Professional

42. Kapitola

Ten

Zavřel jsem oči a spolupracoval stejně něžně, bylo to fakt úžasné. Ty jeho rty, jazýček... vlastně celý Tae, když byl takovýto. Téměř jsem pak nevnímal, že mě tlačí pozpátku... k pohovce zbývalo pár kroků, protože jsme se při líbání maličko posunuli... a že sklouzává svýma dlaněma na můj zadek. Téměř jsem ani nevnímal, že roztahuje mé půlky, protože jsem se soustředil hlavně na líbání s ním, zatímco mé srdce vynechávalo údery z té něhy a samo se zaplňovalo něhou... tohle se mi ještě nikdy nestalo, až s ním. 

Teda, ne že bych necítil žádnou něhu vůči Winovi, kecal bych, kdybych tvrdil, že ne, jenže tohle bylo jiné. Tohle hraničilo se zamilovaností... pitomou, neopodstatněnou a sebevražednou, ale přesto zamilovaností. Nechtěl jsem však myslet na to, co cítím nebo necítím a nechtěl jsem ani vnímat cokoli jiného, než jsou Taeho ústa. Co dělá, jsem si uvědomil, až do mě strčil tak, že jsem pozpátku spadl na Wina a rovnou se narazil na jeho penis, takže jsem nevykřikl šokovaně jen já, ale taky ušáček. „Trefa." uculil se Tae jako nevinnost sama a já jsem zalapal po dechu. Ne, nejsem zamilovaný, nenávidím ho!

„Zůstaň tak!" poručil mi prevít, když jsem se pokusil zvednout. „Pojď sem..." zašeptal Win a za ramena si mě k sobě přitáhl tak, že jsem se o něho celý opřel, aniž by ze mě vyklouzl. „V pořádku?" vydechl, když jsem k němu přitulil svou tváří a on pocítil mé slzy. „Nic si z něho nedělej, za chvíli bude po všem." „Hmmm..." vydechl jsem a on něžně políbil mé rozechvělé rty. Netušil jsem, že by mě mohl Tae rozhodit ještě víc, než už jsem byl, ale rozhodil. Snažil jsem se však za každou cenu nebrečet a nechtěl jsem, aby se kvůli mně Win cítil nějak špatně, proto jsem pak pevně sevřel rty a na chvíli zadržel dech... hlavně nevzlyknout, jen to ne. 

„Tak jdeme na to." ozval se Tae, který už roztahoval mé nohy a zvedal nahoru, aby měl lepší přístup k mému již zaplněnému otvoru. Pevně se pak zapřel o má stehna a bez pomoci ruky začal zasouvat do mého těla. Cítil jsem, jak se Win pode mnou napjal a vydechl a já jsem vlastně udělal to stejné, až na to, že do mých očí vyhrkly další slzy. Tae pak zbytek délky přirazil rychle, jako by už nechtěl dýl čekat, což mě donutilo zasténat. Už zase jsem byl plný k prasknutí a přes krátkou pauzu to už zase dost bolelo.

Zavřel jsem oči a víc se na Wina natiskl, když se Tae ve mně začal okamžitě pohybovat a jeho přírazy byly hluboké a tvrdé, což mu zjevně hodně usnadnilo už předchozí šukání a překvapivě ho nijak neomezoval Winův penis. Od samého začátku nasadil tvrdé tempo, kterým přiváděl k šílenství nejen mě... opravdu precizně dráždil mou prostatu a taky celé mé rozdrážděné nitro, takže bolest splývala s rozkoší... ale taky Wina, který dal volný průchod vzdechům a stenům. Ani Tae nekrotil svou hlasitost. 

Za to já jsem se snažil tlumit jakékoli zvuky, protože jsem se bál, že primární by byly převážně vzlyky. Ne že bych nedokázal zvládnout tuhle fyzickou bolest, ale spíš tu psychickou, tu jsem přestával zvládat, jako bych byl nějaký amatér a začátečník, jako bych se svým tělem neživil už nějakou dobu. Bylo to frustrující a dělalo mě to ještě bezbrannějším... jako by nestačilo, že mám v zadku dva ptáky a že mě jeden z nich šuká tvrdě a nemilosrdně. „Ne... nedus to v sobě, Tene..." zahekal Tae mezi přírazy. „Chci... chci tě slyšet!"