33. část- Vánoční ples II.

2.6K 150 65
                                    


Nemůžu se na to dívat, i když jdou zatím jen vedle sebe. Pokud by se k sobě přiblížili ještě víc, asi bych to nezvládla už vůbec. Odvrátím tedy pohled a zaposlouchám se do konverzace svých společníků.

"Sem zvědavá na Sudičky! Už aby bylo toto nudný tancování za náma." prohlásí nadšeně Maddie a zamne si ruce.

"To jsi sem šla jenom kvůli jejich vystoupení?" zeptá se nechápavě Ben.

"Víceméně." souhlasí a usrkne ze skleničky s punčem před sebou.

"Proč jsem tě teda zval, když si se mnou ani nezatancuješ?" poznamená Ben se zdvyženým obočím

"Chtěl bys jít tancovat? Jako vážně? Zrovna ty?" opáčí skepticky Mad.

"To si beru osobně!" zasměje se a natáhne k ní ruku. "Smím prosit?" broukne a vytáhne svou partnerku na nohy.

Ta vypadá vyvedená z míry, ale ani v nejmenším neprotestuje. Přijme Benovo rámě a nechá se odvést na parket.

Pozoruju svoje kamárády a mám z nich radost. Dneska večer se spolu evidentně výborně baví.

"Tak jsme tady zůstali sami." usměje se na mě Edvin a poklepe prsty o stůl. 

"Jo, už to tak vypadá." pokrčím rameny. 

Nastane chvilka ticha, kterou po několika vteřinách přeruším.

"Proč jsi vlastně pozval na ples mě?" položím otázku, na kterou bych ráda znala odpověď.

Edvin se zamyslí. "Upřímně, moc lidí tady neznám. Ty jsi ale fajn a navíc se mi vážně líbíš." přizná.

Trošku mi zaskočí punč a v hlavě mi šrotuje. Doopravdy právě řekl, že se mu líbím? I kdyby to byla pravda, toto se přece většinou neříká tak přímo! 

"Líbím se ti?" zeptám se a oči zabodnu do skleničky.

"Nedávám to snad dost otevřeně najevo?" zasměje se a natáhne ke mně svou ruku.

Pohladí mě po paži, až mi přejede mráz po zádech. Vezme mou dlaň do své a druhou rukou mi zvedne hlavu, abych se na něj podívala. 

"Nechceš si jít radši taky zatancovat?" podívá se na mě s očekáváním.

Mírně přikývnu a postavím se. S Edvinem se držíme ještě pořád za ruce a proplétáme se spolu na parket.

Jsme už skoro tam, když na zátylku ucítím zašimrání. Otočím hlavu a ihned spatřím Freda. Sedí u nedalekého stolu se svými spolužáky. Vedle něj je i Angelina a jeho bratr. 

Zavrtává se do mě pohledem. I na tu dálku poznám, že mu oči žhnou a nemůžu se ubránit úšklebku. Je to stejná reakce, jakou měl i Ben. Je poznat, že se mu moje dnešní vizáž obzvlášť zamlouvá.

Přeruším nás oční kontakt a dávám radši pozor, abych do nikoho nevrazila.

Jakmile jsme na taneční ploše, Edvin mi omotá ruce kolem pasu a přitáhne si mě blíž. Já mu položím paže na ramena a rozesměju se.

Vypadáme jako velká červená koule.

"Nesměj se!" nadá mi, když si uvědomí, co mě tak pobavilo.

"Příště si můžeš vzít jen nějakou červenou drobnost, ať nepůsobíme jako siamský dvojčata." poznamenám, když se uklidním.

"Mně to náhodou vůbec nevadí." pousměje se a zatrčí mi pramen vlasů za ucho.

Neblázni! (Fred Weasley) ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat