Oathbreaker [Alternativní konec] [GOT]

Část 37. - Postup armád

Toho večera, kdy Daenerys a Jaime rozmlouvali, vystoupila Targaryenská královna na balkón. V rukou držela sepsaný dopis, chtěla jej do Dračího hnízda poslat sama. Měsíc byl dnes v úplňku, osvětloval okolí, odrážel se od vlasů a barvil je mladičké Daenerys do stříbra. Pod jeho tajemným světlem si ještě jednou přečetla svůj dopis, poté pokývala hlavou a pečlivě jej svinula. Sáhla si pod vlasy, omotala si kolem ukazováčku tenčí pramínek vlasů a zatáhla za ně. Nesykla bolestí, zůstala s pevně zaťatými zuby.

Nebude to dost, pomyslela si a tak to celé zopakovala ještě jednou.

Z vlasů přes její dlaň byl už větší pramínek. Omotala ho pevně kolem svinutého psaní. Aby vše pevně drželo, propletla kolem pramínku i klasickou stužku na dopisy a tou i připevnila k noze havrana, uschovaného ve vysoké přenosné klícce.

Černá křídla sebou zatřepotala, odnesla zprávu za vodu, co dělila Královo přístaviště a Dračí kámen.

-------------------------------------------

Tyrion si dolil ještě trochu vína, „a ty?" zeptal se Bronna sedícího naproti němu.

„Až budu mít zase prázdný pohár, otevřu si ještě to červené, co máš vzadu," ukázal hlavou směrem do zadní místnosti, kde si Tyrion ulíval ty nejlepší láhve. Seděli v Tyrionových komnatách, jak tomu bývalo dříve, než byl Tyrion „poslán" jako nějaká levná slepice krabicí do dalekých zemí.

Rádce protočil očima, „to mám pro speciální návštěvy," udělal nespokojený obličej, jak to uměl jen on.

„A já jsem kdo?" zvedl Bronn dotčeně obočí.

„Ty jsi jen speciální," zamumlal přes pohár, který si už kladl k ústům.

Bronn rychle změnil strany, bylo to pro jeho dobro. Stejnak nevěřil ani jednomu z Lannisterů, že by oni své strany změnili a pracovali teď pro královnu Daenerys. Tyrion se ho snažil mockrát přesvědčovat, ale Bronn mu stejnak nevěřil.

Popíjeli až do pozdních hodin.

„Jasně," smál se už Tyrion podnapile, „stačí jeden zub a budeš boháč. Jeden dračí zub z živého draka," nedokázal už udržet pohár s vínem rovně. Od doby, co se dozvěděl pravdu o Jonu Sněhovi, se raději často opíjel, aby zkusil zapomenout. Jeho hlava však nezapomínat nedokázala.

„Řekni ráno Daenerys ať jeden pro mě utrhne," nabádal Bronn. Dozvěděl se totiž na trhu, na tom méně legálním, že zub vytržen z živého draka se velmi dobře a draze prodává. Věří se v jeho magické účinky, že jeho majitel se dokáže poprat se všemi svými konkurenty. Většina obchodníků by si takový vzácný předmět sama ponechala.

„Jako krápník," zachichotal se znovu Tyrion. Na to Bronn odpověděl už pouze smíchem.

„P-počkej chvíli tady, hned jsem zpět," seskočil, spíše se sesunul ze své židle a dolopotil se z komnat ven.

„Sakra," usmál se sám pro sebe trpaslík, když se na chodbě zakymácel a natahoval ruku ke stěně, aby se v případě nouze zachytil. Udělal ještě několik kroků, jak šel, dokázal se trochu víc narovnat. Možná nakonec ten alkohol bude schopen ještě rozchodit. Dvakrát mlaskl jazykem, šel dál, ale cestu mu náhle zastoupil voják. Než mu stačil Tyrion vzhlédnout do tváře, již nevěděl o světě.

Voják polapil malého rádce jako nic a odnesl jej, bůh ví kam.

---------------------------

Kůň přežvykoval udidlo v kostnaté tlamě, směřoval tam, kam ho jeho jezdkyně vedla. Prostupovali zimní krajinou, obcházeli lesy a modrýma očima vyhledávaly uprchnuté vojáky ze Zimohradu. Za zády Aryi se ve sněhu brodili další mrtví vojáci. Postupovali dál a dál, až tam, kde sníh nebyl tak hluboký.

S pevným a zamračeným výrazem ve tváři mladé lady Stark, která již bude navždy takhle mladá, se zračilo odhodlání táhnout dál na jih. Vedly jí k tomu pokyny, co se objevovaly uvnitř její hlavy, přicházely od samotného Nočního krále. Byla v čele skupiny chodců, u pasu měla svůj tenký meč, koně nemusela ani pohánět, šel sám, také věděl kam jít, mysl ho vedla.

Na Severu se vytvořila nesouvislá linie chodců, vedených Bílými chodci v čele, nehodlali se již zastavovat a bojovat v bitvách. Směřovali k Říčním krajinám, k místům, kde mohli přejít řeku. Tím jediným místem byly dva hrady nazývané Dvojčata.

Lord Frey byl mrtvý, Arya sama se o to postarala, když ještě byla naživu. V průchodu jim nemohl nikdo bránit. Zbývající posádka by stejnak se strachem utekla, a kdyby chtěli vzdorovat, Arya neměla problém zanechat za sebou mrtvá těla na Dvojčatech znovu.