"Tak jak ti dopadlo rande?" optala se mě Maddie, jen co jsem vkročila do nebelvírské věže.
Moje kamarádka seděla na pohovce u krbu a dělala si úkol do hodiny přeměňování. Svraštila jsem obočí, ten jsem totiž sama už hodnou chvíli odkládala do neurčita.
"Nebylo to žádný rande." protočila jsem nad jejím tvrzením oči a sedla si vedle ní.
"Tak jak mi vysvětlíš, že jsi s ním šla po tréninku k jezeru?" popichovala mě.
"Moment, jak ty víš, že jsme šli k jezeru?" pozvedla jsem na ni obočí.
Odpojila se ode mě přece ještě předtím, než Fred stihl vůbec dojít. Od té doby jsme byli v šatně a to už musela být dávno pryč.
"Mám svoje zdroje." tajemně se na mě usmála, což se mi vůbec nelíbilo.
O hodinu později už si Maddie ani nevzpomněla, že by měla pracovat na nějakém úkolu, protože se mnou nadšeně probírala dnešní odpoledne. Společenská místnost se k večeru ale začínala plnit, takže jsem náš rozhovor radši rychle utnula, protože jsem opravdu nestála o to, aby nás někdo slyšel.
"Ahoj, děvčata." přisedl si k nám Ben zrovna ve chvíli, kdy jsem se zvedali k odchodu na večeři.
"Super načasování, Beníčku. Zrovna jdeme jíst, přidáš se?" zeptala jsem se ho zvesela,
Rozhovor s kamarádkou mi zlepšil náladu. Nechápala jsem, co se to zase stalo. Jestli se se mnou Fred nechtěl bavit, mohl mi to přece jednoduše říct, no ne? Nebo proč za mnou vůbec chodil, že už jsme se spolu dlouho nebavili? Klučičí logika je pro mě záhadou.
***
Když jsme dorazili do Velké síně, posadili jsme se na naše obvyklá místa ve středu nebelvírského stolu a pustili se do jídla.
Vedle nás si za chvilku přisedli i ostatní spolužáci z našeho ročníku a zapředl se rozhovor na téma Turnaje tří kouzelníků. První úkol už se neodbytně blížil a všichni byli zvědaví, o co se bude jednat.
Po chvilce se ale téma stočilo do nebezpečných kruhů.
"Už jdou, podívejte!" vypískla Naomi, která seděla kousek od nás a ukázala na postavy, které zrovna vcházely do místnosti.
Zvedla jsem hlavu a uviděla skupinku kruvalských, jak si to šine směrem ke zmijozelskému stolu. K mému nemilému překvapení mezi nimi byl i Edvin.
Od doby, co jsme spolu byli v září jednou venku jsme náš vztah nijak neutužili. Já se mu víceméně vyhýbala a když už jsme se potkali a mně se nepodařilo dostatečně rychle utéct, uhýbala jsem mu pohledem a snažila se hovor co nejrychleji ukončit.¨
Maddie to nedovedla pochopit a nestále mi zdůrazňovala, jak je ten tmavovlasý kluk přitažlivý. To byla rozhodně pravda, ani jsem to nepopírala. Překvapovalo mě i to, že má evidentní zájem o to se mnou trávit čas. To bylo možná to, čeho jsem se bála, nebyla jsem na to zvyklá.
No dobře, abych byla upřímná, měla jsem i svoje postranní důvody.
Zkrátka se mi zdálo, že k němu necítím to, co bych asi měla. Všechny holky okolo mě z něj byly celé paf. Neustále nad ním vzdychaly a šuškaly si o něm v dívčích umývárnách. Kdykoliv jsem s ním ale mluvila já nebo na něj jen pomyslela, hned se mi v hlavě rojily myšlenky na to, jak co nejrafinovaněji zdrhnout pryč. Bylo mi samozřejmě jasný, že člověk nemůže poznat z jednoho odpoledne a pár náhodných rozhovorů, jestli je pro něho ten druhý tím pravým.
Zároveň jsem ale znala někoho, v jehož přítomnosti jsem se cítila skvěle. S kým jsem chtěla trávit všechen svůj čas neustále. Zatajoval se mi dech, když jsem s ním byla sama a užívala jsem si každou chvilku v jeho blízkosti.
Byl to někdo, kdo seděl pár metrů ode mě a držel se za ruku s Jessie. Myslím, že i ona sama byla překvapená, že ho má pořád pro sebe. Většinou se totiž holky v jeho přítomnosti točily rychleji.
Bohužel si ale všiml že na ně zírám a usmál se na mě.
"Vím, že jsou moje vlasy jedinečné, Livingstonová. Ale tak dlouho je hypnotizovat pohledem nemusíš." křikl na mě a já se začervenala.
"K tomu už jsem ti svoje řekla, zrzku." protočila jsem oči a odvrátila od něj pohled.
Ucítila jsem zašimrání v břiše a příjemný pocit v hrudi.
"Co to mělo být?" podíval se na mě se zdvyženým obočím Ben, který seděl vedle mě.
"To byl, můj milý, důvod, proč naše kamarádka ještě neskočila po Edvinovi." prohlásila zamyšleně Maddie a usrkla si ze sklenice džusu, která stála před ní.
Zamračila jsem se na ni, ale její vysvětlení radši nijak nekomentovala. Ostatně, trefila se do černého.
"Po tréninku jsme se byli projít." vysvětlila jsem v rychlosti svému kamarádovi, protože ten už vypadal, že ho naše holčičí hádanky začínají vytáčet.
"Projít? Od kdy se spolu chodíte procházet?" podivil se a já se nad tím zamyslela.
"Asi od teď." pokrčila jsem rameny. "Ke konci to ale stejně bylo takový divný, stáli jsme relativně blízko u sebe když se najednou otočil, že už musí a během chvilky byl pry-"
"To je jasnej úkaz toho, že je z tebe stejně hotovej jako ty z něj!" vykřikla s plnou pusou moje kamarádka a u toho část sousta vyprskala na stůl mezi námi.
Zašklebila jsem se a pomocí hůlky ten svinčík nechala zmizet.
"Uklidni se, Mad." zasmála jsem se. "Zas tak horký to nebude."
"Nech mě to shrnout. Jsi do něj zabouchnutá už celou věčnost, on se s tebou jde najednou jenom tak projít, srší mezi váma sexuální napětí- a podle tebe to nebude zas tak horký?!" zasyčela na mě moje kamarádka a máchnutím ruky vylila kus džusu.
"Sakra, Maddie!" zanadával Ben, který měl teď mokrou skvrnu na svetru.
Zasmála jsem se celé té scéně, která probíhala přede mnou a dala se znovu do jídla.
***
Po večeři jsme se vrátili zpátky do nebelvírské věže, abychom si dodělali úkoly na další den. Jaké bylo ale naše překvapení, když jsme zjistili, že ve společenské místnosti hraje nahlas hudba a většina starších studentů opile pokřikuje a směje se.
"Co se to tady děje?" zakřičela jsem na Katie Bellovou- kapitánku nebelvírského famfrpálového týmu.
"Oslavujeme! Lee má narozeniny!" zahihňala se na mě přiopile a podala mi lahev s ohnivou whisky, která očividně kolovala mezi studenty.
"Dejte si taky!" zazubila se na naši trojici.
S nechutí jsem lahev postrčila Maddie. Ta se trošku napila, ale téměř okamžitě na to se zašklebila a lahev vrazila Benovi, který stál vedle ní.
"Jak myslíte, dámy." pronesl laškovně a pozvedl hrdlo k ústům, aby se napil.
Rozhlédla jsem se kolem sebe a musela uznat, že Lee rozhodně netroškařil. Na stolech ležely mísy s občerstvením, které obsahovaly všelijaké dobroty od slaných krekrů až po bertíkovy fazolky. Lahve máslového ležáku by jeden nespočítal a ohnivá whisky putovala mezi studenty jako stará známá. Do toho všeho dunila na všechny strany hudba a nebylo slyšet vlastního slova.
Studenti se proplétali mezi sebou a na improvizovaném parketu uprostřed místnosti se po sobě plazilo několik párů- těžko říct, jestli zamilovaných nebo hledajících povyražení.
Párkrát jsem zamrkala a otočila se na Maddie, která stála ještě před chvilkou za mnou, abych jí pověděla nějakou trefnou poznámku.
Maddie už za mnou ale nestála.
Budu ráda za jakoukoliv zpětnou vazbu :)
- Lili <3
ČTEŠ
Neblázni! (Fred Weasley) ✔
Fanfiction"Když jste jen kamarádi." zachrčí a přitiskne se svým tělem na moje. "Tím pádem můžu asi udělat toto." zamumlá a natlačí mě na stěnu domu, který stojí za mnou. Vezme mou hlavu do dlaní a políbí mě. Dřív jsem o tom četla jen v románech, ale teď se mi...
