Professional

93. Kapitola

Ten

Celou dobu během jídla i potom, jsem cítil vzrůstající napětí, které z Taeho přímo sálalo. Nechápal jsem, co se děje a proč si nemůžeme normálně povídat tak, jako vždycky. Teda, ne že já bych byl úplně v klidu, spíš naopak, jenže jeho chování mě znervózňovalo ještě víc a nepomáhala ani tichá hudba, kterou pustil jako zvukovou kulisu. Když vypil zbytek šampaňského, zatímco já jsem měl jen jednu skleničku, došlo mi, že je opravdu něco moc špatně, až na to, že jsem pořád netušil co. 

Neuklidnil mě ani tím, že chtěl ještě víno, přestože už byl mírně v náladě, ale když mě napadlo, že si nejspíš vybavil naši noc plnou sexu, na sucho jsem polkl a naoko s úsměvem souhlasil, že si dám taky. Potřeboval jsem se uklidnit, abych nepodlehl nutkání utéct a vyhnout se tak bolesti, která mě nejspíš čeká, když zůstanu, on se opije a do tváře mi pak vmete, že jsem jen obyčejná děvka.

Hluboko v srdci mi totiž něco našeptávalo, že se třeba mýlím, že za jeho nervozitou a touhou pít alkohol může být něco jiného než vzpomínky, proto jsem zmobilizoval všechny duševní síly, přijal sklenici vína hned, jak jsme se znovu usadili v obýváku a svůj strach se snažil překonat. Po pár skleničkách vína... ale taky whisky... jsem se začal konečně uvolňovat, zatímco jsem vnímal, jak alkohol proudí mýma žílama. 

Nebyl jsem však opilý. Taky Tae už nepůsobil tak napjatě, začal se usmívat a dokonce se pokoušel nahodit nějakou konverzaci, zatímco pohledem hltal mou tvář. V jeho očích jsem však neviděl touhu, ale něco, co se podobalo lásce. Něco, co jsem tam viděl už dřív, ale nedokázal jsem věřit, že je to něco víc, než jen přátelská náklonnost a obdiv, který mi tak rád dával najevo... jsem přece jeho hvězda.