Ještě toho dne byla korunovace přichystaná. Odpoledne přijeli i Greyjoyové s Davosem. Sansa se po dlouhé době opět setkala s Theonem a padla mu kolem krku, „přežil jsi to," měla téměř slzy na krajíčku, velmi ráda ho viděla potom, co společně prožili utrpení jménem Ramsay Bolton. O svém těhotenství mu raději ještě nic neřekla. Davos naopak musel Tyrionovi povědět smutnou zprávu o jeho příteli Bronnovi. Malý Lannister to těžce nesl, nedokázal si představit, že již nikdy nebude popíjet víno v jeho společnosti. Muselo ještě existovat tolik příběhů, které mu ten žoldák neodvyprávěl.
„Je zázrak, že jsme vůbec někdo přežil," povzdechl si s velmi těžkým srdcem a brzy vyhledal láhev červeného vína.
Gendryho zastihli venku na ulici, jak pomáhá s opravami města, říkal, že mezi bohaté se nechce plést. Došel pro něj Jon v doprovodu stráží, „Gendry, od té bitvy jsem tě skoro neviděl," pozdravil se s ním. Stráže stáli opodál. Gendry zrovna odložil lopatu, „říkal jsem si, že budu více platný tady než tam nahoře v Rudé baště," usmál se, měl zašpiněný obličej i oblečení a vypadal takhle šťastný, „doslechl jsem se ale, že ještě dnes se přichystala korunovace, to je dobře, mělo by se to vyřešit rychle." Gendry vypadal naprosto v klidu, byl spokojený, že Jon bude králem Západozemí a všechny spory ukončí jednou provždy.
„Ano, nechtěl jsem dělat velké slavnosti, především proto, co tomu předcházelo," podotkl Jon. Celé město se stále vzpamatovávalo, „ale přišel jsem pro tebe, chci, abys byl na korunovaci," nadechl se Jon a Gendry hned pokýval hlavou, „ano, měl bych ze sebe trochu udělat člověka," zasmál se mladý Baratheon.
„Proto jsem tu, jdi se strážemi, ukážou ti tvé komnaty a krejčí ti chce trochu poupravit oblečení," Jon se bál Gendrymu cokoliv prozradit, byli na ulici a nechtěl riskovat, že by mu mladý Baratheon ještě utekl. Gendry se zamračil, „to snad nebude nutné," zhrozil se na chvíli a nepatrně si utřel ruce do kalhot.
„Budeš se jistě velmi líbit Aryi," odkašlal si Jon a zadíval se nahoru do oblak. Mluvil již se svojí sestřenicí a pochopil, co pro ni Gendry znamená.
---------------------------------
Petyr byl neustále Sanse v patách, „nechceš se raději už sem posadit?" zeptal se jí opatrně a ukázal na dlouhé lavice, které byly přichystané v sálu, aby lordi a poddaní mohli pozorovat korunovaci. Sansa se na něj otočila se zdviženým obočím, „už brzy si sednu, ale ještě je čas."
„Ano? Jsi v pořádku?" ptal se starostlivě, „ve tvém stavu?" ztišil hlas. Lady Stark vykulila oči, aby se Petyr o jejím stavu ani šeptem nezmiňoval, „jsem v pořádku," zašeptala a nechtěla, aby Petyr dál na něco upozorňoval.
„Lady Brienne," potkali ji a Sansa ji mile pozdravila, „jsi ta nejstatečnější žena, se kterou jsem se setkala," vzpomínala i na jejich setkání tehdy v lese u Zimohradu a jak je ochránila proti chodcům, aby mohli s Jaimem utéci.
„Děkuji a jsem ráda, že jsi v pořádku, lady Sanso," ráda ji znovu viděla.
„Neviděla jsi Jaimeho Lannistera? Chtěla jsem mu také ještě poděkovat za to, co udělal pro nás všechny na Zimohradu. Od jednání jsem ho neviděla, ale asi také něco přichystával, když chtěl Jon korunovaci ještě dnes po svém rozhodnutí," zapřemýšlela Sansa nahlas. Brienne posmutněla, „naposledy byl v komnatách jeho zesnulé sestry Cersei, myslím, že potřeboval soukromí," zkousla si ret, zdála se nesvá, když o něm mluvila.
„Jistě," přikývla hned Sansa, chtěla být korektní a nevyptávat se dál. Už vyslyšela naléhání Petyra a usadila se na lavici. Brienne se rozhodla najít Jaimeho
ČTEŠ
Oathbreaker [Alternativní konec] [GOT]
FanficDOKONČENO Západozemí od událostí →4. dílu 7. série← kdy se Jaime Lannister snažil ukončit válku v jejím samém počátku a to zabitím posledního Targaryena na bitevním poli. Od té chvíle se děj odehrává zcela jiným způsobem, než jste viděli ve vašich t...