Stačí jedna noc, aby zpřeházela život dvou lidí? Ten, který se živí svým tělem za peníze a Taeyong, který si jeho služby objedná pro svého kamaráda, to už brzy zjistí...
Varování: text obsahuje občasné vulgarismy, prostituci a sex, 18 +
Po Taeho slovech se mi okamžitě vybavil ten krátký sen, který jsem měl ve vaně a taky všechny ty pocity, které stále přetrvávaly. Je možné, že se ten sen stane skutečností? Zápasil jsem s osuškou a miláček mě pobaveně sledoval, než se nade mnou konečně slitoval a pomohl mi uvolnit se. Rozechvěle jsem se pak posadil a vpíjel se pohledem do jeho očí, abych se ujistil, že to myslí vážně. Opravdu chce se mnou žít?
„Takže souhlasíš, miláčku?" zeptal se nejistě, když jsem stále mlčel a snažil se uklidnit, protože ta představa byla až moc krásná, než aby to mohla být pravda. „Souhlasíš, že se nastěhuješ ke mně?" Zhluboka jsem vydechl. „Souhlasil bych, miláčku." odvětil jsem rádoby klidně, přestože jsem klidný nebyl ani trošičku, spíš naopak. Tohle byla až moc přelomová situace a taky až moc dojemná na to, abych se dokázal uklidnit. „Ale... copak ty jsi mi něco takového nabídl?"
Tae se na chvíli zarazil a zíral na mě s rozšířenýma očima, jakoby nechápal, co tím chci říct, než se zazubil a drcl do mě. „Tene!" vyhrkl káravě, ale pak se něžně pousmál. „Tenie..." řekl pak už naprosto vážně, ale s jiskrama v jeho nádherných očích. „Nic si nepřeji víc, než sdílet svůj domov s tebou... toužím po tom, abych tě měl nablízku... chci vedle tebe usínat a taky se probouzet... miláčku..." Vzal mou tvář do svých dlaní a něžně políbil mé rty, zatímco já jsem zadržel dech... umíral jsem z pocitu, který ve mně vyvolala jeho slova... a do mých očí se draly slzy dojetí. „Tenie..." pokračoval rozechvěle, hned potom, co se odtáhl a znovu se naléhavě zadíval do mých očí, aniž by sundal ruce z mé rozpálené a od slz mokré tváře. „Miláčku... přijmeš tedy pozvání na společné soužití? Zůstaneš tady se mnou... budeš žít v mém... našem domě?"
„Ano." špitl jsem mezi vzlyky, které jsem už taky nedokázal zadržet. „Zůstanu s tebou, miluju tě a... taky se chci vedle tebe pro... probouzet... a usínat a..." „Ššššš..." přerušil mé dojaté bláboly miláček, který současně překryl mé rty prstem. „Stačilo jen říct ano." dodal šťastně, na což v okamžiku nahradil prst svými rty. „Ano, ano, ano." vyhrkl jsem stejně šťastně, hned potom, co jsme se přestali něžně líbat a on si mě k sobě přitiskl, takže jsem cítil, že jeho srdce tluče jako ptáček v kleci... stejně jako to mé. Naštěstí jsem už přestal vzlykat.
„Ale nemysli si, že tady budu bydlet zadarmo a..." pokračoval jsem rozechvěle, aniž bych se odtáhl. „a taky... musím dát výpověď ve svém bytě, což bude trvat... nemůžu se odstěhovat tak rychle, takže můžeš přespávat taky u mě, ne jen já tady a..." „Klid, miláčku..." zasmál se Tae a znovu se odtáhl, aby se mohl podívat do mých očí. „Dýchej a uklidni se." Pohladil mou tvář a setřel tak slzy, které ji nepřestávaly smáčet a já jsem se trhavě nadechl... opravdu jsem ze sebe všechno sypal, aniž bych si uvědomil, že musím taky dýchat. „Všechno vyřešíme, máme přece čas." pousmál se, zatímco se v jeho očích taky zatřpytily slzy. „Pro teď mi stačí, že souhlasíš."
Na to jsem jen rozechvěle přikývl a on mě povalil na postel, aby pak mohl zhasnout světlo, lehnout si za mnou a oba nás přikrýt peřinou. „A teď už pojď spinkat, Tenie." vydechl, když jsem se k němu přitulil. Bylo moc příjemné, jak se k sobě tiskla naše nahá těla, protože Taeyongie nejen krásně hřál, ale taky jsem měl pocit, že jsem takhle k němu ještě blíž. „Dobrou noc, miláčku." zašeptal, políbil mé rty a ještě víc mě pak zmáčkl ve své náruči. „Dobrou noc, Taeyongie..." zašeptal jsem taky. „Moc tě miluju!" Usínal jsem pak v Taeho těsné blízkosti s pocitem, že jsem nejšťastnější člověk na světě.
Nikdy dřív bych nevěřil, že se z dětského domova dostanu až sem a že se z profesionální děvky stanu přítelem toho nejúžasnějšího človíčka, jakého znám. Nikdy dřív bych nevěřil, že se splní všechny mé sny... smím tancovat, smím dávat lásku a taky lásku přijímat, navíc budu mít opravdový domov. Nás dva čeká krásná budoucnost, tomu jsem věřil. Možná jsem byl v hloubi duše naivní kluk, který chtěl bláhově doufat, že všechno to krásné vydrží navždy, jenže mé srdce mi našeptávalo, že i kdyby tohle trvalo jen okamžik, že to opravdu stojí za risk, protože Taeyongieho... mého nádherného prevíta... opravdu moc miluju.
Konec
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Chtěla bych poděkovat těm, kteří věnovali alespoň maličkou pozornost tomuto příběhu a četli, ale ještě víc bych chtěla poděkovat človíčkům, kteří mi dali hvězdičku. Vážím si však každého zájmu a proto z celého srdce děkuji všem. 💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖💖
