Professional

41. Kapitola

Ten

Nakonec jsem do sebe kopl tři panáky nějaké vodky, která sice pálila v krku, ale docela uvolňovala napětí, které se zmocnilo nejen mé mysli, ale taky celého mého těla. Utápěl jsem se ve vlastních myšlenkách a chvíli ignoroval oba kluky. Začínal jsem však docela litovat, že jsem nekývl na Winovu nabídku, které jsem si moc vážil, jenže současně jsem byl odhodlaný zvládnout další kolo za každou cenu, jen abych se nepokořil před Taeyongem. Souhlasil jsem, tak to prostě vydržet musím. Navíc jsem vůbec netušil, jak by na mé odmítnutí reagoval, kromě možného posměchu a faktu, že bych odešel s prázdnou. 

Zuřil by ten prevít moc? Winovy peníze bych nepřijal, to by vůči němu nebylo fér, ale s prázdnou jsem odejít taky nehodlal, tím bych si moc nepomohl. Přestože jsem si nechtěl připouštět, že by mě Tae nabonzoval agentuře, že jedu na vlastní pěst, i tu možnost jsem musel vzít v potaz, proto jsem to nechtěl riskovat. Zatím nemám jinou práci, takže bude lepší to přetrpět, neztrapnit se ještě víc a pak vzít peníze a zmizet. Kopl jsem do sebe čtvrtého panáka a s úlevou konečně pocítil, že alkohol začíná fungovat. „Tak jdeme na to!" ozval se Tae a já jsem se zachvěl. Sakra, už?

Tae mě chňapl za ruku a dotáhl zpět k pohovce, kde už čekal nervózní Win, který zaujal stejnou pozici jako předtím prevít, až na to, že Tae opěradlo mírně zvedl, takže Win pak víc seděl, než ležel. „Připravení?" pousmál se Taeyong s jiskřičkami v očích. Ptal se nejspíš nás obou a já jsem nejistě přikývl. Netušil jsem však, jak to má ušáček, protože si mě Tae otočil čelem k sobě, chytl za zátylek a začal líbat mé rty. S povzdechem jsem položil ruce na jeho ramena, pootevřel ústa a nechal jeho jazyk proniknout dovnitř a nejen proto, abych ještě o pár okamžiků oddálil další kolo. Měl jsem pro toho nádherného prevíta jistou slabost, přestože se choval jako hajzl, který mnou pohrdá jako nějakou věcí na šukání... po pár panácích alkoholu jsem si to konečně naplno přiznal. Jsem pro něho věc, kterou si cení hromadou peněz, ale přesto v konečném důsledku věc naprosto bezcenná... jako člověk jsem pro něho bezcenný. Za to on... on je pro mě okouzlující hajzl, kterému bych dal vlastně i zadara... 

Kdyby nepřišel s tou šílenou žádostí a nevyrazil mi dech svou nabídkou, nevzal bych si nic... opravdu bych ho uspokojil jen tak. Jenže on s tou nabídkou přišel... ach jo. Nádherný prevít, hajzl... Někde hluboko v srdci jsem tušil, že kdybych se s Taeyongem setkal za jiných okolností a nebyl jen kluk na šukačku, že by byl milý a pozorný, že normálně není takový, jak se zdá a jak se teď prezentuje... přece by s ním snad ušáček nekamarádil... ale o to víc mě bolelo, že mnou pohrdá a vlastně i to, že jsem prostitut. Možná jsem se chtěl líbat právě proto, že jsem chtěl mít pocit, že mě nebere jako nějakou věc, přece jen... nikdo nelíbá věci. Nechtěl jsem však přemýšlet, chtěl jsem se jen krásně líbat a dál zažívat něhu, kterou do toho znovu dával. Jako bych se vrátil v čase a my byli v koupelně, jako by nás nečekalo další kolo double šukačky.