Professional

30. Kapitola

Ten

Tázavě jsem pozvedl jedno obočí, zatímco se Win jakoby vsakoval do sedačky a jeho tvář nabrala rudější odstín. „Myslím tím, oba současně." vysvětlil mi pohotově Tae, když už jsem chtěl namítnout, že s ničím jiným jsem ani nepočítal, ale po jeho slovech jsem zůstal jen zírat. Nebyl jsem si jistý, jestli jsem to pochopil správně. „Jak to myslíš?" vydechl jsem po chvíli, kdy oba jen mlčky čekali na mou odpověď. „Myslím to tak..." poškrabal se na zátylku tázaný, protože Win se tvářil, že tam není, a znovu se na mě vyzývavě usmál. „že bych tě třeba šukal a ty bys Winovi při tom kouřil nebo opačně, protože on by měl zasunout víckrát než já, když už má ty narozeniny, ale hlavně... no... chtěl bych něco vyzkoušet, víš? Něco, k čemu už asi nebude příležitost a Win není proti... teda, musel jsem ho přesvědčit, ale nakonec souhlasil, takže..." 

„O co jde?" vyhrkl jsem netrpělivě, když se mi zdálo, že Taeho okecávání nemá konce. Začínal jsem maličko tušit, kam míří, jen jsem doufal, že se mýlím, protože tohle jsem nikdy nedělal a nemyslel jsem si, že bych toužil vůbec někdy to zkoušet. „Chtěl bych zkusit, jaké to je, když v tobě budeme oba současně." odpověděl konečně a tím jen potvrdil mé obavy. „Říká ti něco tak zvané double?" Na sucho jsem polkl. Mít v sobě oba tak moc vyvinuté ptáky? Bože... co na to říct? „Tene, nemusíš souhlasit!" ozval se naléhavě Win, ale Tae se na něho zamračil. „Wine, on ví, že nemusí, tak ho laskavě nech, aby se v klidu rozmyslel!" okřikl ho a pak se podíval na mě, zatímco já jsem se snažil vzpamatovat ze šoku, který jsem sám sobě přivodil představou, jak oba strkají své velké penisy do mého zadku, který už tak měl dost. 

„Nemusíš odpovědět hned." pousmál se na mě, ale bylo na něm poznat, jakou odpověď by chtěl slyšet. „Říkal jsi dvojnásobek?" vydechl jsem mimoděk, protože jsem si to potřeboval srovnat v hlavě. Dvojnásobek toho, co už zaplatil agentuře, ale jen pro mě, aniž bych se o ty peníze musel s kýmkoli dělit? Znělo to až moc lákavě, ale přesto jsem váhal. Pořád jsem si nebyl jistý, jestli do něčeho tak šíleného chci jít. „Je to málo?" povytáhl obočí Tae, který si mé váhání zřejmě vysvětlil špatně. „Ok, chápu... Dám ti trojnásobek, klidně hned!" Vyskočil na nohy a po nějaké chvíli, kdy jsem jen tupě zíral do míst, kde jsem naposledy viděl jeho záda, se vrátil s peněženkou, která byla až k prasknutí napěchovaná penězi. Vytáhl paklík velkých bankovek a položil je přede mě na stůl. „Tak co, je to pořád málo?"