98. Kapitola

585 16 8
                                    

Taeyong

„A ty, Taeyongie?" odtušil Ten... provokatér jeden. „Jistě že ano." zamračil jsem se, ale pak jsem si ho za zátylek přitáhl do něžného polibku. „Jsem už jen tvůj, Tenie." zašeptal jsem do jeho rtů mezi polibky. „Pak jsem já taky jen tvůj." zašeptal na oplátku. „Protože ano, Tae... souhlasím, že budu tvůj přítel... miluju tě!" „Taky tě miluju, lásko." vydechl jsem láskyplně, než jsem náš polibek prohloubil. 

Líbali jsme se pak dlouho, něžně a procítěně, jako bychom si vzájemným laskáním rtů a hraním si s jazyky, chtěli i beze slov říct všechno, co jsme neřekli nahlas a všechno, co jsme nejspíš oba cítili hodně dlouho. Jako bychom si chtěli vynahradit celou tu dobu, co jsme se neviděli a taky dobu, kdy jsme se scházeli jen tak nevinně, přestože i to mělo své výhody... já jsem se dozvěděl spoustu věcí o něm a on zase o mě... opravdu jsme se sblížili. 

Teď jsem to sladké stvoření mohl konečně líbat a pocity, že líbám svého přítele, byly neuvěřitelné a až nesnesitelně silné. Vědomí, že Ten je opravdu můj přítel... že je jen můj a že mě miluje tak, jako já jeho... nutily mé srdce pracovat extrémně rychle a líbat ho tak, jak jsem ještě nikdy nikoho nelíbal... se vší láskou a něhou, které se draly na povrch. 

Ten to zjevně cítil taky tak a oplácel mé laskání se stejnou něhou a stejnou láskou, která z něho sálala, jako by to nebyly jen pocity, ale něco hmatatelného a já bych si mohl na tu lásku opravdu sáhnout. Chtěli jsme si všechno vynahradit, ale všechen čas byl jen náš, takže nebylo kam spěchat a něha tak převládala nad vášní. 

ProfessionalKde žijí příběhy. Začni objevovat