,,Otevři oči!" [IwaOi] ✔️

16.

Ahoj!!

Stále neodpovídal. Možná už spal. Není se čemu divit, bylo také celkem pozdě a dnešní trénink dal zabrat i mě. Vyjel jsem z naší konverzace a přicházel si hlavní stránku instagramu. Projel jsem i pár story a zastavil se až u Oikawy. Dobře první fotka ručně dělané panenky s jeho podobou a s popiskem: ,,Nejhezčí dárek od nejšikovnější dívky, kterou znám." Samozřejmě u toho nebyl označený nikdo jiný než Eiko. Musel jsem uznat, že to bylo opravdu povedené, ale i tak mě to štvalo. 

Jel jsem dál, dva vtipné obrázky a jako poslední...fotka dvou hrnků, opět ozančená Eiko a popisek: ,,Není nad to mít někoho, kdo vás přijde rozesmát, aniž byste si o to museli říkat." Aniž bych si to uvědomil, křečovitě jsem svíral  telefon v ruce. Podíval jsem se na čas. Přidáno před hodinou. Už bych se měl přestat mučit. Odložil jsem telefon a hleděl do prázdna.

Co tam sakra dělala tak pozdě? Co když tam je ještě teď? Najednou mi problesklo hlavou. Trávil s ní tolik času...vlastně veškerý čas. Nikdy mi to tolik nevadilo až doteď. Byl jsem zvyklý, že tráví čas s dívkami, ale nebyl jsem zvyklý, že se na ně nefalšovaně usmíval. Takový úsměv věnoval jen mě. A teď? Co je to za pocit? Je to snad žárlivost? Možná už opravdu žárlím. Proč to tak bolí? Zase ten spalující žár. Jak se toho mám zbavit? 

Zblázním se z toho. Musím se nějak uklidnit. Nenapadlo mě nic lepšího, než si dát studenou sprchu. Jestli si někdo myslí, že to opravdu zabírá, tak ne. Spíš vám z toho zamrzne mozek. Lehl jsem si do postele s tím, že se pokusím usnout, jelikož v mém momentálním stavu to bylo nemožné. Občas přeci jen mé oči vydržely na chvliku zavřené, ale s tím, co se mi objevovaliov hlavě za obrazy, jsem se vždy cuknutím probudil a takhle to pokračovalo až do rána. Jediná pozitivní věc byla to, že jsem nemusel jít do školy, jelikož byl víkend. 

Šel jsem do koupelny, kde jsem si vyčistil zuby a opláchl obličej. Vypadal jsem příšerně. Následně jsem se vrátil do pokoje a i když jsem tušil, že se akorát naštvu, odemkl jsem telefon a najel na Oikawovo story. Dobře, tohle byla největší chyba v mém životě. Podle jeho story, kde byla i Eiko, opět, jsem pochopil, že u něj musela přespat. Měl jsem v sobě tolik pocitů najednou, že jsem nevěděl, kterými se řídit dřív. 

Pokračování příště...