetí měli mezi sebou minimální kontakt. Musel je navést někdo z vnitřního kruhu, ten, kdo pracuje pro ni. Bylo lehké neustále podezřívat Tyriona, ale nemohla jej podezřívat ze všeho, přeci jen, už by to bylo vůči jejímu rádci trapné. Čekal je však další důležitý rozhovor. Poslala pro něj, již před nějakou chvílí Missandei, snad se navrátí i s trpaslíkem každou minutou.

Přeživší vojáci Lannisterů byli pochytáni a vsazeni zpět do cel. Hrstka, která zbyla, si vysloužila akorát pomalejší smrt vykrvácením z ran, které si nedokázali ošetřit. Šanci na život měli možná dva až čtyři vojáci. Mnohem pravděpodobnější je, že i ti zemřou velmi brzy zlobou Matky draků.

Tmavý havran si našel cestu na Dračí kámen, zatřepotal křídly v komnatách Jona Sněha, který si právě kontroloval své oblečení, zda na něm neulpěla krev. Zamotal se do víru událostí a pro dobro všech i jeho samotného, bude muset o své malé výpravě do podzemních kobek lhát. Trhl sebou, když spatřil černého ptáka se zprávou u nohy. Myslel si, že jej dnešek už nemůže více překvapit.

Očima rychle přejel několik řádků, napsané od jeho sestry Sansy Stark.

Milý Jone,

Odcházíme ze Zimohradu. Náš malý bratr Bran měl opět neblahé vidění. Spatřil Bílé chodce na Černém hradě. Byl stručný, ale nejlépe mohl popsat situaci slovem jatka. Je mi to velmi líto Jone, bohové s nimi.

Nějakou dobu potrvá, než se nachystáme na cestu. Na hradě je tu s námi i severský lord Wyman Manderly, který je již dlouho Malíčkovým spojencem. Jak jistě víš, na svém území má Bílý přístav, odkud bychom se mohli bezpečně a rychle loděmi dostat do Údolí. Malíček navrhuje, ať jedeme do Města Racků, největšího přístavu Údolí, tam bychom měli být v bezpečí. Neměj o nás strach, máme se se sourozenci přede všemi na pozoru. Brienne je s námi, chrání nás a myslím, že jí můžeme věřit, i když se Arya na to moc netváří.

Nutně potřebujeme vojenskou podporu na Severu, nemůžeme dopustit, aby armáda nemrtvých zaplavila celý Sever a později i celé Západozemí. Havrana neposílej nazpět, než by doletěl, budeme už nejspíš pryč.

Bohové s tebou Jone,

Sansa

Psaní opět smotal a nechal si ho u sebe. Slova Sansy musela vidět i Daenerys.

Stráže jej pustili k jejich královně, dala jim svolení, ale nařídila, ať jsou stále na blízku a upozornila i na jejich dnešní selhání. Jon si byl vědom, že královna na něj nemá nejlepší náladu, ale povinnosti vůči Severu pro něj byly důležitější nežli nálada královny.

„Obdržel jsem před chvílí dopis od mé sestry, chtěl bych, aby sis jej přečetla, královno," vytáhl smotanou listinu pomalu, aby nerozrušil pichlavé oči strážců, a podal ji Daenerys.

Po přečtení si ještě jednou pročetla první řádky dopisu, „tvůj bratr, čím je zvláštní?" zajímala se. Ona sama svou nadlidskou schopnost neshořet demonstrovala mnohokrát a vždy ji zajímali lidé, co mohli mít dar jako ona. Jon si lehce povzdechl, raději by řešil obranu proti Bílým chodcům nežli schopnosti svého bratra, „plně jeho daru nerozumím, královno, ale z toho, co jsem pochopil, jedná se o formu jasnovidectví, napojení se do mysli zvířat a možná i něco dalšího."