2. Kapitola

590 28 2
                                    

Taeyong

Oba jsme byli mírně připití, ale to ničemu nevadilo... vždyť oslava bez chlastu není oslava. Teda, doufal jsem, že to nebude ničemu vadit. „Tae?!" ozval se můj kamarád. „Ty někoho čekáš?" Přesně v osm se totiž domem rozezněl zvuk, na který jsem tak čekal. „Vlastě čekám." vyhrkl jsem, zatímco jsem už vyskočil na nohy, až se mi zatočila hlava a můj žaludek se mírně zhoupl nejen z chlastu a z ještě větší nervozity, ale taky z nedočkavosti, až uvidím ten skvost, který agentura poslala. Ignoroval jsem pak kamarádův nechápavý pohled a odhodlával se jít otevřít. Měl jsem opravdu radost, že je ten kluk přesný, ale jestli bude taky tak krásný, jak jsem zadal do požadavků, to jsem si mohl jen domýšlet. Nebo jít otevřít a přesvědčit se na vlastní oči.

Výhodou bylo, že jsem měl jistotu, že se Winwinovi líbí stejné typy kluků jako mně, ale bude se mi tento líbit? Tak nějak jsem věřil agentuře, že vyberou toho správného... něžného, ale současně divokého, křehkého, ale současně sexy stavěného a ve věku kolem dvaceti let... to byly jediné mé požadavky. V duchu jsem si nadával, že jsem měl být konkrétnější a modlil se, aby neposlali někoho nevhodného, zatímco jsem se pomalu loudal ke dveřím, abych mohl otevřít. Doufal jsem taky, že ten někdo neodešel, když mi to tak trvá, protože krom jednoho zazvonění se už další neozvalo... 

Snad by nemohl jen tak odejít, když už jsem ho zaplatil, ne? Současně jsem se málem klepal z pocitu, že za dveřma snad stojí někdo úchvatný, jehož prací je rozdávat rozkoš... kluk z agentury... jako by to opravdu mělo být pro mě. Možná jsem si taky měl jednoho objednat, abych si nemusel někde v koutu sám honit, když ti dva budou v nejlepším... jsem pitomec. Když jsem však otevřel dveře a můj pohled se střetl s dvěma nejkrásnějšíma očima, které jsem kdy viděl, měl jsem pocit, že se mé nervózně tlukoucí srdce zastavilo. Tohle přece nemůže být kluk z agentury... tohle nemůže být prostitut.

Neměl krásnou tvář, ale přímo nádhernou s něžnými rysy, roztomilým nosíkem, smyslnými a jemně vykrojenými rty a nejnevinnějším pohledem čokoládových očí, který bych rozhodně nečekal u někoho, kdo provozuje nejstarší řemeslo na světě. Měl tmavé vlasy, které se leskly jako havraní pírka, čechral je vítr a on si je ladně odhrnul bokem, když mu mírně odrostlá afina spadla do očí. Napadlo mě, že je to určitě omyl a ten kluk opravdu není ten, na koho čekám. „Ahoj." řekl s mírným úsměvem. „Ty jsi Lee Taeyong?" Přikývl jsem, neschopen slova, zatímco jsem očima nenápadně sjížděl jeho postavu. Byl o maličko nižší než já, oblečený v džínách a obyčejné bundě, ale i tak bylo vidět, že je nejspíš dost sexy. 

„Já jsem Ten." pokračoval s neskrývaným pobavením, když viděl můj výraz plný obdivu a zmatených pocitů. „Posílá mě agentura." dodal, čímž mě ujistil, že tento kouzelný tvor je přece jen ten, na kterého tak netrpělivě čekám. Mé srdce se rozbušilo ještě prudčeji a já jsem v duchu proklínal osud, že jsem si ho neobjednal pro sebe, ale pro Wina a že mě jen představa toho, jak to spolu dělají, asi zabije. Kurva, já chci taky! Už jen z pohledu na něho mi pomalu stál. Sakra... mám Wina zabít? 

ProfessionalKde žijí příběhy. Začni objevovat